„Lidé tak uvidí něco, co vlastně nikdo před nimi takto pohromadě spatřit nemohl. Naši předci buď mohli vidět malby, které jsou z období od 15. do začátku 17. století, nebo barokní a rokokové oltáře, kazatelny, zpovědnice a další mobiliář, který tu je. Pohromadě to ale nikdy nebylo. Teď tedy ukazujeme to nejlepší, co tu za ta staletí vzniklo,“ sdělil správce kláštera Petr Liebscher.
 |
Památka je nyní kompletně zrekonstruovaná. Restaurátorské práce začaly už před 20 lety a postupovaly po částech. O pořádný kus dopředu se obnova kostela mohla pohnout před čtyřmi lety, kdy římskokatolická církev, která je vlastníkem, získala 53 milionů korun od Evropské unie.
Hotovo mělo být původně už na konci loňského roku, vše ale o půl roku odsunuly práce týkající se dalších nových nálezů, třeba šlechtických náhrobků. Jedním z nečekaných objevů byl hrob vnučky zakladatele kláštera Magdaleny Fictumové z Kolovrat. Nacházel se v jižní lodi kostela, kde je pohřebiště Fictumů, ale byl ukryt pod zpovědnicemi.
Archeologové na něj narazili při průzkumu před trasováním nové elektroinstalace. Hrobka byla velmi porušena a hrozilo její zborcení, proto byla otevřena, kosterní pozůstatky se vložily do nové rakve a ta byla uložena zpět. Náhrobní kámen se teď nově nachází v prostoru pod varhany na kopii tumby.
„Náhrobní kámen je však značně poškozený, nemůžeme proto vidět Magdaleninu tvář. V budoucnu bychom její podobu chtěli nechat digitálně vymodelovat,“ řekl Liebscher.
Po 70 letech se rozezní varhany
Výraznou proměnou prošla hlavní loď kostela, které dominoval tmavě modrý strop s reliéfy pozlacených hvězd a stěny měly starorůžovou barvu. Restaurátoři vrátili prostoru podobu ze 17. století. Strop i boční sloupy jsou zdobeny květinovými motivy, vyobrazeny jsou tam františkánské symboly a svatí pomocníci.
Po 70 letech se kostelem také rozezní barokní varhany ze 40. let 18. století. Na konci 18. století byly přestavěny a znovu pak v roce 1933, kdy byly zmenšeny. Naposledy se na ně hrálo v roce 1950, kdy museli františkáni klášter opustit.
„Varhany jsou zmodernizované a funkční, hrát na ně budou moci i žáci základní umělecké školy,“ uvedl Liebscher.
Před dokončením je zatím ještě oltář Čtrnácti sv. Pomocníků, kde dosud chybějí sošky svatých. Nepůjde ale o originály, ty byly před lety ukradeny. Nahradí je repliky. „Hotové by měly být v průběhu příštích měsíců,“ přiblížil Liebscher.
Klášter také dokončuje digitalizaci všech zajímavých prvků, lidé si tak budou moci na panelech s dotykovými obrazovkami prohlédnout i jeho zajímavé detaily. Program umožní vidět i fotografie a videa z průběhu restaurátorských prací. Interaktivní panely by měly být v kostele umístěny do konce roku.
V rámci prohlídkové nabídky si mohou lidé vybrat buď samostatně kostel, nebo projít celý areál kláštera. V kostele budou probíhat komentované prohlídky, a to každou hodinu. Novinkou je, že klášter s kostelem bude otevřen i v zimních měsících. Zvýšilo se vstupné, základní sazba je nyní 90 korun, dříve to bylo 70.
V průběhu srpna je naplánováno ještě posvěcení kostela za účasti litoměřického biskupa a na podzim se tu uskuteční první koncerty. Pro slavnost ke znovuotevření kostela píše hudbu skladatel Jan Zástěra, premiéra se odehraje v říjnu.
30. května 2020 |
