Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kardiochirurgie přijde na 300 milionů, říká špičkový operatér z Ústí

  12:02aktualizováno  12:02
Chirurgický tým pod vedením profesora Pavla Červinky v ústecké nemocnici jako první ve východní Evropě nahradil pacientce dvě chlopně, současně jako jeden z prvních v Česku zahájil katetrizační léčbu mitrální chlopně. Kardiologická klinika Masarykovy nemocnice zachrání ročně život více než čtyř tisícům pacientů, přestože není komplexním kardiovaskulárním centrem.

Pavel Červinka je špičkovým kardiochirurgem, v Ústí působí od roku 2003. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

„Chybí nám v názvu to slovo komplexní, přestože provádíme celé spektrum výkonů. Máme oddělení intervenční kardiologie, kde provádíme operační zákroky na srdci šetrnou metodou přes tepny, třeba v třísle nebo na zápěstí. Ale nemáme kardiochirurgii, laicky řečeno nerozřezáváme hrudníky a nešijeme bypassy. Tedy neděláme kardiochirurgické operace. A to je rozdíl mezi naším kardiovaskulárním centrem a komplexním kardiovaskulárním centrem,“ vysvětluje profesor Červinka.

Profesor Pavel Červinka žije v Hradci Králové, do ústecké nemocnice dojíždí.

Profesor Pavel Červinka žije v Hradci Králové, do ústecké nemocnice dojíždí.

Ale o status „komplexního centra“ usilujete, ne? Co vám k tomu nejvíc chybí? Vybavení, lékaři, peníze...?
Pro kardiochirurgii musíte mít dva operační sály, JIP a zhruba 20 lůžek pro pacienty. Plánujeme, že v roce 2017 a 2018 dojde k přístavbě operačních sálů, rozšíření lůžek intenzivní péče, a tím se připravíme na možnost mít kardiochirurgii. Musíme sehnat také tři kardiochirurgy, ale zájemce máme. Lékaři, kteří pracují na klinikách v zahraničí, by se rádi vrátili zpět do Čech.

Vrátili by se z lukrativních míst v zahraničí, kam lékaři z Čech kvůli platům utíkají?
V medicíně je nejzajímavějším operačním oborem neurochirurgie a kardiochirurgie, to by každý dělal rád. Takových klinik je málo a lékařů nadbytek. Zatím proběhly s některými lékaři jen „námluvy“, protože zřídit kardiochirurgii znamená rozpočet minimálně 200 až 300 milionů ročně, což je opravdu velká částka. Musíte odoperovat alespoň 500 pacientů, aby to bylo využité pracoviště. My posíláme do Prahy každý rok zhruba 400 pacientů a potřebných 100 bychom na severu Čech našli. Máme dohodu, že část pacientů by nemocnice v Libereckém kraji místo do Prahy posílaly k nám, což je blíž. V Praze na pět pracovišť nemají pacienty a „perou“ se o ně. Kdybychom je tam přestali posílat, jedno pražské pracoviště by nejspíše skončilo. Pro pacienty z našeho regionu by to ovšem bylo mnohem lepší. Občas se stane, že někteří nemocní, kteří vyžadují operaci opravdu akutně, do Prahy nedojedou. Kdyby tady byla kardiochirurgie, každý rok by zbytečně nezemřelo 5 až 10 pacientů z Ústeckého kraje.

Profesor Pavel Červinka

Narodil se v roce 1964 v Ostrém u Litoměřic. Na ZŠ chodil v letech 1970 -1978 v Úštěku. Dále studoval Gymnázium J. Jungmanna v Litoměřicích (1978-1982), v letech 1982 -1988 pak Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci králové. Bydlí v Hradci Králové, působí v Ústí nad Labem. Je ženatý, má tři děti. Jako koníčky uvádí jízdu na motocyklu, kolo, běh, fotbal a rodinu.

Štve vás to?
Jistě. Když víte, že by člověk mohl přežít a zemře jen proto, že tady něco chybí, to člověka mrzí. Tím, že nejsme komplexní centrum, pojišťovny nám nechtějí nasmlouvat některé typy výkonů. Je to začarovaný kruh. My některé výkony ale stejně provádíme, ovšem pouze díky tomu, že je dotuje Krajská zdravotní ze svého rozpočtu, přitom by je měla zaplatit pojišťovna.

