Sluneční svit je extrémní a nemá se co vypařovat, říká hydrometeorolog

  10:30aktualizováno  10:30
Letošní léto v Ústeckém kraji je extrémně teplé, mimořádný je i počet hodin, kdy na zemský povrch dopadají sluneční paprsky. Zarazí také nerovnoměrnost srážek. „Vyskytují se hlavně v přeháňkách a bouřkách, trvalé srážky jsou méně časté,“ říká Radek Tomšů z Českého hydrometeorologického ústavu na ústeckém Kočkově.

Vyschlé Labe v Ústí nad Labem. V korytu řeky si hrají děti a lidé venčí psy. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Podle statistik třeba v červnu spadlo průměrně 52,6 mm srážek. To je zhruba stejně jako v minulých letech, ale na Sněžníku to bylo 140,3 na Klínech 128,5 na čtvereční metr, naopak ve Varnsdorfu pětadvacet a ve Vaňově jen dvaadvacet na metr čtvereční.

„Přitom Sněžník s největšími srážkami je od nejsuššího Vaňova vzdálen vzdušnou čarou zhruba deset kilometrů. Tento rozdíl prezentuje typickou bouřkovou situaci, jež je rychlá a velmi lokální,“ uvádí Tomšů.

Proč tomu tak podle vás je?
Už od dubna máme nadprůměrné teploty a slunečné počasí, které tak prakticky tři měsíce neustává. Je velmi nezvyklá situace, že by tak dlouho trvalo teplé počasí. A zároveň je suché. Srážek v průměru tak málo není, v dubnu spadlo normálních 34,1 milimetru, v červnu 52,6 milimetrů, což není málo. Ovšem vzhledem k tomu, že je velké teplo, je i vyšší výpar vody, a v půdě jí tak zůstává málo. Navíc srážky v bouřkách rychle odtečou a voda se nestačí vsáknout do půdy, srážkový deficit narůstá. Proto máme větší sucho, než by srážkám odpovídalo.

Fotogalerie

Zmínil jste, že máme dlouho slunečné počasí. Co to znamená?
Třeba v Teplicích, kde se počasí sleduje od roku 1880, byl letošní duben 4,4 °C nad normálem, květen 3,8 °C a červen 2,4 °C. To jsou neskutečné tři extrémní měsíce za sebou. Hodnoty pro duben a květen se vyskytují jednou za padesát let a červen je pouhou desetinu stupně pod touto hodnotou. Všechny tři měsíce za sebou jsou mimořádná anomálie a dlouhodobě něco nevídaného. Je to jeden z největších extrémů, jež jsme vůbec zaznamenali. A v celém kraji je to podobné, duben s průměrnou teplotou 12,5 byl teplejší o 4,3 °C, než je normál, květen s 16,6 byl teplejší o 3,2 °C a červen s 17,6 byl teplejší o 1,7 °C.

Extrémní hodnoty jsou také v tabulkách slunečního svitu?
Ano. V dubnu slunce svítilo 232 hodin, v květnu 283 hodin a červnu 216 hodin. Máme neskutečně dlouhé období slunečného počasí, které tu hodně dlouho nebylo. V dubnu, kdy slunce ještě tolik nesvítí, když hodiny přepočteme, slunce svítilo každý den osm hodin, což je nevídané. A třeba v Doksanech to v květnu bylo 313 hodin slunečního svitu, což je deset hodin denně. To už se pohybujeme na hranici toho, co je ještě reálné naměřit. A v celém kraji je situace podobná.

Takže ptát se na výčet teplotních rekordů už nemá ani cenu...
Padají opravdu velmi často. A máme i vysoké minimální teploty. Například 29. května v Kopistech, Tušimicích či Kočkově padly rekordy minimální teploty s teplotou 19 °C, což svědčí o tom, že byly teplé noci. Kuriozita také je, že v Teplicích průměrná dubnová teplota 14 °C byla o 4,4 °C vyšší, než bývá průměrná hodnota v květnu.

Ani nelze říci, kolik už bylo letních dnů nad 25 °C?
Lze. Například v Teplicích jsme měli do neděle padesát letních dnů, což se od roku 1880 ještě nikdy nestalo, rekord k 13. červenci byl 43 dní. Typický počet letních dnů pro červenec je patnáct a v minulosti byly července, že takové dny byly tři nebo čtyři. Zajímavé také je, že jsme letos neměli ještě ani jeden den s teplotou nad 35 °C, které pro naši oblast nejsou typické, ale v minulých letech byly.

