Kompletně opravený Rezidenční zámek se poprvé otevře v září. Západní křídlo rezidence Wettinů bude ke spatření tak, jak vypadalo před 300 lety při svatbě jediného syna legendárního Augusta Silného – polského krále a velkovévody litevského Augusta III. s Marií Josefou Habsburskou.
K velkolepé svatbě August Silný, který tak demonstroval i svoji moc, věnoval novomanželům Parádní apartmá. To po opravě návštěvníci uvidí vůbec poprvé.
„Po bombardování Drážďan byl zámek kompletně zničen, zůstaly stát kusy obvodových zdí a v dobách NDR se zvažovalo, zda není lepší zámek kompletně zbořit,“ řekl Ulf Nickol, ředitel drážďanské pobočky podniku Saský realitní a stavební management, který má renovaci na starosti.
„Naštěstí památková ochrana a obyvatelé Drážďan dosáhli toho, že se tak nestalo a zbořený zámek se zachoval. Na konci socialistické éry se názor na zničené památky dokonce změnil a Erich Honecker v roce 1985 zaštítil opravu Semperovy opery,“ vzpomíná Nickol.
„Při ní byly získány potřebné zkušenosti a odborníci začali i s obnovou zámku. Od roku 1985 do roku 1990 ovšem nebylo tolik financí a práce šly velmi pomalu. Po tomto roce k dispozici byly a začala rychlá obnova,“ dodal ředitel.
Ročně do zámku přijdou až dva miliony návštěvníků
Zámek v srdci někdejšího starého města se stal úložištěm pokladů Státních uměleckých sbírek a veřejnosti se otevíral postupně. Jako první návštěvníci mohli navštívit Kabinet mincí a mědirytin, v roce 2004 byla opět zpřístupněna část zvaná Nová zelená, následovaly Historická zelená klenba, Turecká komora a zbrojnice.
Zámek je dnes nejnavštěvovanější saskou památkou, ročně sem přijde 1,5 až 2 miliony návštěvníků. K vidění tu jsou špičkové umělecké sbírky, obrazy, sochy, šperky a zbraně.
„Obnova zámku, který byl výrazem moci rodu Wettinů, za posledních 30 let stála 325 milionů eur. Pokud dobře počítám, tak v září, po dokončení, to bude 390 milionů eur (bezmála deset miliard korun),“ prozradil Nickol.
Před samostatnou rekonstrukcí západního křídla bylo nutné se nejprve rozhodnout, do jakého období se stavebníci a restaurátoři „vrátí“.
Před bombardováním původní mobiliář odvezli do bezpečí
„Naštěstí před bombardováním byly do bezpečí odvezeny části původního mobiliáře z roku 1719, audienční trůn, vzácný stříbrný nábytek z Francie, mnoho původních obrazů, hodiny i třeba nábytek obložený želvovinou. Žádný kus tak nebude vyroben,“ přiblížil ředitel zámku Dirk Syndram.
„V Zelené klenbě máme nábytek z roku 1733, kdy žil August Silný. Tak jsme si řekli, že ‚zmáčkneme reset‘ a vše vrátíme do roku 1735, Parádní apartmá do let 1719 až 1767 a ‚klíčovou dírkou‘ se tak podíváme do doby Augusta Silného,“ doplnil Syndram s tím, že i přesto bude mít po kompletní rekonstrukci původní podobu jen dvacet procent zámku.
Rekonstrukce se mohla uskutečnit i díky dochovaným obrazům a rytinám, na nichž je vidět interiér.
Vstupem do opravovaného křídla, po němž bude zámek definitivně hotov, je protestantská kaple. Sama o sobě je historickou zajímavostí, protože po reformaci se Drážďany staly hlavním městem protestanského Saska.
Je tak paradox, že když už se v roce 1704 začalo uvažovat z politických důvodů o výhodné svatbě Augusta III. s Marií Josefou, která si nesměla vzít protestanta, musel budoucí manžel chtě nechtě konvertovat ke katolictví.
