Ve františkánském klášteře v Kadani očekávají restaurátoři další objev

V poutním františkánském klášteře v Kadani začíná další etapa opravy kostela Čtrnácti svatých pomocníků. Po rekonstrukci jižní lodi a ještě během dobíhající opravy severní se restaurátoři pustí i do největší střední lodi. Nedávno se tu našly staré náhrobky, teď se čeká odkrytí maleb ze 17. století.

Práce mají restaurátoři naplánované do konce příštího roku. A podobně jako v předchozích prostorách čekají i zde zajímavé objevy.

V současné době je centrální loď vymalována starorůžovou barvou a strop zobrazuje hvězdnou oblohu. Reliéfní sádrové hvězdy byly kdysi pozlacené, dnes jsou zčernalé.

Tato „výzdoba“ brzy zmizí. Jde totiž o malbu z druhé poloviny 19. století a průzkumné sondy z dřívějších let dávají tušit, že se pod nimi ukrývá starší a zajímavější dekorace.

Pod stávající vrstvou by měly být malby z počátku 17. století. S největší pravděpodobností půjde o vyobrazení významných františkánských symbolů a na žebrech malované rostlinné ornamenty. V čele lodi jsou pak náznaky písma, zřejmě citací z Bible, a mohly tam být i figurální výjevy.

Napřed se postaví lešení na varhanní kruchtě a v západní polovině střední chrámové lodi. Hned poté tam začnou restaurátoři pracovat. „Současně budou pokračovat minimálně do letošního podzimu práce na severní lodi. Hotovi jsme v presbytáři a jižní lodi,“ popsal rozsah dosavadních prací správce kláštera Petr Liebscher.

Historie františkánského kláštera v Kadani

• Františkánský klášter vznikl koncem 15. století na místě poutní kaple Čtrnácti svatých pomocníků za výrazného přispění rodu Fictumů a Hasištejnů z Lobkowicz.
• Více než půl tisíciletí byl centrem pozornosti panovníků i diplomatů, duchovenstva i světských poutníků, šlechticů, umělců i prostého lidu. 
• V 50. letech byli františkáni vyhnáni a klášter s kostelem uzavřeny.
• Následně začaly prostory sloužit nejprve archivu a v 70. letech chomutovskému muzeu.
• Po roce 1989 byl klášter vrácen františkánům, kteří jej předali Biskupství litoměřickému, a to jej na 50 let pronajalo Kadani s výjimkou kostela, který slouží zdejší farnosti.
• V prostorách původního kláštera je muzeum, v budově noviciátu ZUