„Chci se přiznat. Stalo se to. Je mi to líto. Bohužel už není cesta zpátky. Chtěl bych se omluvit rodinám těch kluků,“ pronesl muž před trestním senátem na začátku své výpovědi. „Vždycky to bylo tak, že jsem si s nimi hrál, blbli jsme a pak se to stalo,“ uvedl.
Podle obžaloby zneužil v období od zimy 2017 do léta následujícího roku tehdy osmiletého a devítiletého chlapce. Každého z nich podle státní zástupkyně dvakrát. Celkem tedy spis pojednává o čtyřech jednotlivých případech.
„Duševní schopnosti jim neumožňovaly účinně se bránit či takovou situaci přiměřeně vyhodnotit,“ píše se v obžalobě ohledně poškozených chlapců.
Muž je přitom podle spisu zneužíval na veřejných místech městečka nedaleko Ústí nad Labem, například v parku či u cukrárny. Chlapce prý pokaždé potkal náhodně.
„Narazil jsem na něj, když čekal před barákem na rodiče, kteří nebyli doma. Zavolal jsem proto jeho tátovi, že na něj čeká kluk. On mi do telefonu řekl, ať ještě chvíli počká. Dorazil s paní za deset minut. Během nich se to stalo. Trvalo to asi minutu nebo dvě. Pak jsem s ním počkal na tátu s mámou,“ popsal obžalovaný jeden ze skutků.
Vše vyšlo najevo po osahávání v parku
S rodiči tohoto chlapce se znal z veřejně prospěšných prací. Než začal vypovídat, byli oba přítomní v jednací síni, kde s nimi soudce probíral, zda uplatní nárok na náhradu škody. Otec řekl, že nikoli a spontánně dodal, že nevěří, že by byl obžalovaný něčeho takového schopný.
Na tato jeho slova pak obžalovaný zareagoval v rámci své následné výpovědi. „No, toho klepne pepka, až se dozví, že jsem to udělal,“ podotkl muž. Mluvil nesrozumitelně. Na dotazy odpovídal většinou jednoslovně, často „nevím“. Přiznal se také k užívání drog - marihuany či pervitinu.
Jeho jednání vyšlo najevo poté, co kolemjdoucí zahlédl, jak jednoho z poškozených osahává v parku. ¨
„Syn mi už dříve říkal, že po něm někdo chtěl, aby se svlékl. Já jsem mu to nevěřila,“ vypověděla matka druhého z chlapců, s jehož rodiči se obžalovaný nijak blíže nezná.
„Nevím, proč zrovna tihle dva. Nevím, proč jsem to dělal. Uznávám, že je to asi špatné,“ pokrčil rameny. „Asi bych se měl léčit. Chci se léčit. Ale nejradši bych si to hodil, abych to měl za sebou, protože v téhle republice žít je hrůza,“ doplnil.