Na kontě máte unikátní operaci, kdy jste současně měnili pacientce dvě chlopně. Letos prý chlopní můžete vyměnit deset. Je to tak?
Jednání stále probíhá. Loni jsme jich vyměnili 13, letos bychom chtěli 20. Potvrzených je zatím 16, to se ale bavíme pouze o VZP, s ostatními pojišťovnami je to velký problém. Ty argumentují tím, že nejsme komplexní centrum a máme pacienty poslat jinam.

Jaké máte v plánu měnit chlopně, mitrální či aortální?
Nahrazují se hlavně aortální, tam to má největší význam. To je ta trojcípá chlopnička mezi srdcem a srdečnicí, která degeneruje a její zúžení narůstá, protože lidé se dožívají vyššího věku. To je jedna z nejčastějších srdečních vad. A její náhrada je velice jednoduchá a časem chirurgům vezmeme až 70 procent výměn aortální chlopně. Ujídáme jim jejich koláč víc a víc. U mitrální, dvojcípé chlopně je to obtížnější, protože je anatomicky mnohem složitější. Nicméně i zde došlo k velkému pokroku a my sami jsme několik nemocných s nedomykavostí této chlopně operovali. Zavedli jsme jim takový perkutánní „kolíček“ přes žílu v třísle. Tyto výkony se budou běžně provádět za 10-15 let, ale většina nemocných se stejně bude operovat klasicky.

Co má větší budoucnost? Pro pacienta méně náročné zákroky intervenční kardiologie, nebo vždy budou operace, které se bez kardiochirurgů neobejdou?
Zůstanou oba obory. Intervenční kardiologie se neustále vyvíjí, počty těchto výkonů narůstají, protože jsou šetrnější, pacienti mohou jít dříve domů. Chirurg vezme žílu z dolní končetiny nebo vypreparuje tepnu, kterou tělo nepotřebuje, a udělá bypass. Pacient musí být v nemocnici sedm dní, má rozříznutý hrudník. My k místu zúžení zavedeme balonek, dáme tam pružinku a zúžení rozšíříme zevnitř a člověk jde druhý den domů bez nějaké jizvy a může dělat cokoli.

Mám asi trochu tvrdý dotaz. Jedna vaše chlopeň stojí zhruba půl milionu korun a vyměňujete je jen pacientům nad 70 let. Proč?
Dobrá otázka. Když se s naší metodou začalo, měnily se chlopně lidem opravdu hodně starým a hodně nemocným, protože se vše testovalo. První chlopeň přes tepny se měnila v roce 2003, ale chirurgové je operují 30 let a už vědí, co to udělá, jak dlouho chlopeň vydrží, jak vypadá za 30 let. U našich nových chlopní se nevědělo nic. Dnes už je jasné, že fungují, že se s nimi nic neděje. V medicíně, abyste něco skupině pacientů začali operovat, musíte mít prokázáno studiemi, zda to vůbec má význam. Proto se jako první operovali opravdu staří a nemocní lidé, které chirurgové odmítli. A zjistilo se, že se dožili mnohem vyššího věku, že po operaci „rozkvetli“. Tak se řeklo, výborně, funguje to a přišli na řadu mladší pacienti a ti, u nichž bylo riziko operace vysoké. A zase to vyšlo, lidé méně umírali. Nyní už jsou studie, kdy se metoda porovnává u mladších a méně rizikových pacientů, což znamená, že chlopně budeme dávat mladším lidem. Ne třicátníkům, ale asi padesátníkům.

Proč ne třicátníkům?
Dáváme pacientům biologické chlopně, třeba z prasečího nebo hovězího perikardu (vakovitý obal srdce). Když se dá moc mladým lidem, organismus si s tím neumí poradit a vytváří proti chlopni protilátky, které ji zničí třeba za 10 let. Nevěřím, že by se dávaly třicátníkům, ale od 55 let výš ji budou časem dostávat všichni. Jsou opravdu pečlivě testované a vydrží 20, 30 let.

