Co stálo za nápadem začít vyrábět prvky na dětská hřiště - pískoviště, domečky, stěny pro malé horolezce?
Asi udělat radost dětem své sestry. Tehdy jsem pracoval v jedné firmě na Mělnicku, první sestavu jsem dělal ve volném čase. Fotografie ještě nedokončené sestavy jsem dal na sociální sítě, hned se ozval první zájemce a postupně začali přibývat.
Takže jste byl zaměstnancem a zároveň živnostníkem. Dalo se to zvládnout?
S přibývajícími objednávkami nedalo. První sestavu jsem vyrobil asi před pěti lety a téměř rok jsem chodil do práce a podnikal. Stál jsem před rozhodnutím, jestli práci opustit a věnovat se jenom podnikání. Zvyšující se poptávka rozhodla.
Víte, kolik sestav na dětská hřiště jste za těch pět let vyrobil?
Odhadem víc než 450. Pracuji sám, nemám zatím žádné zaměstnance, pomáhá mi jenom rodina. Někdy vyrobím tři sestavy za den, někdy žádnou. Je to hodně nárazové.
Jak to tedy funguje? Může si zákazník navrhnout sám, co by chtěl, nebo si vybírá z vaší nabídky?
Máme navržených několik typů sestav, z těch si zákazník vybírá. Není problém vyrobit atypické dětské hřiště, jenom je to samozřejmě dražší. A ještě mám jednu podmínku, musí to být v dojezdové vzdálenosti od Štětí. Atypickou, celkem velkou zakázku jsem realizoval letos v Roudnici. Byl jsem tam několikrát, ale to je ze Štětí relativně kousek.
Dřevo si zpracováváte sám?
Od českého dodavatele nakupuji opracované dřevo a v dílně ho jenom nařežu a zpracuji. Zatím nemám tolik prostoru, abych mohl mít veškerý dřevěný materiál uskladněný v suchu. Pokud dřevo leží venku, může se stát, že po čase popraská. Z něj bych už žádnou sestavu nevyrobil. Díly na jednotlivé sestavy tak mám připravené – věže, houpačky, klouzačky, horolezecké stěny, pískoviště, obchůdek, lavičky. Myslím, že je z čeho vybírat.
Odkud jsou vaši zákazníci?
Z celé republiky, pro sestavu si k nám například přijel zákazník z Frýdku-Místku. To není zrovna za rohem. Máme e-shop, prezentujeme se na sociálních sítích. Zákazníci si nás tady najdou. Buď si pro sestavu přijede k nám, nabízíme i rozvoz a taky využíváme služby spedičních společností.
Miloš KratochvílJe mu 32 let. Vyučil se automechanikem, absolvoval nástavbové maturitní studium v oboru Provozní technika a dva semestry na ČVUT, studium nedokončil. Než začal podnikat, pracoval v německé firmě, která vyrábí CNC obráběcí stroje. Ve volném čase chodí rád do přírody, kde sbírá inspiraci pro svoje podnikání, sbírá staré modely lodí. |
V nabídce máte několik typů sestav. Rozšiřovali jste nabídku podle požadavků zákazníků?
Na začátku jsme začínali s věží a další moduly včetně skluzavky si klient objednával zvlášť. Postupem času jsme začali nabízet věže a moduly zvlášť. Letos jsme nabídku rozšířili o takovou přelézačku. Uvažuji ještě o další možnosti, kdy bychom nabízeli pouze holou věž – se stojnami a střechou – a zákazník by si mohl objednat jednotlivé strany a hřiště by si poskládal, jak chce. Pořád je co vylepšovat.
Kde na vámi dodané sestavy narazím, na zahradách u rodinných domů nebo i na dětských hřištích ve městech a obcích?
Zatím jenom na zahradách. Abychom mohli dodávat i pro veřejnou sféru, je nutné mít certifikaci. Pro privátní sektor musíme taky samozřejmě dodržovat dané normy.
Co musíte udělat, abyste certifikaci získali?
Hlavně mít připravenou výkresovou dokumentaci, seznam materiálů a další potřebné podklady. Už od loňska si říkám, že se do toho musím pustit, ale pořád je dost jiné práce. Vím, že až certifikaci budeme mít, můžeme se hlásit do výběrových řízení na vybavení městských nebo obecních dětských hřišť. Dám si závazek, že letos přes zimu budou manuály hotové.
Na jaře nás zasáhla pandemie koronaviru. Byl v této době větší zájem o vaše hřiště?
Určitě. Lidé nikam nejezdili, rodiče, tedy hlavně maminky, trávily čas s dětmi doma, na zahradách, na chalupách a potřebovaly je nějak zabavit. Naše hřiště byla řešením. Menší problém jsme měli s doplňky pro sestavy, například s dodávkami skluzavek, ty máme od zahraničního dodavatele. Ale ustáli jsme to.
Co děláte přes zimu, když se dětská hřiště nestaví?
Záleží na počasí, několik sestav jsme stavěli i před Vánocemi. Hodně záleží na počasí. Když se v lednu nebo v únoru oteplí, lidé začnou objednávat sestavy i v zimě. Dělám truhlařinu, takže ze dřeva něco vyrábím pořád, i přes zimu. Pro zdejší školu jsem třeba vyráběl skříně nebo stoly.
Jaké máte plány do budoucna?
Něco v hlavě mám, nápady jsou. Kromě sestav na dětská hřiště vyrábím i pergoly, zahradní domky, přístřešky. U toho zatím zůstanu. Mým velkým snem je vyrábět dřevěné domky na kolečkách. Lidé by si chatku na kolečkách zapojili za auto a mohli by cestovat, kam se jim zachce. Chci pořád pracovat rukama a vymýšlet nové věci, a to i v době, kdy budou ve firmě zaměstnanci.
Podnikáte pět let, odešel jste se zaměstnání. Rozhodl byste se dneska stejně?
V tuto chvíli bych se do zaměstnání vrátit nechtěl. Myslím že se mi docela daří, jsem spokojený. Kdyby to přestávalo fungovat, snažil bych se najít řešení, jak vše napravit, aby to zase šlapalo. Hlavně ale musí být spokojení moji zákazníci. Bez nich by to nešlo.
