Celková výměra nového přírodního parku má být kolem 170 kilometrů čtverečních a zahrnovat má katastry obcí Blatna, Hory Sv. Šebestiána, Kalku, Boleboře a Výsluní na Chomutovsku.
„Návrh se chystáme konzultovat s krajským úřadem, abychom si vyjasnili některé záležitosti. Oficiální žádost na vyhlášení přírodního parku bychom rádi podali do konce roku, případně na začátku příštího,“ uvedla starostka Blatna Iveta Rabasová Houfová.
Žádost půjde na krajský úřad, vyhlášení pak musí schválit rada kraje.
S návrhem se již mohli seznámit místní obyvatelé při veřejném projednávání, další setkání má ještě proběhnout.
Konec zásahů investorů
Přírodní park je nejnižším stupněm ochrany přírody. Klade důraz zejména na ochranu estetické a přírodní hodnoty krajiny.
„Naší snahou je poukázat na to, co je v tomto území nejcennější, a ochránit estetický ráz krajiny,“ vysvětlila starostka s tím, že jde třeba o členění pastvin a luk, jež jsou odděleny remízky a mezemi. Celé území je také jedinečné svoji autentičností, typický ráz krajiny tvoří i historická zástavba.
Přírodní park by přitom neměl vliv na zastavěné či zastavitelné území. „Naprosto respektuje územní plány obcí. Nemá žádný vliv na stavební úpravy domů či výstavbu v zastavitelných plochách,“ doplnila starostka.
Přírodní park by však bránil například investorským zásahům ve volné krajině, respektive by se k plánům vyjadřoval odbor životního prostředí krajského úřadu, který by mohl záměr, pokud by byl v kolizi s ochranou přírodního parku, zastavit.
V minulosti byly snahy postavit na území například park větrných elektráren, tlak je také na výstavbu nových obytných satelitů.
Autoři územní studie mimo jiné vyzdvihli zachování samoty a bezpečné divočiny. „Například ještě nevysoko nad Chomutovem lze na nočním nebi vidět v plné kráse pás Mléčné dráhy. Ten kolem dnešních měst už dávno nespatříme,“ upozornili.