Opravdu jsou ze zvířete, nejsou umělé?
Chcete ji vidět? Jednu vyoperovanou vám ukážu, vydržte... Vidíte, tělo chlopně je kovové, většinou z nitinolu a vlastní chlopnička, která se otevírá a zavírá, je sešitá ze tří částí a jsou opravdu z prasečího nebo hovězího perikardu. (Na pohled to vypadá jako drátěné asi tak 6 centimetrů dlouhé spletené potrubí zakončené hladkou, pevnou blánou. Chlopeň je sice hodně lehká, ale tuhá a nepoddajná.)

Netlačí v srdci?
Ne, nebojte. Když se chlopeň pacienta zúží, vlastně zvápní, je to opravdu tuhé vápno. Proto chlopnička musí být pevná, aby vše udržela. Když je nitinol studený, lze ho pěkně zmáčknout, tehdy se natvaruje a při styku s krví se ihned natáhne a chlopnička zůstane tam, kde má.

Když jste přišel do nemocnice v Ústí nad Labem, co tady vlastně bylo?
V roce 2003 tady byla interna a Ústecký kraj byl jediným, kde nové metody jako například balonkové rozšiřování tepen vůbec nedělali. Narodil jsem se v Úštěku, přímo na Ostrém, a chtěl jsem svému kraji pomoci, tak jsem slíbil, že nastoupím na dva tři roky a nové metody tady rozjedu. V roce 2013 mne zlákali a dělal jsem přednostu kliniky v Hradci, ale v Ústí se mi zalíbilo a bral jsem kliniku jako své dítě. Takže jsem se po roce z Hradce vrátil zase do Ústí. Pracoviště, jaké tu nyní je díky podpoře vedení, je opravdu výborně vybavené a jsme s dalšími špičkovými odděleními výkladní skříní Krajské zdravotní.

Jaké zákroky váš tým dnes umí?
Většina lidí v zemi umírá na onemocnění srdce a cév, polovina všech úmrtí je způsobená zúžením tepen buď v srdci, v mozku nebo lidé dostanou infarkt, když se tepna ucpe sraženinou. Takže asi 90 procent naší práce je ischemická choroba srdeční a rozšiřování tepen. Umíme opravit i vrozené srdeční vady. Třeba když v srdci zůstane nějaká dírka, my tam dáme „knoflík či deštníček“ a ucpeme ji. Operujeme i získané srdeční vady, kdy v mládí je chlopeň normální, ale časem se zúží. Do kapsičky pod klíční kost dáváme kardiostimulátory od něhož se elektrody zavedou přes žílu do srdíčka, léčíme arytmii, měníme aortální i mitrální chlopně. Ač nejsme komplexní centrum, děláme výkony komplexní, ale nemůžeme všechny, které bychom chtěli.

Vždy jste věděl, že budete operovat srdce?
Vždy jsem chtěl dělat akutní medicínu, rozmýšlel jsem se mezi traumatologií a kardiologií. Studoval jsem v Hradci Králové a pracoval tam 10 let. Vše, co jsem se tam naučil, jsem chtěl přenést sem. Jsme tady nyní jediné centrum v republice, které nemá kardiochirurgii, ale dělá téměř veškeré perkutánní výkony.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Současný pohled na zámek, přilehlý upravený park kontrastuje se zdevastovanou...
Zničený zámek zachraňují nadšenci, na opravu stále chybí stamiliony

Z útrob jedné z nejohroženějších památek v Česku se ozývá stavební ruch. Dělníci na zámku Lipová na Šluknovsku pracují na zabezpečení stěn v severovýchodním...  celý článek

Osmnáctiletý Jakub Š. na lavici obžalovaných při minulém líčení, závěrečného...
Za ubodání babičky devětadevadesáti ranami dostal její vnuk 17 let vězení

Za brutální vraždu babičky v Dubí na Teplicku vyměřil ústecký krajský soud jejímu osmnáctiletému vnukovi Jakubu Š. 17 let vězení. Rozsudek zatím není...  celý článek

Otevření nového distribučního centra v Pivovaru Velké Březno.
Pivovar Velké Březno má nový distribuční sklad, přímo ve svém areálu

Společnost Heineken otevřela distribuční centrum ve svém pivovaru ve Velkém Březně. Využila k tomu donedávna nepoužívanou budovu, k níž přistavěla montovanou...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.