Správci Národního parku České Švýcarsko vysazují lososy od roku 1998 pravidelně na jaře a na podzim do říčky Kamenice. Ryby se sem pak ze Severního moře přes Labe vrátí, aby přivedly na svět potomky.
Loni už se nepočítaly na jednotlivce, ale na desítky. „Měli jsme asi dvacet kusů, ještě lépe jsou na tom kolegové ze Saského Švýcarska, kteří loni napočítali v říčce Lachsbach na čtyřicet lososů,“ hlásí mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Kromě správců zaznamenala přítomnost lososů i řada návštěvníků národního parku.
Návratu skokově vyššího počtu lososů než dosud výrazně napomohlo počasí, které se právě o uplynulém podzimu vyznačovalo mimořádně vhodnými podmínkami – dostatkem vody v Labi a nižšími teplotami.
„Když je v Labi málo vody, a ještě teplé, chybí v ní kyslík a lososi nemusejí přechod z moře do Labe a cestu až k nám překonat,“ připomíná Salov.
Další vysazování plůdků
Pokud by i v dalších letech byly podmínky takto příznivé, lze se podle něj těšit, že i počty vracejících se lososů už nebudou stoupat jen pozvolna jako dosud, ale budou nadále přibývat v rychlejším tempu.
Aby takový scénář podpořili, budou správci i nadále pokračovat ve vysazování malých plůdků. Tisíce si jich park vychová z jiker v inkubátorech, které se umisťují do Kamenice.
„Letos, hned zkraje roku, umístíme dva inkubační boxy, v nichž bude zhruba 4 tisíce jiker. Ryby se z nich pak vypouštějí v různých vývojových stadiích,“ přibližuje Salov.
Metodu líhnutí jiker v inkubačních boxech zkoušejí pracovníci parku už pátým rokem. Jikry i mlíčí pocházejí ze švédské řeky Ätran, která je svým charakterem podobná Labi.
Jikry se vykulí v březnu
„Plovoucí boxy jsou odolné vůči usazování sedimentů, hlavně jemného písku, a mají dvě komory. Jikry se uloží do jedné a rybky, které se z nich vykulí, se vzápětí schovají do druhé komory. Je to jejich přirozený instinkt, do tmy se schovávají i v přírodě, aby se nestaly kořistí jiných zvířat,“ upozorňuje Salov.
Jikry se podle něj vykulí zhruba v březnu. Pak je pracovníci parku začnou postupně vypouštět do Kamenice. „Než se vykulí, musejí nasbírat tzv. 460 denních stupňů. Je to vlastně součet denních teplot vody v řece,“ popisuje líhnutí rybek.
Losos býval v českých řekách běžný, ve 20. století ale vymizel kvůli stavbě jezů a znečištění řek. Posledního podle pamětníků rybáři ulovili v 50. letech v Labi.
„Trvalo pak desítky let, než se podmínky zlepšily natolik, aby bylo možné uvažovat o návratu těchto ryb do našich řek,“ poznamenává Salov.
O vypouštění plůdků do řek v Národním parku České Švýcarsko, které má pomoci tuto rybu do tuzemských toků navrátit, je postaráno minimálně na dalších pět let.
Neziskové společnosti Beleco, která je parku partnerem v projektu návratu lososů, se na to podařilo sehnat zhruba pět milionů korun z operačního programu životního prostředí. Za ně plánují ochránci nakoupit i padesát dalších plovoucích inkubátorů.
