Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Litoměřická galerie vystavila díla gotických mistrů severních Čech

  17:59aktualizováno  17:59
Litoměřická galerie výtvarného umění zahájila výstavu středověkého deskového malířství severních a severozápadních Čech. Představuje mimo jiné vzácné skvosty saského umělce Hanse Hesseho, grafické listy Lucase Cranacha staršího či Albrechta Dürera. Součástí výstavy jsou také práce Mistra litoměřického oltáře a Mistra IW.

Hans Hesse, Kristus před Pilátem, rok 1522, tempera na dřevěné desce | foto: Karel PešekMF DNES

"Vystaveny jsou necelé dvě desítky velkých oltářních arch z let přibližně 1340 až 1550, z nichž každá je tvořena několika deskovými obrazy," uvedl kurátor výstavy Ľubomír Turčan.

Projekt zaměřený na takto staré umění je ve výstavním plánu litoměřické galerie poměrně ojedinělý, v posledních letech se zaměřuje převážně na prezentaci prací soudobých umělců či na moderní umění. Autorem výstavy je Jan Royt, přední český odborník na staré umění.

Fotogalerie

"Je to iniciativa profesora Royta, který připravoval k tématu knihu, měla by brzy vyjít. V této souvislosti se rozhodlo, že některá z nejvýznamnějších děl, o kterých kniha pojednává, se představí in natura na výstavě," dodal Turčan.

"Nejvýraznější uměleckou osobností deskové malby v severozápadních Čechách a bez nadsázky i na dvoře Jagellonců byl Mistr litoměřického oltáře. Z ruky tohoto umělce pochází několik desek s pašijovými a mariánskými náměty," uvádí v textu k výstavě Royt.

Zmíněné práce jsou součástí stálé expozice litoměřické galerie, stejně jako obrazy Mistra IW. Jsou sice zahrnuty do aktuální výstavy, návštěvníci si za nimi ale musí kousek dojít.

Nejstarší díla vznikla kolem roku 1460

"Nechtěli jsme je ze stálé expozice přenášet, protože to jsou skutečně mimořádně vzácné věci. Z výstavy je to do stálé expozice jen pár metrů, pro diváka není problém sem přejít," dodal Turčan.

Nejstaršími vystavenými díly jsou oltář z Duban s Madonou v květnici a oltář z Jeníkova, oba přibližně z let kolem roku 1460. Oltář z Jeníkova zpodobňuje Zvěstování Panně Marii podle Royta ve velmi zajímavé a ne příliš typické podobě - jako lov na jednorožce.

Hans Hesse, Poslední večeře, rok 1522, tempera na dřevěné desce
Neznámý autor, oltářní křídlo se sv. Dorotou , kolem roku 1520, tempera na
Nykl z Jurghentalu, Sv. Barbora, tempera na dřevěné desce

Výstavu obohatí 1. března ještě oboustranně malované oltářní křídlo z Roudník u Chabařovic s námětem upálení mistra Jana Husa přibližně z 60. až 70. let 15. století, které nyní vystavuje Husitské muzeum Tábor. Křídlo připomíná dobu, kdy se velká část severočeských obyvatel hlásila k utrakvistické víře.

Výstava trvá do 10. května a její autoři zatím nepředpokládají, že by ji poté uspořádali i jinde.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pohled z věže kostela sv. Štěpána na centrum Litoměřic.
Litoměřice se v dosud největším dopravním průzkumu ptají, jak lidé cestují

Radnice v Litoměřicích se pustila do zatím největšího průzkumu zaměřeného na dopravu a její budoucnost. Během podzimu navštíví tazatelé stovky domácností ve...  celý článek

Kateřina Vacková
Učím lidi, aby o zdraví pečovali, říká žena, která porazila rakovinu

Kateřina Vacková připravuje kampaně zaměřené na prevenci rakoviny a nově i osvětu týkající se srdce. Mladá žena se rozhodla pomáhat na základě vlastního boje s...  celý článek

Bývalá sladovna v Žatci je jednou z řady místních objektů, které by se mohly...
Žatec se příští rok v létě dozví, jestli jeho památky budou v UNESCO

Radnice v Žatci oznámila, že se v létě 2018 dozví, jestli se místní chmelařské památky dostanou na seznam světového dědictví UNESCO. Do té doby organizace...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.