„Za posledních několik let sem šlo kolem 150 milionů korun. Opravila se za ně veřejná prostranství, komunikace, školní budovy nebo hřiště,“ uvedl místostarosta Litvínova Milan Šťovíček.
Mateřská škola Paraplíčko je příkladem. Díky dotacím se během loňského a letošního roku proměnil starý objekt na novou, krásnou školku pro 120 dětí. Ty se do nových prostor vrátily z dočasného půlročního umístění v nedaleké škole minulý týden.
„Co hlavního se tady udělalo? Všechno. Hořelo tady úplně všechno,“ říká ředitelka základní školy a dvou školek v Janově Miroslava Holubová.
Učitelům s péčí o školáky a předškoláky pomáhají asistenti. Začleňují tady totiž jak tělesně postižené děti, tak ty ze sociálně slabých rodin, jichž jsou v Janově stovky.
Předškolní třídy nebo individuální program jsou v Janově nutností. „Zjistili jsme, že děti, které projdou předškolní třídou nebo chodí aspoň v posledním předškolním roce do mateřské školy, nastupují do základní školy bez hendikepu. Je to velký přínos,“ zmínila Holubová.
Pomohlo by obnovení veřejné služby
Podobnou péči jako dětem se radnice snaží nabízet také dospělým. O pořádek se v Janově starají v řadách městské policie i asistenti, kterých je letos už dvanáct. Existují programy, které místním lidem pomáhají najít práci nebo aspoň rekvalifikaci.
I tak ale problémy na sídlišti se zhruba pěti tisíci obyvateli přetrvávají. Nejhorší je vysoká nezaměstnanost, a tu město bez pomoci státu nevyřeší.
„Hodně by pomohlo znovuzavedení veřejné služby, aby lidé znovu získali pracovní návyky,“ podotkla místostarostka Erika Sedláčková. S tím souvisí i skutečnost, že řadě lidí se nevyplatí přijít o sociální dávky.
Druhým velkým problémem Janova je velké množství prázdných bytů i několika celých domů. Alespoň těch se chce radnice zbavit demolicí, pokud se jí ovšem podaří domy odkoupit a sehnat na zbourání dotace. Bez dalších investic se tak Janov neobejde ani v příštích letech.
