Ivana Linhartová z Křešic na Litoměřicku stojí před svým domem, v němž žila i před dvaceti lety, ale který dnes vypadá zcela jinak než tehdy. Během srpnových povodní v roce 2002 totiž přízemní domek zalila povodňová vlna na řece Labi až téměř po střechu a musel se celý předělat.
 |
„Je to náš dům, ale teď je úplně jiný. Trvalo to pár let a stálo to spoustu peněz, než se nám ho spolu s manželem podařilo dát do tohoto stavu,“ líčí důchodkyně při pohledu na fotografii z doby povodní.
Po velké vodě jim od srpna do listopadu jako náhradní ubytování sloužila maringotka, kde spali ve vlhkých a zatuchlých dekách. „Až dva týdny před Vánocemi jsme se mohli nastěhovat do částečně opraveného domku,“ vzpomíná s tím, že ještě dnes, když začne výrazněji pršet, přemýšlí, co všechno by se mohlo stát. „Ale strach nemám a nikdy mě ani nenapadlo se odtud odstěhovat. Mám to tu ráda,“ dodává.
V Křešicích, kde voda před dvaceti lety poškodila téměř 100 procent obytných nemovitostí, postupně vyrůstají i nové domy. „Máme ještě nějaké rozvojové lokality. Teď jsme zrovna postavili pět domků ve zcela nové Tovární ulici. Je to na nejvyšším místě Křešic, přesto i zde v roce 2002 voda byla. Vodoprávní úřad dal proto stavitelům podmínku, že obytná plocha domu musí být nad úrovní stoleté vody,“ zmiňuje Michal Mančal, starosta Křešic.
Nesmí se stavět pouze tam, kde je takzvaná aktivní zóna záplavového území. A právě aktivní zóna řeky Labe poté, co se podařilo opravit domy a lidé začali opět normálně žít, trápí dvacet let po povodni Mančala nejvíc. Povodí Labe totiž momentálně aktualizuje podklady a s nimi rozšiřuje i tyto aktivní zóny.
„V novém návrhu záplavového území jde o zohlednění dat z poslední velké povodně v roce 2013 a zároveň výpočet aktivní záplavové zóny podle nové vyhlášky z roku 2018,“ říká mluvčí povodí Hana Bendová.
Pro některé obce v sousedství řeky to může znamenat velké omezení. V aktivní zóně totiž nelze například ani vysadit živý plot. A pokud začne aktualizovaná verze záplavových území platit, tak téměř celé Křešice, sousední Nučnice a část Třeboutic, které také pod Křešice spadají, mají přejít do aktivní zóny.
Povodeň v Ústeckém krajiV Ústeckém kraji zasáhla záplavová vlna 79 obcí, z domovů vyhnala na 20 tisíc lidí a vyžádala si dva lidské životy. První evakuace obcí na Litoměřicku začaly 12. srpna. V Ústí nad Labem, kde povodeň napáchala škody za 1,9 miliardy korun, dosáhla 16. srpna hladina Labe 11,96 metru, běžně má necelé tři metry. O den později kulminovalo Labe v Děčíně na 12,3 metru. Mezi Terezínem, Bohušovicemi a Roudnicí nad Labem vytvořily řeky Labe a Ohře obrovské jezero o ploše téměř 250 km2 . |
Podle starosty by tím zhruba 170 domácností přišlo o pojistku, protože v aktivní zóně pojišťovny proti velké vodě nic nepojistí. „Budeme rozporovat 60 pozemků v soukromém i obecním vlastnictví, kde aktivní zónu nechceme,“ uvádí starosta s tím, že není jasné, na základě čeho byly některé pozemky do aktivní zóny zahrnuty.
„Člověk si zvykne žít v povodňové zóně, ale současné rozšíření aktivní zóny je podpásovka,“ neskrývá Mančal své rozčarování.
V Křešicích přitom stát dokončil v roce 2011 více než dva kilometry dlouhou protipovodňovou zeď za 200 milionů korun, která se vine téměř celou obcí a má ji chránit před dvacetiletou vodou. „Obec byla donucena svolit k její výstavbě. Pravidla si určoval stát a po jedenácti letech je nám to vše k ničemu,“ doplňuje starosta.
Do protipovodňových opatření na toku Labe investoval stát po roce 2002 téměř 2,3 miliardy korun. Zábrany vyrostly také v Zálezlicích, ve Štětí, v Račicích, Roudnici nad Labem, Lovosicích a Píšťanech, v Ústí nad Labem na Střekově i na levém břehu a další jsou i v Děčíně.
