ilustrační snímek | foto: Ondřej Prosický, naturephoto.cz

Lesníci přidají na rašeliniště keře a listnáče, aby pomohli tetřívkům

  • 3
Nejen proměny krajiny, ale i turisté, kteří ve stále větší míře obléhají Krušné hory, ohrožují přežití tetřívka obecného. Jeho stavy se poslední roky dramaticky snižují. Pomoci vylepšit prostředí pro jeho přežití má česko-saský projekt TetraoVit.

Na zdejší straně hor je zaměřený na území rašeliniště U jezera – Cínovecké rašeliniště, na německé pak na navazující oblasti rašelinišť Georgenfelder Hochmoor a Kahleberg u Altenbergu.

Podle odborníků se totiž jedná o jednu z nejdůležitějších lokalit výskytu tetřívka v Krušných horách, kde celkově žije zhruba polovina populace těchto hrabavých ptáků v Česku.

První práce na přípravě plánů, jak upravit zdejší biotop pro život místní populace, začaly už v roce 2018. Jejich cílem bylo naplánovat ve spolupráci se státními i soukromými institucemi z obou stran hor kroky nutné k záchraně ohrožených tetřívků. Do pěti let teď Lesy ČR plánují na 200 hektarech cínoveckých rašelinišť vytvořit území, které bude plně odpovídat potřebám tetřívků.

„Vytipovali jsme 13 lokalit, na kterých se tetřívek vyskytuje, a zaměřili je drony. Pak bylo jasné, jak postupovat, aby vznikly otevřené plochy coby tokaniště a na ně navazující rozvolněné lesní porosty vhodné k hnízdění a odchovu kuřat,“ říká Pavel Rus, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Teplicích.

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix)

Tetřívek obecný

  • Je velký zhruba jako kur domácí. Samec je celý černý s nápadně červeným hřebínkem nad okem, samice má nenápadné zbarvení dohněda.
  • Žije nenápadně a je velmi plachý, zahlédnout ho v přírodě je téměř nemožné.
  • Výjimkou je období toku, kdy samci předvádějí své typické tance a vydávají hluboké hrdelní zvuky, aby upoutali samičky.
  • V celých Krušných horách žije cca 200 samců, kteří tvoří polovinu celé české populace.
  • Před sto lety se jejich počty pohybovaly v tisících. 

Tetřívkům, kteří v minulosti patřili v Krušných horách k hojně se vyskytujícím druhům ptactva, totiž přestala vyhovovat skladba zdejších lesních porostů, která tu v posledních letech téměř na celém území panuje.

Ač jsou na první pohled zelenější, hustá monokultura smrků není pro tetřívky vhodná. Vyhovují jim spíše břízy či olše, které připomínají původní biotop tundry a které tu ještě před několika lety převládaly.

V posledních letech ale podobných míst ubývá a prostor pro žití těchto ptáků se rapidně zmenšil. Díky projektu teď ve vytipovaných lokalitách přibudou listnaté dřeviny jako jeřáb ptačí či bříza pýřitá, a lokalitu navíc doplní i bylinné patro s brusnicovitými keři, které tetřívek vyhledává.

„Součástí opatření pak je i zvýšení viditelnosti oplocenek, abychom zabránili nárazům tetřívka do oplocení,“ zmiňuje Rus.

Ptákům však škodí i nevychovaní návštěvníci hor, kteří se často pohybují mimo značené cesty. Například zimu tráví tetřívci zahrabaní ve sněhu, aby co nejvíc šetřili svou energii. Obrovský nápor turistů hlavně v posledních týdnech tak může podle odborníků pro tyto ptáky znamenat velký průšvih.

„Každé vyrušení a vyplašení znamená, že ztrácí část kondice, a je tak méně odolný dalším vlivům,“ upozorňuje zoolog Ondřej Volf z plzeňského spolku Ametyst, který za projektem TetraoVit stojí.

To, že ani krušnohorská populace v poslední době moc neprospívá, dokazuje i poslední sčítání. Zatímco v roce 2018 zaznamenali odborníci na české části území 24 kohoutků, v roce 2019 už jich bylo jen třináct a loni dvanáct.

„Zřejmě vymřela celá jedna generace a rozmnožování není moc úspěšné, neboť mláďata tolik nepřežívají,“ odhaduje Volf, který se tetřívkům nejen v Krušných horách věnuje už více než 25 let.

Kolik jedinců přežije letošní zimní sezonu, budou odborníci v okolí Cínoveckého rašeliniště vědět opět po dubnovém a květnovém sčítání tetřívků během jejich toku.

21. května 2016