„Nejen kvůli internetu ubývá knihovnám počet čtenářů. Výjimkou nejsme ani my, kdy jsme zaznamenali oproti minulým letům jejich snížení o třicet procent. Snažíme se tak nabídnout návštěvníkům i jiné aktivity, než je pouze výpůjčka knih,“ vysvětlil zrod nápadu ředitel mostecké knihovny Tomáš Ondrášek.
Nápad začít chovat včely na střeše budovy poblíž centra města dostali knihovníci už minulý rok (psali jsme o tom zde). Na zkoušku si vypůjčili dva úly. Poté, co zjistili, že se včelám na střeše daří, rozhodli se chov rozšířit a možnost pozorovat včely nabídnout i veřejnosti.
„Díky grantu od Ústeckého kraje jsme mohli letos pořídit šest vlastních úlů a v atriu budovy prosklený úl. Prostřednictvím něj mohou všichni naši návštěvníci pozorovat, jak včely stavějí plástve, snášejí med a celkově způsob jejich života naživo,“ řekl Ondrášek.
„Věříme, že se knihovnická naučná včelí stezka stane minimálně stejným lákadlem, jako jsou naši australští papoušci, u jejichž voliéry se zastaví snad každý, kdo přijde do knihovny,“ dodal.
Se zřízením chovu pomohl včelař
O včelíny i včely se starají čtyři zaměstnanci knihovny včetně samotného ředitele. Se zřízením chovu pomohl včelař Vít Loukota.
„Všechna nová včelstva pocházejí z původních dvou úlů. Na Mostecku je totiž vyhlášené ochranné pásmo kvůli výskytu včelího moru a je zakázáno převážet včely z jiných stanovišť,“ přiblížil Loukota.
Podle něj včelám ve městě nic neschází. Důležitý je pro ně pouze dostatek potravy a té je v okolí knihovny a nedalekém parku Šibeník spousta. „Všeobecně je včel v našem okolí málo. Mostecký okres má dokonce nejmenší počet včelařů i včel v rámci celé republiky,“ sdělil.
Chovat včely na střechách budov ve městech je však podle včelařů současným trendem. „Je to populární. Už jsem viděl i včely na balkoně. Není to ale pro každého, musí to být opravdu koníček pro člověka znalého věci. Je s tím spojena spousta povinností,“ podotkl Loukota.
Knihovna je zapsaná ve Svazu včelařů. Ve Svazu střešních včelařů je teprve třináctou zaregistrovanou institucí, v Ústeckém kraji je úplně první. Jako benefit od včel získává knihovna vlastní med. „Ten dáváme našim hostům jako unikátní dárek,“ poznamenal ředitel Ondrášek.