„Přes svůj urbanistický význam a skutečnost, že se jednalo o největší stavbu ocelového obloukového mostu v tehdejším Československu, nesplňuje dle našeho názoru zákonné podmínky. Most lze považovat za významný pouze pro jeho monumentálnost, ne pro ojedinělost či z pohledu využité typologie a technologií,“ uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Most vybudovalo město v letech 1934 až 1936. Ústecký Národní památkový ústav (NPÚ) podal návrh na jmenování památkou hned ze dvou důvodů.
Prvním je jeho ocelová a železobetonová konstrukce, která byla na svou dobu nevídaná.
Druhým události, jež se na mostě udály po skončení 2. světové války. Tehdy – 31. července – po explozích muničního skladu v Krásném Březně se tu Češi mstili na německém obyvatelstvu. Události do dějin vešly jako takzvaný ústecký masakr.
„Podle nás má most parametry na to, aby byl památkou. Hlavně kvůli technickým parametrům, které byly na svou dobu unikátní. Svou roli hrají i dějinné události z konce druhé světové války,“ vysvětlil Daniel Vágner, mluvčí ústeckého pracoviště NPÚ.
Ústecký kraj, kterému most patří, se ale od začátku stavěl k celé věci negativně a návrh nepodpořil. Podle zástupců kraje byl hlavním důvodem stav objektu a potřebná rekonstrukce (o opravě mostu zde).
