Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Za strach z uprchlíků mohou neúspěšní politici, říká senátor ze Sýrie

  19:50aktualizováno  19:50
Litoměřický senátor a lékař Hassan Mezian, který pochází ze Sýrie, vnímá v souvislosti s nynější uprchlickou krizí jako největší riziko pro českou společnost stále častější projevy nenávisti. Říká, že kdyby do Česka poprvé přijel dnes, dlouho by tu nevydržel.

Hassan Mezian | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Co vám vadí na dnešní době?
Je zde citelná atmosféra strachu, kterou záměrně vyvolávají různí neúspěšní politici. Sami nemají žádný jiný program a takto se snaží vytáhnout na pozice, kam by se jinak neměli šanci dostat. A přispívají k tomu i výroky pana prezidenta. V atmosféře strachu budou lidé volit populisty, a tím pádem můžeme dát demokracii sbohem.

Není ale podobná atmosféra strachu i třeba v Rakousku, kde jste se také rozhodoval žít?
Nemyslím si, že v Rakousku by lidé byli tak vystrašení jako u nás. Rakušané mají větší sebevědomí, jsou na cizince zvyklí a nemají tolik zakomplexovaných politiků jako my.

Hassan Mezian

Narodil se v roce 1947 v Damašku, ve 20 letech odešel do Evropy studovat na vlastní náklady medicínu. Původně chtěl do Rakouska, Československo roku 1967 se mu ale zalíbilo.

Po promoci v roce 1975 se přestěhoval do Litoměřic. Pracoval na nemocniční interně, v roce 1986 složil nadstavbovou atestaci z oboru léčebné rehabilitace.

Jako lékař pracoval i ve Finsku, Alžírsku, Libyi a Sýrii, dnes vede nestátní zdravotnické zařízení.

Za ČSSD byl zastupitelem Litoměřic (2006-2014) i Ústeckého kraje (2008-2012), od roku 2012 je senátorem. Je ženatý a má tři děti.

Jak to ale změnit? Když se o zmírnění vášní pokusili vědci svou srpnovou výzvou proti strachu a lhostejnosti, dočkali se nařčení z elitářství a prohlubování příkopů.
Češi podle mě nejsou ze své podstaty xenofobní nebo nevraživí lidé. Jsou naopak vstřícní, což se mi potvrzuje dnes a denně. Jsou ale vystrašení, protože lidé, kteří ten strach šíří, jsou hodně slyšet v médiích. Je proto nutné, aby proti této atmosféře vystupovali lidé napříč obory. Vznikla například platforma senátorů, kteří vyzývají k prezentaci humánnosti a tolerance coby hodnot České republiky a nikoli xenofobie nebo šíření nenávisti.

Co kdyby hlasitěji promluvili sami čeští muslimové? Lidé by viděli, že zde už nekonfliktně žijí a pracují.
To je hezká představa, ale ukažte mi ty muslimy, kteří zde žijí. Podle posledního sčítání lidu se k islámu hlásí tři tisíce lidí. A je otázkou, zda ho vůbec praktikují. V této republice je muslimů minimum, většina Čechů neuvidí muslima ani z rychlíku.

Podle odhadů sociologů ale v Česku žije mnohem víc muslimů, kolem 22 tisíc, a jsou dobře integrovaní. Může je atmosféra strachu změnit?
Islám je na světě 1 400 let a hlásí se k němu 1,6 miliardy lidí, což je skoro čtvrtina populace. Kdyby všichni byli teroristé, tak potěš pánbůh. Kdyby bylo jen jedno procento muslimů teroristy, tedy 16 milionů lidí, tak to by byl konec světa. Já náboženství vnímám jako víru v Boha a konání dobra. Kdo se uchyluje k radikalismu a terorismu, není podle mě věřící. Je po vymytí mozku.

Islámský stát tedy podle vás nemá s islámem nic společného?
Islámský stát nepředstavuje islám, ale organizovaný zločin. Ve všech muslimských zemích je podle mě averze proti politizaci náboženství, teokracii. Není nic horšího, než když chce někdo vládnout jménem Boha. Víra přece nemůže rozhodovat o tom, zda je člověk dobrý, či špatný.

Co si myslíte o současné situaci, kdy stále více států uvažuje o budování plotů na hranicích?
Budování plotů podle mě nemá opodstatnění. Nechrání nás. Největší problém máme totiž sami v sobě a sami mezi sebou. Plot nás nezachrání před xenofobií nebo rasisty. My v Česku jsme navíc pouze vystrašení pozorovatelé, vždyť uprchlíci k nám ani nechtějí. Když vidí, jak se tu k nim chováme, tak raději utečou do jiné země, a o takových případech skutečně vím. Zavíráme nezletilé děti uprchlíků do výchovných ústavů jako kriminálníky nebo narkomany. Jsou to přitom děti, které absolvovaly dlouhou cestu plnou příkoří.

