„Žádný konkrétní důkaz nepotvrzuje zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů oproti jiným lokalitám obce,“ uvádí právní analýza, kterou si rumburská radnice nechala zpracovat.
V Krásné Lípě podle analýzy poklesla trestná činnost a index kriminality nijak nevybočuje oproti okolním obcím. „Žádost Krásné Lípy byla příliš obecná. Nekonkrétní byla také zpráva policie, která jen obecně hodnotila kriminalitu,“ sdělil mluvčí rumburské radnice Luděk Stínil.
S tím ale nesouhlasí starosta Krásné Lípy Jan Kolář. „Náš návrh se týkal osmnácti domů, z nich jsme vybrali deset nejproblémovějších. Zjistili jsme, že z celkových 125 trestných činů v roce 2017 se jich šestnáct, tedy šestina, uskutečnila právě v těchto deseti domech,“ uvedl.
Řadu problémů už sousedé ani nehlásí
„Z 55 přestupků proti občanskému soužití, rušení nočního klidu a proti majetku jich v těchto domech evidujeme devět. A to ještě nemáme statistiku trestných činů či přestupků v souvislosti s drogami,“ spočítal starosta a doplnil, že řadu problémů už lidé, kteří bydlí v sousedství, ani nehlásí. To jsou argumenty, na jejichž základě by ministerstvo vnitra mělo rozhodnout.
Krásnolipští mají obavy, že se teď do města budou stěhovat problémoví lidé z těch obcí, kde už vyhlášku mají.
„Lidé migrují a hledají místa, kde doplatek dostanou, respektive kde ho dostanou majitelé domů. Už jsme u nás zaznamenali rodinu se šesti dětmi a předpokládáme, že další budou přibývat. Nechceme se zbavovat těch, kteří tu žijí, ale také nechceme, aby přibývali noví problémoví obyvatelé,“ předeslal Kolář.
Obavy z migrace sociálně slabých obyvatel
Právě obavy z migrace sociálně vyloučených lidí jsou jedním z důvodů, proč Rumburk krásnolipské žádosti nevyhověl.
„Pokud by Rumburk pro obce a města ve svém správním obvodu tato opatření vydával, mohlo by dojít ke stěhování nepřizpůsobivých obyvatel v rámci Šluknovského výběžku. To vedení Rumburku nepovažuje za šťastný krok,“ podotkla tajemnice rumburské radnice Dagmar Žáková.
V zákulisí se mluví ale i tom, že Rumburk nechce opatření vydávat ze strachu, aby se nemusel soudit s majiteli domů. Ti by rozhodnutí mohli považovat za překážku v podnikání a soudit se o ušlý zisk.
Varnsdorf, Děčín, Ústí nad Labem, Obrnice či Most už několik měsíců opatření využívají a některá města ho budou i rozšiřovat na další lokality. Vedení radnic se shodují, že přineslo určitá zklidnění, do míst se nestěhují noví nepřizpůsobiví.
Ve Varnsdorfu to šlo dokonce tak daleko, že majitelé bytů v panelových domech v ulicích Kovářská a Žitavská je prodali. Sami potvrdili, že jedním z důvodů bylo i zavedení opatření, jež omezilo pro nově příchozí vyplácení doplatku na bydlení.
Díky stanovenému maximálnímu nájmu ušetří stát ve Varnsdorfu půl milionu korun měsíčně.
