Města se o svém rozvoji nebaví s občany, to je špatně, říká architekt

  9:36aktualizováno  9:36
Ondřej Beneš působí jako městský architekt v Děčíně. Zároveň se snaží provázat vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými městskými architekty v kraji. „Mým cílem je na všech úrovních, kam se postupně dostávám, hledat v prostředí, které nás obklopuje, jen ta nejkvalitnější řešení,“ říká.

Architekt Ondřej Beneš | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Jaké úkoly před vámi právě stojí? A co se vám už během posledního roku v Děčíně podařilo?
Rok je pro viditelnější změnu ve městě krátká doba. Ale dílčích úspěchů je už celkem hodně – od barevného řešení odevšad viditelné nemocnice po drobné korekce zeleně u čerstvě dokončené Vilsnické spojky v centru. Podařilo se nám uspořádat soutěž na lávku podél železničního mostu přes Labe pod zámkem. Podařilo se rozběhnout přímou komunikaci s občany. U důležitých akcí zavádíme výběrové řízení nejen takzvaně „na cenu“, ale s akcentem na kvalitu portfolia. Když jsem nastoupil, velkou energii jsem věnoval děčínským nábřežím, místům, která mají pro Děčín patrně největší potenciál. A co před námi ještě stojí? Je toho čím dál tím víc. Zejména systematická práce s kvalitami a možnostmi rozvoje jednotlivých míst, čtvrtí a lokalit. Připravujeme i podklady pro lepší práci se zelení ve městě.

V současné době se také hodně angažujete při přípravě rekonstrukce mosteckého kulturního domu Repre. Uvedl jste, že v ideální variantě by mělo město nejprve vyřešit okolí centra a teprve v poslední fázi se věnovat této stavbě. Proč?
Protože stejným způsobem se postupovalo u přesunutého Mostu už od samého začátku. Nejprve byly pořádány velmi náročné a kvalitně obsazené soutěže na celé centrum, pak až se začaly řešit jednotlivé objekty. Proto by mělo smysl v tomto světle nejprve přehodnotit celé centrum, celkový modernistický urbanismus města, zaměřit se na chápání jednotlivých veřejných prostor, hledání vazeb a zákonitostí, které má smysl i do budoucna rozvíjet, kultivovat a respektovat – a pak až řešit dílčí části. Vše opět nejlépe soutěží. V každém případě je mimořádně důležité zapojení všech vrstev veřejnosti – odborné i laické. Přece jen, centrum města je vyvrcholením společenských a občanských aktivit celé obce. Pro odbornou veřejnost je navíc nový Most stále obrovskou výzvou.

Kde dělají představitelé měst a obcí největší chyby při snahách o „zvelebení“ svých měst?
Nikoho asi dnes už nenapadne, aby s bolavým zubem šel ke kováři. Pokud jde o zlepšení kvality veřejného prostoru a obecně vystavěného prostředí, tak architekt není pouze ten, kdo má metaforicky řečeno lepší a nerezové kleště. Dobrý architekt v otázce na kultivaci obce nejen odpoví na aktuální palčivý problém a dá ho do adekvátních společenských souvislostí, ale v případech týkajících se zásadně celé obce doporučí i adekvátní systémové řešení – například soutěž. O výhodách a možnostech zřízení pozice městského architekta doporučuji se s důvěrou obrátit přímo na Českou komoru architektů. Může to být zajímavé i pro ty nejmenší obce.

Jaké město v kraji je na tom v tomto ohledu nejhůř? Co třeba Ústí nad Labem, které podle mnoha lidí nevyužívá dostatečně potenciál četných proluk v centru města?
Podívejte se na fotky Ústí z počátku 90. let. Najdeme tam stále po válečných náletech děravé centrum. Dodnes zatím došlo k dokončení náměstí, které považuji za mimořádně kvalitní. Palác Zdar, stejně jako dokončení západního průčelí, patří mezi špičkovou českou architektonickou produkci. Problém je, že se nepokračovalo a postupně se obdobně neplnily proluky na všechny strany od centra. Stále ale mluvíme o velkých městech, nicméně obnovu vyžadují neméně i malá města a vesnice. Jen kolik kostelů v kraji bylo ve druhé polovině 20. století zbouráno, kolik přirozených center obcí devastováno a zničeno. Odtud je nezbytné začít, znovuobjevovat a budovat přirozené vazby a vztahy.

Které město může být naopak pro ostatní vzorem?
S manželkou jsme byli okouzleni Merbolticemi, Krásnou Lípou nebo v Děčíně obnoveným zámeckým areálem. Za vzorový příklad bych označil i půvabný komplex Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani. I zde se na všem podíleli skvělí architekti a výtvarníci. Všechna tato místa spojuje společná péče o věci veřejné. Je dobře sledovatelné, že tam, kde komunální reprezentace občanům naslouchá a hledá společensky konsensuální řešení, věci se dávají do pohybu. Jak jsem už uvedl, vzorem v 90. letech bylo Ústí. Mělo jeden z nejlepších územních plánů u nás, regulační plán centra vypracoval architekt Roman Koucký, nyní autor pražského Metropolitního plánu (navrhl i ústecký Mariánský most – pozn. red.).

