Diamo se tak v kopci nad Krupkou přidá k firmám Cínovecká deponie a European Metal Holding, které hodlají vytěžit cinvaldit, tedy lithnou slídu, na nedalekém Cínovci.
Diamo také ověřuje, zda lze kromě lithia získat nad Krupkou i další nerosty – minerál kasiterit, z něhož se získává cín, wolfram a další vzácné kovy.
„V rámci plánovaných průzkumných prací budou v oblasti Krupky práce zaměřeny na ověření výskytu lithia, historicky dobývaných nerostů obsahujících cín a wolfram a další prvky, jako je rubidium, cesium, molybden, niob, tantal a indium,“ říká Jan Piskáček, ředitel odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu.
„Diamo požádalo ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území (žádost nebyla zatím schválena), aby právě perspektivnost využití jednotlivých komodit prověřilo. Mluvit však v současnosti o začátku těžby je předčasné,“ dodává Piskáček.
Diamo musí nejprve pořídit množství údajů a ty vyhodnotit ve formě studie proveditelnosti, v které bude komplexně prověřena rentabilita záměru při zachování ekologických standardů. Až poté bude možné tvrdit, že se investice do zahájení těžby vyplatí.
V rámci průzkumných prací plánuje státní podnik využít řadu starých důlních děl, kterých jsou v lokalitě stovky. V některých ze štol, které zde zůstaly po těžbě kasiteritu, by pak firma, v případě udělení povolení a také za splnění dalších podmínek, mohla odebírat vzorky.
„Průzkumné práce byly v žádosti rozděleny do dvou navazujících etap. V první budou realizovány výhradně geofyzikální a laboratorní práce bez zásahu do pozemků a náklady na ně jsou odhadovány na patnáct milionů korun. Po vyhodnocení této etapy budou navrženy další ověřovací práce, o jejichž rozsahu a nákladech zatím nelze přesněji hovořit,“ sdělil Piskáček.
Česká republika je jedním z nejvýznamnějších nalezišť v Evropě
Lithium je označováno jako kov budoucnosti, který by měl v následujících letech udávat směr automobilového průmyslu. Hojně se využívá hlavně při výrobě baterií pro elektromobily.
V České republice, která je jedním z nejvýznamnějších nalezišť lithia v celé Evropě, se podle odhadů odborníků nachází tři až pět procent celosvětových zásob.
Největší část jich leží v Krušných horách, konkrétně na Cínovci ve zmíněném cinvalditu. Ovšem zpracovat cinvaldit na lithium je zatím problém. Nejenže v Česku tento kov nikdo netěží, ale ani tu neexistuje firma, která by ho následně dokázala zpracovat.
„Pro ministerstvo průmyslu a obchodu je podstatné, aby byla v případě, že se ukáže, že je těžba na ložisku Cínovec ekonomicky rentabilní, ruda využívána hospodárně, tedy aby z ní bylo získáváno maximum možných užitkových složek, a aby byly tyto užitné složky zpracovávány do pokud možno co nejvíce finální podoby,“ říká Piskáček.
Geomet v lokalitě provádí od roku 2010 geologický průzkum
Nejblíže k těžbě ložiska je momentálně australská European Metal Holdings. Její dceřiná společnost Geomet v lokalitě provádí od roku 2010 geologický průzkum. Firma zpracovává takzvanou studii proveditelnosti a nyní zjišťuje, jestli se jí případná těžba lithia vyplatí.
„Předběžná studie proveditelnosti uvádí, že se v ložisku nachází celkem 656 milionů tun rudy obsahující zhruba 1,3 milionu tun lithia, 262 tisíc tun cínu a 92 tisíc tun wolframu,“ řekl již v prosinci 2017 ředitel Geometu Richard Pavlík (celý rozhovor zde).
Těžba Geometu je však od minulých parlamentních voleb citlivé téma, hlavně ANO a KSČM se stavěly proti tomu, aby v Krušných horách působila cizí firma, a i to je asi důvod, proč je v současné době European Metal Holdings skoupá na vyjádření.