Česko se nevyhne povinnému přijímání uprchlíků na základě kvót. Jak by k nim měl stát přistupovat?
Cizincům dáte velkou šanci, když jim řeknete, že mohou pomoci této republice. Když jim umožníte legálně pracovat, vzdělávat se a účastnit se veřejného života, je to jedna z nejlepších cest k jejich integraci. Pokud se tu budou setkávat s nevraživostí na všech místech, budou frustrovaní a povede to jen k problémům.

Sám jste navštívil detenční zařízení v Bělé pod Bezdězem. Jaké jste z něj měl pocity?
Byl jsem tam v době, kdy v táboře bylo 540 uprchlíků, většinou ze Sýrie. Hovořil jsem s nimi, vyslechl jsem si jejich příběhy a přání. Víte, je to otázka přístupu. Já bych s uprchlíky uměl komunikovat mnohem lépe, a teď tím nemyslím znalost řeči. Syřané by vás ve svém domě dokázali pohostit takovým způsobem, že pokud by k nim člověk přišel se zlými úmysly, tak by se styděl.

Vy se stydíte za český přístup k uprchlíkům?
Někdy ano. Dnes ano. Stydím se, když vidím, jak dokážou být lidé zlí ne k uprchlíkům nebo muslimům, protože těch je tu minimum, ale ke svým vlastním lidem. Množí se různá nařčení z kolaborace a podobné nesmysly. Když jsme pořádali sbírku na pomoc uprchlíkům, tak lidé během tří hodin naplnili místnosti oblečením. Jedna paní se nám svěřila, že kvůli pomoci dostává výhrůžky smrtí. Bojí se veřejně mluvit o tom, že pomáhá, ale cítí, že to musí udělat. Opět ale opakuji, že většina lidí zde není zlá ani xenofobní. Většina lidí jen mlčí a je důležité, aby se nestala obětí propagandy.

Spatřujete právě v tomto riziko současné krize?
Přesně tak. Jestli zahrabeme hlavu do písku, postavíme ploty a budeme dělat, že se nás uprchlická krize netýká, tak je otázkou času, že se lidé začnou chovat i u nás způsobem, který známe z dnešní Sýrie. Lidé jsou totiž snadným cílem propagandy, mohlo by se to vyhrotit v udavačství, ale i zločinecké praktiky. Zločin totiž nezastavíte ploty, přelije se do Evropy, aniž by si toho někdo všiml.

Máte v Sýrii nějaké příbuzné, s nimiž o situaci mluvíte?
Stále tam žije část mé rodiny a máme o ně samozřejmě obavy. V Sýrii je vše negativní, co přináší válka. Tedy zločin, nedostatek vody, elektřiny a tepla, nedostatek vzdělání, lidé nechodí už pět let do školy, nejsou očkovaní. Panuje tam taková situace, že se lidé už nebojí nikoho konkrétního. Rána může přijít z jakékoli strany. Časté je také unášení lidí a dětí pro výkupné. Bojím se, že právě toto se může začít dít i v Evropě.

Evropská unie chce zmírnit příliv migrantů mimo jiné tím, že bude platit miliardy eur Turecku, aby zajistilo v uprchlických táborech lepší podmínky. Může to pomoci?
Je to jedna ze správných cest. Lepší by ale bylo vyřešit problém přímo v místě konfliktu. Syřanů je 23 milionů, 4 miliony jsou v okolních zemích a 7,5 milionu je bez přístřeší přímo v Sýrii. Jakmile ti lidé neuvidí světlo na konci tunelu, tak se dají do pohybu. Je proto nutné zlikvidovat Islámský stát a vyzvat všechny hlavní hráče k ukončení bojů v Sýrii a následnému dohledu, aby se lidé nemstili. Spousta Syřanů by se pak vrátila zpět, aby budovali nový stát. Pokud se to brzy nepodaří, tak Turecku nepomohou evropské miliardy ani svěcená voda. A možná ani Evropě. Proto také doufám, že vstup Ruska do konfliktu nebude součástí eskalace problému, ale součástí jeho řešení.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mach a Šebestová na známkách
Hrdinové Adolfa Borna ožívají na vystavených poštovních známkách

V lounském oblastním muzeu si lidé nyní mohou připomenout jednoho z nejvýraznějších českých výtvarníků posledních dekád, Adolfa Borna. Výstava představuje méně...  celý článek

Na demonstraci vystoupil i Miroslav Sládek. (12.3.2016)
Nevím, proč bych nesměl do restaurace, říká o zadržení republikán Sládek

Předseda republikánů Miroslav Sládek, jehož policie večer v první den voleb zadržela i s kandidátem strany při nepovolené kampani v Chomutově, tvrdí, že...  celý článek

Ilustrační snímek
Libouchecký tunel na dálnici D8 blokuje ve směru na Prahu nehoda

Dálnici D8 zablokovala nehoda v liboucheckém tunelu. Ve směru na Prahu se srazilo osobní auto s karavanem. Při nehodě byli zraněni dva lidé a tunel musel být...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.