V kapli zněla díla Schütze, předchůdce Bacha
Zatím je v kapli spousta stavebního materiálu a stala se jednou z mnoha dílen. Ovšem krásná klenba už je hotová, časem dostane i novou podlahu a nyní se zvažuje, zda se sem vrátí i sochy a obrazy.
„S plány na klenbu jsme začali už v roce 2008. Jenže jsme vůbec nevěděli, jak na to. Kdysi stavitelé velmi dobře věděli, jak vše udělat, ale nám nezachovali žádné plány. Na všechno jsme museli znovu přijít,“ popsal Holger Krause, šéf rekonstrukčního týmu.
„Podařilo se to díky spolupráci historiků, architektů-vědců a statiků. Opět je tu krásná akustika a není divu, že před lety tu spoustu času trávil slavný skladatel 17. století Heinrich Schütz, předchůdce Johanna Sebastiana Bacha,“ dodal Krause.
Na druhém konci kaple je řada namalovaných pláten, barvy a štětce. Jedna obrovská nástěnná malba z parádních pokojů je rozmalována na desítkách zkušebních pláten.
„V audienčním sále a reprezentační ložnici jsou dvě obrovské stropní a nástěnné malby, které byly naštěstí ve vysokém rozlišení barevně nafoceny. V roce 1943 bylo ze zámku odneseno vše, co šlo, ale stropní malba, přestože byla namalována na několika velkých plátnech, ne. Díky fotografiím malbu můžeme obnovit,“ vysvětlil Krause.
Látky se vyráběly v ručních dílnách starými technikami
A tak tým restaurátorů znovu vytváří díla francouzského malíře Louise de Silvestreho. Wettinové byli jeho velkými obdivovateli, ostatně pro ně pracoval 30 let a byl jmenován dvorním malířem a ředitelem Královské akademie umění.
O kus dál specialisté restaurují vzácné textilie. Na rozdíl od nástěnných maleb se ale ty nejvzácnější dochovaly a jsou restaurovány.
Rezidenční zámek
|
„Některé látky jsme museli nechat vyrobit v ručních dílnách technikami z 18. století. Byla to obrovská zakázka pro dílny ve Francii, Anglii, Španělsku, Rakousku a Švýcarsku,“ zmínila Sabine Schneiderová, která koordinuje celý výrobní proces týkající se textilií.
„Vezměte si tento několikametrový dveřní závěs z ložnice. Zelený samet je lemovaný zlatým brokátem a vyšívaný červeným sametem. Brokát má pět různých vzorů. Ze závěsu se nám naštěstí dochovaly fragmenty, které jsme poslali do dílny pracující na starých stavech v italském Janově. Tady se obří látky sešívají dohromady,“ podotkla Schneiderová, zatímco komunikovala s francouzskou tapisérkou.
V další dílně restaurátoři pomalu pokrývají wettinský trůn plátky zlata a varují vás, abyste prudce nedýchali. Jinde dělají poslední úpravy štukatéři, kteří se potkávají s techniky přinášejícími klimatizace. Ne všechny zdi původního zámku se totiž dostavovaly. Při prohlídkách vás asi nenechají zaklepat, ale vězte, že některé zdi jsou sádrokartonové a je za nimi skryto podlahové topení a klimatizace.
Vše se musí stihnout do 28. září
„Jsme v časovém presu, do slavnostního otevření 28. září to musíme stihnout. Štuky v této místnosti dělali stejní štukatéři jako na pražském letohrádku Hvězda a před obnovou jsme se tam byli inspirovat,“ sdělil Krause.
V celém dostavovaném křídle je celkem deset pokojů, z toho je pět honosných parádních, které August Silný daroval synovi ke svatbě. Ta měla celoevropský politický význam, protože si August III. bral habsburskou dceru.
Samotná svatba se sice konala 20. srpna 1719 ve Vídni, ale pak následovaly čtyřtýdenní oslavy na saském dvoře, na které přijelo více než tisíc knížat. Protože August Silný byl v mládí ve Francii, obdivoval stejně jako řada dalších panovníků styl krále Ludvíka XIV. A všechny jeho slavnosti byly honosné, stejně jako stavby a poklady, které bude možné v září spatřit na původních místech. No, původních...
