"EP Renewables požádala o vydání výjimek v minulých dnech," uvedl mluvčí Energetického a průmyslového holdingu, pod který firma EP Renewables spadá, Daniel Častvaj.
Krajský úřad se už žádostí zabývá. "V současné době je vedeno správní řízení a předpokládaný termín vydání rozhodnutí je do konce srpna," potvrdila mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Firma požádala úřad i o udělení dalších dvou souhlasů pro dílčí části projektu, o jejichž vydání by také mohlo být jasno na pomezí srpna a září.
Pokud krajský úřad firmě vyhoví, investor může požádat příslušný stavební úřad o vydání stavebního povolení.
Německé obce u hranice se snaží stavbě zabránit
Elektrárny se mají stavět v cenné lokalitě Natura 2000, která zahrnuje Ptačí oblast Východní Krušné Hory, již musí členské státy Evropské unie podle evropských směrnic chránit. Proti projektu jsou dva saské zemské okresy: Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří a Střední Sasko.
"Výstavba by byla zátěží pro obyvatele, měla by negativní vliv na přírodu a snížila by hodnotu majetku," řekl poslanec Saského zemského sněmu za FDP Holger Zastrow.
Starosta obce Holzhau Werner Sandig pak poslal Evropskému parlamentu petici proti projektu, kterou už poslanci projednali - bez výsledku.
"Na výboru nepadlo rozhodnutí," sdělil výstup z projednávání mluvčí české frakce evropských konzervativců Jan Křelina.
Sdružení z Moldavy se obrátilo na Evropskou komisi
Europoslanci tak nechali věc na českých úřadech. Nicméně Němci současně poslali kvůli výstavbě stížnost Evropské komisi, stejně jako to nyní udělalo občanské sdružení z Moldavy Přátelé zeleného údolí Muldy.
Předchozí investor neuspělPochybnosti kvůli projektu stavby 18 větrných elektráren v Moldavě panují i proto, že na stejném místě Česká inspekce životního prostředí už jednou větrníky zakázala. Bylo to v roce 2003, přestože tehdejší investor, firma Tošovský s.r.o., měl stavební povolení. Firma pak nezískala ani výjimky z ochrany životního prostředí, které tehdy udělovalo ministerstvo životního prostředí. "Výjimku nelze povolit vzhledem k tomu, že lokalita má stěžejní význam pro výskyt tetřívka obecného," uvedl tehdy ministr Libor Ambrozek. |
"Chceme, aby komise donutila české úřady dodržovat evropské směrnice o ochraně přírody a aby její kroky vedly k tomu, že se projekt zastaví," uvedla za sdružení Ivana Ježková.
Komise sama nic zakázat nemůže. Má právo se jen v případě pochybností dotázat českých úřadů na průběh celého schvalovacího procesu či vyzvat Česko k dodržování zákona.
V extrémním případě při zjištění porušení legislativy může komise zahájit určitý sankční proces proti Česku, ale tato varianta není pravděpodobná. Pokud přitom stavební úřad vybudování elektráren povolí, německá strana je připravená bránit se u soudu.
Firma má souhlas ministerstva životního prostředí
Firma má zatím k dispozici souhlasné stanovisko od ministerstva životního prostředí v rámci procesu EIA, jenž posuzuje vliv projektu na životní prostředí. Díky tomu investor mohl požádat krajský úřad o zmíněné výjimky.
Ministerstvo přitom nastavilo pro firmu na 120 podmínek, jež musí pří výstavbě splnit. Investor tak například bude muset nadměrné díly pro stavbu větrníků dopravovat na místo vrtulníkem a nesmí kácet lesy v okolí přístupových silnic.
Křetínského firma už opakovaně ujišťovala, že stavba přírodu nepoškodí.
"Budeme velice šetrní k přírodě. Dopad na krajinný ráz není tak zásadní," uvedl už dříve místopředseda představenstva EP Renewables František Čupr.
Větrníky v Moldavě mají být vysoké od 154 do 186 metrů a za rok vyrobí 156 tisíc megawatthodin elektrické energie.
