„Na základě konzultací s ICOMOS, která žádosti o zápis posuzuje, jsou do nominace zařazeny jen lokality, které souvisejí s těžbou a zpracováním rud, tedy s tím, co je pro Krušné hory nejtypičtější a v čem jsou výjimečné,“ sdělil Michal Urban, ředitel společnosti Montanregion Krušné hory/Erzgebirge, který se podílel na přípravě žádosti.
„Ale řadu dalších lokalit včetně míst, kde se těžilo černé uhlí nebo dobýval vápenec, považujeme za přidružené. Tato místa sice nejsou oficiální součástí žádosti, ale mají značný význam a počítá se s nimi i při společných prezentacích Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří,“ doplnil Urban.
Takto upravený návrh poradní organizace ICOMOS doporučila. „Po odborné stránce tak zápisu již nestojí nic v cestě,“ vysvětlil Urban (o doporučení v článku Mezinárodní rada doporučila krušnohorské hornické památky do UNESCO).
Rozhodující slovo nyní bude mít Výbor světového dědictví, který bude o zápisu Krušných hor hlasovat na počátku července v ázerbájdžánském Baku.
„Není žádný jiný region na světě, který by si to z pohledu významu pro rozvoj hornictví a hutnictví zasloužil víc,“ má jasno Urban. Za získáním titulu světového dědictví spatřuje obrovskou prestiž, větší publicitu a s tím spojený zvýšený zájem návštěvníků z celého světa.
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří tvoří dvaadvacet lokalit, z nichž sedmnáct se nachází v Sasku a pět na české straně. Do zdejší části patří například hornická krajina kolem Krupky, Měděnce, Jáchymova nebo Abertam.
„Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě. Zásadní je především přínos Krušných hor v oblasti těžby rud stříbra, cínu, kobaltu a uranu,“ vysvětlil Urban.
První žádost nevyšla, německá strana ji musela dopracovat
První žádost putovala do Centra světového dědictví v roce 2014, ale ta pak byla po konzultacích s organizací ISCOMOS v roce 2016 stažena. Tehdy totiž zaznělo doporučení, aby ji německá strana dopracovala.
Loni v lednu pak byla předložena žádost nová. Úplně prvotní úvahy o nominaci se nicméně objevily už před více než dvaceti lety.
„Cesta k cíli v podobě zápisu na seznam je dlouhá, ale já říkám, že i cesta je cíl. Už teď můžu jmenovat několik pozitiv, která z celého procesu vyplynula. Zapojili jsme se do mnoha projektů, třeba do ArchaeoMontan 2018, který se zabývá mapováním středověkého hornictví,“ uvedl místostarosta Krupky Rostislav Kadlec.
„Začal jsem také pociťovat více patriotismu mezi lidmi, zájem o to, co jejich město nabízí, jakou má historii,“ doplnil Kadlec.
Žatec svou nominaci musí ještě doladit
O zápis na prestižní seznam usiluje i Žatec se svým chmelařským dědictvím. Loni se však zástupci města od Mezivládního výboru pro světové dědictví dozvěděli, že žádost je potřeba dopracovat.
„Výbor v létě rozhodl, že téma žateckého chmelařského dědictví prezentované chmelařskými sklady na Pražském předměstí má potenciál, nicméně je třeba jej rozšířit o krajinné pojetí,“ vysvětlil místostarosta Žatce Jaroslav Špička.
Město má nyní za sebou návštěvu zahraničních expertů z ICOMOS, s nimiž novou podobu nominace řešilo. Během pěti dní navštívili vybrané chmelařské sklady a další objekty spojené se zpracováním chmele a prohlédli si také okolní chmelařskou krajinu.
Spolu s nimi dorazili i zástupci Národního památkového ústavu či Chmelařského institutu. „ICOMOS do konce června vypracuje závěrečnou zprávu s doporučeními k podobě a zaměření nové nominace,“ sdělil Špička.
V současné době se nově počítá s tím, že by se v nominaci mohl objevit také zámek Stekník a okolní krajina s chmelnicemi. Zároveň je možné, že by mohl být do návrhu zápisu zařazen menší počet domů přímo ze Žatce. O zápisu by se mělo rozhodovat v roce 2021.
Na zámku Stekník u Žatce restaurátoři objevili fresky od autora vedut ve Španělském sále Pražského hradu:
5. února 2018 |
