Lipová už si „drobná“ ocenění odnášela z krajských kol tradiční soutěže v minulých letech. V roce 2015 sem putovalo ocenění za péči o zeleň a životní prostředí, o dva roky později za činnost mládeže a loni za společenský život.
Skutečně proto není až takové překvapení, že letos hodnotitelská komise nevyzdvihla jen jednu konkrétní oblast, ale že obec povýšila nad ostatní v celkových výsledcích. A úžas nepanuje ani na úřadě, spíš velká spokojenost.
„Jsem hodně soutěživý. Šli jsme do toho s tím, že chceme vyhrát a předchozí ročníky nasvědčovaly tomu, že by se to mohlo povést,“ usmívá se starosta Pavel Svoboda.
Na otázku, čím se může Lipová, která se nachází v nejsevernějším cípu Česka, vyloženě chlubit, okamžitě vypálí:
„Společenským životem. Ročně pořádáme 22 kulturně-společenských akcí, což je na takovou vesnici hrozně moc. A třeba náš tradiční jarmark navštíví i dva tisíce lidí.“
To je číslo, které značně převyšuje počet zdejších obyvatel, jichž je necelých šest stovek. Řada jich využívá těsné blízkosti Německa, kam jezdí pracovat.
Když se nahrnou chalupáři, je tu lidí rázem dvojnásobek. Odpočívat sem jezdí třeba známý lékař Jan Hnízdil. Vlastní malebnou roubenku.
„Spousta chalupářů nám moc pomáhá. Když třeba sekají u svých domů trávu, zajedou i tam, kde by to měl dělat úřad,“ podotýká starosta, jenž vzhledem k rozpočtu a personální situaci na úřadě musí také přiložit ruku k dílu a vyrazit pracovat rukama.
Přes 100 kilometrů na chalupu
Najdou se i takoví chalupáři, kteří Lipovou podporují finančně. Až obdivuhodné je, kolik jsou někteří z nich ochotní ujet kilometrů.
„Máme to sem 140 kilometrů, ale pokaždé se těšíme. Příroda kolem je absolutně nádherná. Jsem už třetí generace naší rodiny, co tady chalupaří,“ říká Kryštof, zatímco si hraje s dcerkou na hřišti u budovy, kde sídlí základní a mateřská škola a dětský domov. Hned naproti září oranžová fasáda samoobsluhy. Fungují tu i dvě restaurace.
„Já jsem do Lipové utekl z Nymburka před čtrnácti lety. Celý život jsem pracoval s lidmi a teď jsem šťastný s lesní zvěří,“ vypráví u svého domečku s parádně upravenou zahradou senior Honza Maršál Procházka.
Stejně mluví i o poznání mladší Veronika Hájková. „Město není nic pro mě. Tady jsem spokojená. Navíc se tu pořád něco děje,“ líčí žena, jež pracuje v místním informačním centru, kde funguje i muzeum a lidé se tam scházejí na kroužky vaření nebo v keramické dílně.
„Jestli mě něco opravdu těší, tak že se daří lidi napříč věkovým spektrem zapojit do společenského dění a do vzájemné pomoci,“ libuje si Svoboda, jenž tu starostuje už třináct let a je místním rodákem.
Vedle ochotných chalupářů zmiňuje třeba seniory připravující jídlo na společenské akce. Nebo mladý manželský pár, díky kterému funguje letní kino. Obec si totiž od něj „bere“ zadarmo elektřinu.
První místo v soutěži přinese Lipové milion korun. „Co přesně s ním uděláme, nevím,“ pokrčí Svoboda rameny s tím, že peníze se ale pochopitelně hodí vždycky.
V plánu je pivovar
Lipová má novou kanalizaci a vodovod. Podařilo se obnovit zámecký rybník a zvelebit přilehlý park. Přímo zámek, který je v soukromých rukách, ale není v nejlepší kondici. Svoboda doufá, že se situaci kolem objektu podaří zlepšit. V nejbližších letech chce investovat do sportovního areálu.
V pokročilé fázi jsou plány na vybudování pivovaru. Velkou radost má starosta z toho, že se v poslední době podařilo prodat kolem dvaceti stavebních parcel pro rodinné domy.
Jedna záležitost mu ale naopak dělá velké starosti. A sice nejasný osud Lužické nemocnice s poliklinikou v nedalekém Rumburku. Zachování jejího provozu je pro místní z hlediska zajištění akutní zdravotní péče enormně důležitý.
