Proti verdiktu se proto odvolá k soudu vyšší instance. Podle starosty Jiřího Chaloupeckého obec nenese za tragickou událost zodpovědnost, protože se stala na veřejném prostranství a branka nebyla v obecním majetku.
Tragédie se stala v pondělí 3. října 2011 kolem 18. hodiny v areálu Tělovýchovné jednoty Spartak Lubenec, který je volně přístupný. Areál patří částečně i obci.
Na ploše vedle fotbalového hřiště si hrálo několik školáků. Třináctiletý chlapec se na brance houpal. Zhruba stokilová kovová konstrukce se převrátila a chlapce uhodila do hlavy. Zemřel na místě (o případu jsme psali zde).
Konkrétního viníka policie nenašla
Policie po několika měsících případ odložila s tím, že konkrétního viníka nenašla. Šlo o vyřazenou branku, která nebyla v majetku obce, ani sportovního klubu. Měla být sice ukotvená k zemi hřeby a řetězem, ty ale před tím někdo ukradl.
Rodina je i přes závěr policie přesvědčena, že někdo něco zanedbal a podala před dvěma lety žalobu o finanční odškodné. Celkem u soudu požadovala více než 955 tisíc korun (blíže o odškodném zde).
Soudkyně dala pozůstalým za pravdu. K tomu má sportovní klub a obec uhradit i soudní výlohy. „Celkem jde o více než milion korun. Rozsudek soudu nechápu, jsem zvědavý na písemné odůvodnění, na který čekáme,“ kroutí hlavou starosta.
Vedení sportovního klubu na dotazy MF DNES nereagovalo. Ovšem při prvním slyšení u soudu před dvěma lety právní zástupce Spartaku podíl viny na smrti chlapce odmítl.
Areál zůstává volně přístupný
Argumentoval tím, že branka nebyla majetkem tělovýchovné jednoty. Vyrobená byla v minulosti svépomocí a umístěná mimo hrací plochu.
Branku nechala obec po skončení vyšetřování zlikvidovat. Další dvě branky na fotbalovém hřišti jsou z lehkých slitin hliníku. Ty jsou podle starosty navíc i dostatečně zajištěné.
Areál zůstal i po tragédii veřejně přístupný a obec neuvažuje, že by na tom něco měnila. „Nedokážu si představit, že bychom celý prostor oplotili a uzamykali ho,“ kroutí hlavou starosta.
„Jde o veřejné prostranství a chceme, aby tam děti a mládež chodili a sportovali kdykoliv chtějí. Je to lepší, než aby posedávali po vsi, kouřili a pili alkohol,“ dodává Chaloupecký.