Firma nesděluje, jak postupují práce směřující k těžbě. Pavlík jen v dubnu pro deník E15 stručně sdělil, že se firmě podařilo z cinvalditu získat vzorky kovu, jenž je pro výrobu baterií zásadní.
„V laboratorním měřítku jsme přímo z materiálu, který by se eventuálně těžil, získali meziprodukt v podobě hydroxidu lithia, a to v bateriové kvalitě,“ uvedl Pavlík.
Australané by chtěli začít s těžbou nejpozději v roce 2022
Akcie mateřské společnosti European Metal Holdings po tomto oznámení vylétly až o 16 procent ceny. Podle starších vyjádření by ale Australané chtěli začít s těžbou nejpozději v roce 2022.
„Je třeba vyčkat, až držitel průzkumných a navazujících oprávnění předloží studii proveditelnosti, aby bylo zřejmé, zda je případná těžba na ložisku vůbec rentabilní. Zdroje ložiska jsou totiž sice relativně rozsáhlé, ale nízkokovnaté, což může být limitující,“ vysvětluje Piskáček.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu zatím není zřejmé, jestli se lithium na Cínovci bude vůbec těžit, natož která z firem by se o to měla postarat. A stát se podle ministerstva průmyslu a obchodu ani nevzdává možnosti, že by se podílel i na těžbě na Cínovci, tedy v místech, kde působí Australané.
„European Metal Holdings zatím orgány státní báňské správy o stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti nepožádala. O případném zapojení Diama do těžebních aktivit může rozhodnout jen vláda, státní podnik se ovšem na tuto situaci připravuje a zpracovává vlastní studii, která prověří reálnost záměru využít lithné suroviny na ložisku Cínovec,“ podotkl Piskáček.
„Platná legislativa však umožňuje firmě Diamo pro vyhodnocení proveditelnosti využít pouze archivní data pořízená v minulosti. Výsledky první etapy zpracování studie budou známy v červnu,“ dodal Piskáček.
Povolení k povrchové těžbě má Cínovecká deponie
Naopak povolení k povrchové těžbě lithia už má společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ miliardáře a filantropa Karla Janečka. Firma plánuje v ložisku na Cínovci přetěžit odpad po starší těžbě rud a získat z něj lithium.
Před několika týdny zahájila první přípravné práce. „Víceméně šlo především o odstraňování porostu,“ poznamenal mluvčí Cínovecké deponie Martin Frýdl.
Podle dřívějších odhadů by ve výsypce mohlo být až 1 500 tun čistého kovu. „Bohužel pro toto zpracování v současnosti neexistuje výrobní kapacita ani v Česku, ani v celé Evropě,“ pokračoval Frýdl.
„My nepředpokládáme, že bychom vytěženou surovinu zpracovávali. Rádi bychom, aby ji zpracovával průmyslový řetězec v rámci České republiky, nicméně jeho vznik, to už není otázka na nás,“ odkázal Frýdl na ministerstvo průmyslu a obchodu.
Pro začátek by mohlo posloužit lithium z deponií
Podle ministerstva by bylo efektivní, kdyby lithná slída cinvaldit získaná z projektu Cínovecké deponie sloužila pro odzkoušení technologie úpravy, jež by byla následně použita pro zpracování suroviny z vlastního ložiska na Cínovci.
S tím souhlasí i Cínovecká deponie, která by se ráda zapojila do případného zpracovatelského řetězce.
„Lithium z našich deponií v Cínovci by mohlo sloužit pro rozjezd českého lithiového průmyslu do doby, než naběhne hlubinná těžba. V rámci Česka i Evropské unie se snažíme zdůrazňovat nutnost vzniku toho chybějícího článku a ohlasy jsou pozitivní,“ dodal Frýdl s tím, že přesný termín těžby ale zatím stanoven není.
