Funguje to tak, že se dva revizoři s odznakem kontrolora venku představí a vyzvou cestující, ať si připraví jízdní doklady. Třetí revizor je ve voze a hlídá, zda si cestující jízdenku označí.
„Revizor také hlídá, aby se nestalo, že si cestující po nástupu vymění jízdenku za neplatnou, použitou, kterou si označí,“ popsal na frekventované zastávce MHD na nechvalně známém sídlišti Mojžíř mluvčí dopravního podniku (DP) Luboš Heřman.
Během jediné hodiny, kdy se na zastávku Mojžíř postavili revizoři, 17 lidí jízdu trolejbusem načerno vzdalo. Většinou si došli do nedalekého obchodu pro jízdenku.
Někdy se to neobešlo bez peprných nadávek. „Už jsou tady zase buze....ský pos..ný kur..,“ láteřil naštvaně jeden Rom. Po půl hodině vyčkávání ale zamířil do nedaleké večerky a vrátil se s jízdenkou v ruce.
Po měsíci a půl už Ústečané systém kontrol znají a hned vědí, co se děje. „Je to naše pátá kontrola. Někteří černí pasažéři hodně nadávají, protože se včas nedostanou tam, kam potřebují,“ krčí rameny revizor Josef.
„Nejvíc se zlobí rodiče, kteří jezdí s dětmi do školy. Dětem jízdenku většinou kupují, pro sebe už ne. Ale k žádným inzultacím nedochází. Před lety to bývalo mnohem horší,“ ukazuje Josef na své dvakrát sešité obočí.
Dopravce vyzývá k posílení hlídek obvody
To už na zastávku přijel další trolejbus. Někteří lidé měli připravené jízdenky a měsíční kupony, další začali „pátrat“ po kapsách.
„Nemůžu jízdenky najít, ale mám je,“ tvrdila žena s kočárkem a dalšími dvěma dětmi. „Pojedeme dalším,“ rezignovala nakonec Romka a namířila si to k večerce.
Nedošla tam. Párkrát zastávku obešla a když viděla, že revizoři a strážníci neodcházejí, vydala se s dětmi ke škole pěšky.
Podle Heřmana nový systém kontrol zabírá. „Lidé zatím reagují, jak jsme chtěli. Když jsme začínali, náhle vždy shluk lidí od zastávky odešel. Polovina si jízdenku koupila, druhá vyčkávala. Teď, když nás vidí, jdou si mnozí rovnou jízdenku koupit,“ pochvaluje si mluvčí.
Prozatím jsou tyto speciální hlídky jen dvě, pro DP jsou totiž finančně i personálně náročné.
Proto dopravce začal jednat se starosty městských částí, aby hlídky posílily o kontrolory, kteří by pracovali pro obvod. Ten by na ně mohl získat dotaci z úřadu práce.
Podobný systém nedávno zavedla také Ostrava, o tamních zkušenostech si více přečtěte zde.
Pracující obyvatelé kontroly vítají
Kontrolory by uvítali i mnozí místní obyvatelé. „Je to v pořádku, proč by měli někteří lidé jezdit zadarmo, když všichni ostatní chodí do práce a vše si platí. Je dobře, že se s tím začalo něco dělat,“ říká například Iva Kalců.
Revizoři by měli podle ní být na zastávkách i ve vozech neustále. „Je běžné, že jede dvacet lidí a jen dva si označí jízdenku. Starostka slibovala, že v Mojžíři se bude do trolejbusů nastupovat celý den jen předními dveřmi stejně jako do autobusů, ale nic se neděje,“ zlobí se paní Eva.
„Doprava by se prý zdržela. Není to pravda, protože by díky revizím moc lidí nejezdilo,“ míní.
Jednomu otci se při středeční kontrole nepovedlo propašovat do vozu syna zadarmo. Musel mu jízdenku koupit u řidiče, a tak místo devíti platil patnáct korun. „Už poznám, že dítě je starší, než rodič tvrdí. Nebo se zeptám dítěte a to o svém věku hrdě nelže,“ vysvětluje Josef.
Cílem nových kontrol je snížení počtu černých pasažérů a tím pádem vyšší tržby z jízdného. Jen loni v Ústí revizoři přistihli více než 30 tisíc cestujících načerno.
Valnou část dluhů musí přepravní firma složitě vymáhat, předávat exekutorům a soudit se.
Černí pasažéři zkouší nejrůznější triky
I podle revizorů je nový systém kontrol lepší. „Uvnitř vozu nemáme křiklavé vesty, proto už po jedné zastávce na problematické lince jen píšeme a píšeme pokuty. Každý den je to jiné, někdy je pokut pět za celý den, jindy dvacet,“ přibližuje revizor Michal.
Stejně jako jeho kolegové už zná snad všechny triky černých pasažérů. Někteří se snaží jízdenku označit co nejníže, datum pak odstřihnou a použijí ji znovu.
Běžné prý je, že lidé se snaží použité jízdenky vyprat a pak vyžehlit, nebo označení seškrabují i louhují.
Všechny finty lze poznat. V tiskovém poli je speciální reflexní barva a po označení v automatu už tisk nemá takovou barvu, jakou by měl mít. Navíc kontroloři mají speciální fixu a když jí jízdenku přejedou, nezabarví se tak, jak by měla.
„Černí pasažéři z Trmic teď našli nový trik. Jezdí na pětikorunové jízdenky pro postižené. Ty navíc neplatí v centru města, ale jen na jeho okraji. Používají je třeba na cestu do Chlumce. Při nástupu cenu zakryjí palcem, což řidič může přehlédnout,“ prozrazuje revizor Josef.
