„Ze sdružení jsem se rozhodl vystoupit, protože není možné dotovat ztrátu při úpravě magistrály ze sjezdařského areálu,“ uvádí majitel Sportcentra Bouřnák Petr Benda, proč se letos nechce starat o běžeckou stopu napříč Krušnohořím.
Benda tvrdí, že alespoň hledá cestu, jak pečovat o běžecký stadion na Novém Městě.
Krušnohorská magistrálaPlán na vznik běžecké Krušnohorské magistrály pochází z 80. let. Měla začínat u Chebu a končit u Děčína. Z této myšlenky vznikla po roce 2000 Krušnohorská bílá stopa. Vedla od Lesné přes Klíny, Dlouhou Louku a Bouřňák na Zadní Telnici. Na fungující část magistrály navazují běžecké okruhy či bílé stopy v sousedním Německu. |
Ze stejného, tedy finančního důvodu ukončila svou činnost ve spolku i Telnice. „Historicky jsme se o stopu v našem okolí starali. Ale nemůžeme ztrátu pořád doplácet ze svého,“ říká Ivan Soukup z lyžařského střediska Zadní Telnice.
Letos v zimě tak bude udržovaná pouze část Krušnohorské magistrály v podobě, jak se o ni před lety začali starat tři zakládající členové sdružení - tedy na území běžkařského areálu Lesná, v okolí Sportareálu Klíny a kolem běžeckého střediska Dlouhá Louka.
„My se o údržbu staráme hlavně vlastními silami. Podpora kraje není skoro žádná, i když tvrdí, jak chce podporovat cestovní ruch,“ uvádí předseda občanského sdružení Krušnohorská bílá stopa Antonín Herzán. Sám údržbu běžeckých tratí platí na Lesné ze svých dalších aktivit, třeba z provozu horského hotelu.
Kraj přidává 400 tisíc. To je málo, říkají majitelé areálů
Vedení kraje tvrdí, že Krušnohorskou bílou stopu dlouhodobě podporuje, stejně jako turistický ruch.
„Krušnohorská bílá stopa od Ústeckého kraje získává v posledních letech roční podporu ve výši 400 tisíc korun. V návrhu rozpočtu pro rok 2016 je tato částka navýšena na 500 tisíc,“ uvádí mluvčí krajského úřadu Lucie Dosedělová.
Jenže majitelé areálů to za dostatečné nepovažují. „Dřív kraj přidával milion korun ročně. Je to škoda, že se k tomu vedení kraje takhle staví a nechce pochopit, že soukromé firmy nemohou samy podporovat ztrátovou službu,“ prohlašuje Benda.
Herzán navíc upozorňuje, že jiné regiony běžecké lyžování jako odvětví zimní turistiky dotují částkami kolem 1,5 milionu korun.
„Rolba má spotřebu litr na kilometr. Ale kde jsou peníze na amortizaci techniky, která se musí třeba po deseti letech obměnit? Na to už peníze nejsou,“ podotkl Herzán.
Systém podpory třeba v Jizerských horách nebo sousedním Německu funguje lépe. Přispívají do něj drobnými částkami za každé lůžko nebo parkovací místo soukromé firmy, ale dotacemi se přidávají také města a kraje.
