"Starosta Šťovíček soustavně odsuzuje těžbu hnědého uhlí bez ochoty diskutovat o čemkoli, co s ní souvisí. Jsem přesvědčen, že nejde o postoj celého města, nicméně za stávající situace nevidíme důvod v partnerské spolupráci pokračovat," uvedl generální ředitel Litvínovské uhelné Petr Kolman.
Dohodu o spolupráci podepsali těžaři s městem Litvínov v roce 1998. Czech Coal pak v posledních osmi letech poslal do Litvínova na různé projekty přes 60 milionů korun.
Dokud radnici vládla ODS, přežila symbióza mezi Litvínovem a těžaři bez větších problémů několik starostů včetně Šťovíčka. Jenže toho v březnu 2009 rodná ODS z funkce sesadila, a on se po loňských komunálních volbách do křesla starosty vrátil v barvách Věcí veřejných a ostře vystupuje proti snahám o prolomení těžebních limitů. (Více čtěte zde.)
Šťovíček odstoupení od smlouvy označil za jasný nátlak na místní samosprávu v Litvínově, aby svůj postoj k zachování těžebních limitů změnila.
Starosta Litvínova postup těžařů odsoudil
"Takový postup jednoznačně odmítám a odsuzuji a považuji ho za nepřijatelný mezi rovnoprávnými partnery. Nikdy jsem neodmítl žádné jednání s vedením Mostecké uhelné ani Litvínovské uhelné o řešení problémů našeho města nebo řešení dopadů těžby uhlí a jejího útlumu na náš region," tvrdí Šťovíček.
Říká, že s generálním ředitelem Litvínovské uhelné naposledy osobně jednal v závěru loňského roku. "Nikdy jsem na jednáních netajil před vedením uhelné společnosti názor na nutnost zachování limitů těžby, stejně jako názor, že společnost považuji za významného partnera našeho města a významný podnikatelský subjekt," poznamenal starosta.
Připomněl také, že smlouvu město podepsalo v době, kdy těžaři oficiálně deklarovali respektování těžebních limitů a ukončení těžby na dole Československá armáda v roce 2012.
Czech Coal o prolomení limitů těžby hnědého uhlí z roku 1991 usiluje dlouho. Mohli by pak těžit i pod Horním Jiřetínem a důl by se k Litvínovu přiblížil na vzdálenost půl kilometru.