V letech 2015 a 2016 se v Děčíně vynořily z vody „hladové kameny“:

Vysoké teploty a sluneční svit mají vliv na velké odpařování vody. Pak by se ovšem měly dělat mraky a pršet. Ale to se neděje, proč?
Teoreticky by to tak být mělo, ale meteorologická situace je taková, že máme dlouhodobě oblast vyššího nebo vysokého tlaku a srážky jsou podprůměrné. Kombinuje se řada vlivů, ve větší části Evropy je sucho, a když se nemá co vypařovat, nejsou srážky.

Teplo a sucho dříve tak dlouho netrvalo. Stojí za změnou jiné proudění vzduchu do Evropy či proudy v mořích?
To určí dlouhodobé sledování situace. V krátkodobém měřítku není neobvyklé, že je nadprůměrné teplo tak nezvykle dlouho, což je velmi vzácná anomálie. Takové výkyvy počasí se ovšem stát mohou a není to tak dlouho, kdy jsme měli vlhčí období a povodně byly v roce 2002, 2009, 2010 a 2013. Nyní je od roku 2015 srážek méně a teploty jsou výrazně vyšší, což zvyšuje srážkový deficit a snižuje množství vody v půdě.

Ovšem i v minulosti byla teplejší a sušší období. Nemusí se tak počasí zcela měnit.
To sice byla, ale zdaleka ne tak jako dnes. Navíc dnešní změny jsou daleko prudší, než byly v předchozích obdobích. A to opravdu může být dlouhodobě nebezpečné, protože se pohybujeme se z extrému do extrému, což není dobré.

Kvůli nedostatku vody zakázali třeba v Děčíně a okolí užívat vodu ze třinácti toků, ve Varnsdorfu a okolí pak ze tří toků. Budou brzy následovat další místa?
Už 9. července hladina v Labi v Ústí nad Labem měla 120 centimetrů, což je historické minimum pro tento den, a pokud nezaprší, dál se bude situace zhoršovat, protože minimum vody přitéká i ze Sázavy nebo Berounky. Když voda není v řekách, špatně se z nich vsakuje do podzemních vod. Situaci v poslední době nenapraví ani zimy, protože poslední roky bylo sněhu málo a problémy se tak kumulují a prohlubují. A existují výpočty, že se v Evropě oteplí a bude nedostatek srážek a vody.

Je situace podobná v celém kraji, nebo je oblast, kde je počasí vždy trošku jiné?
Celý trojúhelník od Podbořan téměř z Teplicím a k Chomutovsku má své mikroklima a je to suchá oblast srovnatelná s jižní Moravou. Je to dané tím, že jsou ze tří stran Krušné hory, Doupovské hory a České středohoří. Zjednodušeně: tato pohoří oblasti seberou srážky a rozdíly mezi kopci a nížinami jsou zásadní.

Nejčtenější

Vyslat pár pluků z Litoměřic, Československo by nebylo, míní historik

Historik Filip Hrbek

V napjaté situaci kolem vzniku ČSR, kdy se pohraničí chtělo připojit k Rakousku, přišel litoměřické posádce rozkaz...

Jsme divoký sever, řekla vyhozená úřednice, když dostala cenu za odvahu

Nadační fond proti korupci již poosmé udělil Ceny za odvahu. Ty jsou určeny...

Bývalá úřednice Jana Moravcová, nedávno vyhozená z České inspekce životního prostředí, student Lukáš Blažej a aktivisté...

Ozbrojení lupiči přepadli klenotnictví v Teplicích, před policií utekli

Přepadení zlatnictví v Teplicích

Čtveřice ozbrojených pachatelů přepadla dopoledne klenotnictví v centru Teplic. Když na místo dorazila policie, v...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Takovou Spartu jsem dlouho neviděl, konstatoval teplický střelec Moulis

Pavel Moulis z Teplic slaví se spoluhráči vítězný gól v zápase proti Spartě.

Vítězný gól na Letné, svůj pátý ligový a životní, při oslavě poslal tátovi do nebe. „Řekl by mi, že je šťastný.“...

Další z rubriky

Ozbrojení lupiči přepadli klenotnictví v Teplicích, před policií utekli

Přepadení zlatnictví v Teplicích

Čtveřice ozbrojených pachatelů přepadla dopoledne klenotnictví v centru Teplic. Když na místo dorazila policie, v...

Zubrnice se spojí s dalšími skanzeny, vytvoří Národní muzeum v přírodě

Mlýn Týniště č. 28 je druhým, který se zubrnickému skanzenu podařilo obnovit.

Skanzen v Zubrnicích na Ústecku se od ledna stane součástí nově vzniklé organizace Národní muzeum v přírodě. Bude pod...

TD Bus dostal od kraje pokutu přes čtyřicet milionů za vynechané spoje

Autobusy značky Iveco Crossway již cestující z některých linek znají. Jde o...

Ústecký kraj uložil autobusovému dopravci TD Bus pokutu přes 40 milionů korun za vynechané spoje na Litoměřicku. Už...

Najdete na iDNES.cz