V jednom svém vystoupení v rozhlase jste se vyjadřoval velmi kriticky k pozicím městských architektů v některých městech na severu Čech. Co je špatně?
Most patří stejně jako Ústí k těm městům, která by si zasloužila samostatnou a respektovanou kancelář městského architekta. Svým významem, složitostí, problémy i výzvami. Vnímám to jako velmi důležité. Bez toho to dopadá tak, že města mají sebezáchovnou tendenci si i velké a pro rozvoj obce zásadní projekty a koncepty držet pod pokličkou, s eventuálními úniky k technokratickým řešením. Určitě se to týká i územních plánů a dalších strategických dokumentů. I tam je něco jiného pouze deklarovat projednávání s občany a skutečně aktivně tento potenciál hledat a využívat. Obce nevědí, jak témata architektury, urbanismu a veřejného prostoru srozumitelně komunikovat s občany, mají strach, že ztratí svou autoritu, že ztratí nad procesy kontrolu. Neuvědomují si, že jediné, co mohou a velmi tvrdě musí kontrolovat, jsou jen a pouze rámce, v nichž tyto procesy probíhají, ne jejich konkrétní detaily a informační vstupy či výstupy. Jen tak do hry zapojí co nejvíce lidí a svou autoritu si naopak zvýší.

Vedle městské zástavby v Děčíně se angažujete i v projektech, jež se týkají třeba jezera Milada u Ústí či budoucí rychlodráhy z Drážďan. Kde se ten rozsah vzal?
Poté, co jsem se zorientoval v architektonické problematice Děčína a následně zjistil, co vše je z pohledu potřeb Děčína k řešení za jeho hranicemi, dostal jsem se k Ústí. Jedná se především o dlouho diskutovaný přivaděč k dálnici D8. Přes Ústí se otevřela problematika Mostu a celé pánevní oblasti. V celé pánevní oblasti je neřešený vztah sídla s krajinou, fantastickou a monumentální, a proto jsem uvítal aktivitu ředitele ústeckého Palivového kombinátu pana Lence vypsat mezinárodní architektonickou soutěž na jezero Milada a jeho okolí, pokud možno ještě letos, a v ideálním případě příští rok i na jezero Most. Snažím se spolupracovat s lidmi, kteří usilují o rozvoj regionu. Neuvěřitelné množství práce již odvedl například Martin Hausenblas nebo lidé okolo Re-vize Ústí.

Jste renomovaný architekt a odborník na stavby 60. let minulého století. Je v kraji stavba z dob socialismu, která by si zasloužila naši větší pozornost?
Nezpochybnitelné místo na světové scéně má výtvarná práce lounského autora Zdeňka Sýkory ve veřejném prostoru. Jeho litvínovský chodník je pojmem napříč generacemi. Mimořádných staveb postavených mezi lety 1948 a 1989 ale najdeme v kraji mnoho. Významné místo má i litvínovský Koldům nebo obdobně monumentální experimentální bydlení v Chomutově. Pozoruhodným dokladem doby je modernistický koncept Mostu. A nedávno jsem si procházel mimořádně dobře zachovalé interiéry kulturního domu v Ústí z 50. let. Detaily, lustry, věšáky v šatnách i skleněné reliéfy jsou pozoruhodné. Obzvlášť v porovnání s posledními dvěma dekádami byl stavební boom 70. a 80. let v kraji až neuvěřitelný.

Nejčtenější

Novým šéfem Senátu je Jaroslav Kubera, Štěch bude místopředsedou

Jaroslav Kubera z ODS se stal novým předsedou Senátu na ustavující schůzi horní...

Novým předsedou Senátu byl zvolen Jaroslav Kubera z ODS. Ve finále tajné volby porazil Václava Hampla nominovaného za...

Šest Čechů otročilo v britské myčce, jeli pro ně čeští kriminalisté

Ilustrační snímek

Šest Čechů ve věku od dvaceti do třiceti let z Mostecka bylo zotročeno v britském Manchesteru, kde museli nelegálně...

Mých žáků je mi často líto, říká učitelka školy v problematickém Janově

Učitelka prvního stupně na základní škole v Janově Alena Michalská

Alena Michalská učí 36 let na základní škole v litvínovském Janově, který je považován za romské ghetto. Skladba...

Pohárová osmifinále: Slavia přešla přes Chrudim, Teplice vyřadily Duklu

Autor prvního gólu Jan Sýkora (vpravo) ze Slavie se raduje se spoluhráči. Vedle...

Fotbalový Mol Cup pokračoval dvěma osmifinálovými duely. V tom prvním prohrála Dukla s Teplicemi 1:3, když všechny tři...

Policisté se vrhli do ledové řeky, zachránili ženu, která skočila z mostu

Benešův most v Ústí nad Labem.

Dva obětaví policisté se v Ústí nad Labem vrhli do ledové řeky, aby odtamtud vytáhli jednapadesátiletou ženu. Ta chtěla...

Další z rubriky

Policisté se vrhli do ledové řeky, zachránili ženu, která skočila z mostu

Benešův most v Ústí nad Labem.

Dva obětaví policisté se v Ústí nad Labem vrhli do ledové řeky, aby odtamtud vytáhli jednapadesátiletou ženu. Ta chtěla...

Primátorem Mostu bude i nadále Jan Paparega z hnutí ProMOST

Staronový mostecký primátor Jan Paparega

Primátorem Mostu zůstane Jan Paparega z hnutí ProMOST, které ve městě vyhrálo komunální volby. Zastupitelé o tom...

Bývalá diplomatka z Lounska pomáhá vzdělávat chudé děti v Zimbabwe

Marie Imbrová při návštěvě u školáků v zimbabwské komunitě Tengenenge, jimž s...

Před deseti lety se Marie Imbrová z Černochova na Lounsku zavázala, že všechny děti v zimbabwské komunitě Tengenenge...

Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?
Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?

Děti ve třetím roce života své okolí baví rozpustilostí. Rády tančí, zpívají i vyprávějí. Jejich motorický vývoj jde stále kupředu a je na rodičích, aby se na něm aktivně podíleli.

Najdete na iDNES.cz