„Vím, že kostel nebyl a není naše hračka, ale po těch letech práce jsme k němu získali určitý vztah a současná situace nás strašně mrzí,“ říká Bořek Valvoda, který stál u obnovy nejstarší mostecké památky od samého začátku.
Nabídka starat se o kostel vzešla v roce 2005 od bývalého mosteckého faráře Josefa Hurta, oslovil Rotary klub a obec Bělušice. V té době byl chrám bez oken, chyběla podlaha, byly poškozené malby.
Dotaci s finanční spoluúčastí farnosti na opravu střechy zajistil ještě v roce 2005 farář Hurt. Pak už ale měli vše v režii rotariáni a bělušičtí dobrovolníci, kterým začali kostel čistit od sutin a jeho okolí od náletových dřevin.
„K našemu překvapení vzali kostel za svůj i místní a v roce 2010 jsme založili Sdružení pro obnovu kostela svatého Jakuba, kde už byli přímo obyvatelé Bedřichova Světce. Vstoupili jsme do Místní akční skupiny Naděje, abychom mohli využívat případné dotace na obnovu památek. Právě i z tohoto důvodu měla Naděje kostel od roku 2011 na šest let ve výpůjčce,“ pokračuje Valvoda. Celkem získala organizace na opravu dva miliony korun.
Nový farář neprodloužil výpůjční smlouvu
„Dokud byla vymlácená okna, tak prostor přirozeně větral. Jak se udělaly vitráže a dveře, je prostor uzavřený a drží se v něm vlhkost. I na to jsme už měli připravený projekt i peníze. Vše bylo odsouhlasené i od památkářů. Zrealizovat se nám to už nepodařilo, protože nám pan farář Czyżewski jako správce památky nepodepsal v roce 2015 žádost o dotaci,“ říká Valvoda.
V roce 2015 děkan farnosti Grzegorz Czyżewski, který ve zdejší farnosti působí od roku 2010, neprodloužil sdružení ani výpůjční smlouvu a ta tak loni 28. února skončila.
Veronika Pochobradská, starostka Bělušic, pod které Bedřichův Světec spadá, ještě nabídla při jednání na litoměřickém biskupství církvi možnost, že by obec převzala správu kostela opět do výpůjčky nebo dokonce vlastnictví.
„K průběhu jednání se raději nechci vyjadřovat. Jsem z toho smutná, jak to celé dopadlo,“ uzavírá starostka.
„Ukončili jsme spolupráci z více důvodů, například nespokojenost v komunikaci, využívání objektu i z prostého důvodu přesvědčení, že vlastník je schopen se o svůj majetek starat sám, tak jak to dokazuje u mnoha jiných sakrálních památek. Co se záměrů s kostelem týče, v chrámě bude probíhat titulární mše svatá a není důvod se ve spolupráci s obcí či jinými organizacemi podílet na konání kulturních akcí,“ stojí ve vyjádření farnosti.
V loňském roce farnost nechala zpracovat projekt k obnově střechy a odvodnění kostela, s žádostí o dotaci ale úspěšná nebyla.
