Ledové květy mohou vyrůst na vláknech hub, na kterých se utvoří námraza a...

Ledové květy mohou vyrůst na vláknech hub, na kterých se utvoří námraza a vlákna sama se posléze vlivem mrazu rozpadnou. | foto: Hana Volfová

V Českém Švýcarsku rostou ledové květy, jejich přesný vznik je záhadou

  • 3
Pozorní návštěvníci Národního parku České Švýcarsko mohou v těchto dnech spatřit na listnatých stromech netypické ledové květy. Mají strukturu jemných hustých vlasů a na kmenech tvoří nápadný bílý útvar, který trochu připomíná vatu. Jak přesně vznikají, je záhadou.

"Přesný mechanismus jejich vzniku není úplně jasný. Ledové útvary mohou vyrůst na vláknech nějakých hub, na kterých se utvoří námraza a vlákna sama se posléze vlivem mrazu rozpadnou. Zajímavé je, že tyto ledové květy se tvoří vždy jen na odumřelých větvích stromů, a navíc pouze listnatých," přiblížil mluvčí národního parku Tomáš Salov

Podle něj však není vyloučené, že důvod růstu ledových krystalů je zcela jiný. Vznik těchto útvarů totiž zatím nikdo podrobně nezkoumal.

Jisté je, že jemné shluky krystalů vznikají pouze za specifických podmínek současných námraz, tedy ne za prudkých mrazů a za sněhu. V těchto dnech je návštěvníci parku mohou vidět například v blízkosti sezonního informačního střediska Saula u obce Doubice.

"Ale nejen tam. V údolích, kde teče nějaký potok a kde jsou starší listnaté a částečně odumřelé stromy, je pravděpodobnost takového nálezu největší," říká Salov.

Hřib roste kloboukem dolů

Raritní útvary potřebují ke svému vzniku specifické mikroklima, takže je není snadné najít. Pozoruhodných úkazů je však v národním parku víc. Pracovníci správy upozornili třeba na "australské houby".

Díky zvláštnímu mikroklimatu houba roste dolů.

"Jednu objevili členové naší skalní čety v jedné dutině, kde tento hřib měl zřejmě své zvláštní mikroklima. Roste obráceně, tedy kloboukem dolů a ani se nahoru nijak neohýbá, vnější klima hřib moc nezajímá," popsal Salov.

Kde přesně hřib roste, mluvčí neprozradil, aby houba zůstala zachovaná. "Moc bych se přimlouval, kdyby lidé podobné rarity našli, aby také odolali a dokázali je nechat na místě," poznamenal Salov.

Střídání tepla uvolňuje balvany

Návštěvníci parku by však nyní měli být ostražitější, dost skalních útvarů se totiž pohybuje. Nahrává tomu současné střídání teplot, kdy voda ve spárách pískovcových skal zmrzne, zvětší objem a kámen odtlačí. Když mráz povolí, kámen spadne.

"Nyní pozorujeme větší množství drobných skalních řícení. Jsou to neodhadnutelné jevy, takže nikdy nevíme, kde co může spadnout," přiblížil Salov.

Z pískovcových skal odpadávají jen menší kameny, největší asi o velikosti fotbalového míče. Turisté si jich mohou všimnout hlavně na cestách.

"Pravděpodobnost, že by kameny někoho ohrožovaly, je malá. Kdybychom chtěli mít stoprocentní jistotu, museli bychom zavřít celý park, což neuděláme," dodal Salov.