Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Výsluňský kostel zachraňoval farář Bolka Polívky, duněli tu i Rammstein

Seriál   19:33aktualizováno  19:33
Než moc převzali v zemi komunisté, kostelu sv. Václava ve Výsluní na Chomutovsku se přezdívalo Krušnohorská katedrála. Během minulého režimu ale značně zchátral. Dost možná mu to ale paradoxně pomohlo, aby se stal vyhledávanou lokací pro filmaře. Natáčel se tu třeba i klip německé kapely Rammstein. Na ten se tu ale nevzpomíná v dobrém.

Kostelní loď byla dlouhá 35 m a široká 20 m, presbytář měřil 10x10 m | foto: Městský úřad Výsluní

Nebýt koncem 20. století party nadšenců z horského městečka, jimž nebyl lhostejný osud chátrající výsluňské dominanty, kostel by se zřítil. V čele sedmičlenné skupiny stála poštmistrová Růženka Netoličková, která v roce 1997 založila nadaci. Ta si dala za cíl shánět na záchranu této obrovské stavby peníze – od velkých firem i drobných dárců.

Fotogalerie

Nadaci se navíc už po roce podařilo přimět stát, aby chrám, z nějž zbyly jen obvodové zdi, prohlásil za kulturní památku. Přestože peněz na celkovou obnovu stále není tolik, kolik je potřeba, lidé z Výsluní nepřestávají věřit, že příběh kostela sv. Václava bude mít šťastný konec.

Mezi jeho zdmi se ale odehrávají i jiné příběhy, ty filmové. V roce 1996, kdy byl chrám ještě totálně na odpis, ho využil pro svůj film Zapomenuté světlo režisér Vladimír Michálek.

První nátáčení? Třicet případů majora Zemana

Filmová místa

Filmová místa

Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy.

Do „bohem zapomenutého městečka“ tak zavítali oblíbení čeští herci v čele s Bolkem Polívkou v titulní roli faráře. Michálek ale nebyl první, kdo odstartoval filmovou kariéru kostela sv. Václava. Ještě za socialismu chátrající katedrála krátce posloužila do záběru jednoho z dílů televizního seriálu Třicet případů majora Zemana.

V novém tisíciletí začali přijíždět do Výsluní vedle českých filmařů i ti zahraniční. Kostel už je vítal v trochu lepším stavu. Například Němci v roce 2001 využili jeho vnitřek k záběrům do pohádky Lenya. O rok později sem přivezl režisér Petr Zelenka populární herce a hudebníky k natáčení filmu Rok ďábla v titulní roli s Jarkem Nohavicou.

Prázdný kostel byl v té době ideálním prostředím i pro německou veleúspěšnou skupinu Rammstein, která se rozhodla, že v něm natočí svůj videoklip k písni Feuer frei!, jež je součástí alba Mutter. Členka tehdejší nadace Eva Levá na to ale nerada vzpomíná.

Kostel během natáčení klipu Rammstein dostal zabrat

„Kostel tenkrát dostal hodně zabrat. Kapela v něm měla 500 komparzistů a k oltářišti umístila chrliče ohně. Plameny šlehaly do výšky a olizovaly stěny. Protože to bylo v zimě, filmaři ještě kostel roztopili. Z toho žáru padala omítka! Navíc teplotní nárazy a kamerové vozíky poškodily dlažbu za půl milionu. To nebyl dobrý kšeft,“ podotýká Levá.

Všechny ostatní pronájmy se ale městečku Výsluní, jemuž kostel patří, vyplatily. V roce 2008 si ho vybral německo-francouzsko-španělský štáb k historickému velkofilmu Jindřich IV. Radnice tehdy dostala od filmařů 250 tisíc korun, které použila na opravu střechy boční chrámové lodi.

Dalších 200 tisíc na opravu střechy kostela přibylo radnici v roce 2012. Přivezly je štáby z Francie, Německa a České republiky, které do Výsluní přijely točit zatím poslední film. Kostel si propůjčily ke scénám do jedné řady historického seriálu Borgiové. Interiér změnily tak, aby se co nejvíce podobal římské bazilice sv. Petra v období renesance.

Po letech se má ve Výsluní točit další film

„Ta byla tenkrát poničená. Kostel ve Výsluní se nám hodil, protože ji připomíná,“ prohlásila produkční Barbora Jurkovičová. Filmaři si také pochvalují, že je kostel odsvěcený. Díky tomu se mohou vyhnout často složitým jednáním s církví na její půdě.

„Předchází jim totiž velká byrokracie,“ vysvětlil vedoucí produkce Jaroslav Vaculík, který se podílel na dvou ze čtyř posledních snímků natočených ve Výsluní. „Najít odsvěcený kostel není vůbec snadné,“ přiznal.

Ve Výsluní se má po několikaleté pauze točit další film. „Prý už zanedlouho a zase bude historický,“ nastínila dlouholetá ekonomka radnice Miloslava Bartošová. Právě jejím účetnictvím prošly v posledních letech veškeré příspěvky od filmařů, které město „vrací“ do rekonstrukce kostela.

Protože každá koruna se hodí, pořádají se v něm benefiční koncerty, amatérské divadelní přehlídky, a dokonce už i plesy. Na další opravy dominanty tak plyne výtěžek z dobrovolného vstupného, stejně jako třeba utržené peníze za koláčky, které pečou tamní ženy každoročně při Svatováclavské pouti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Historik muzea Martin Krsek předvedl způsob jízdy na tomto unikátním bicyklu.
Muzeum objevilo cenné lehokolo z roku 1880, ve světě je jich jen deset

Muzeum města Ústí nad Labem objevilo ve svých sbírkách unikátní jízdní kolo z roku 1880, jakých je na světě jen deset. Bylo v depozitáři přes 80 let bez...  celý článek

Herci David Švehlík a Simona Babčáková při natáčení filmu Úsměvy smutných mužů...
Léčebnu na Lounsku ovládli filmaři, točí Formánkovy Úsměvy smutných mužů

Režisér Dan Svátek točí v těchto dnech v petrohradské psychiatrické léčebně na Lounsku nový film s Davidem Švehlíkem v hlavní roli. Jako předloha posloužil...  celý článek

Bunkr u lounského výstaviště.
Louny oživí předválečný bunkr u výstaviště, poslouží jako muzeum

Předválečný bunkr, který se nachází poblíž lounského výstaviště u řeky Ohře a jenž se pomalu rozpadá, má šanci na oživení. Radnice v něm totiž chce zřídit malé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.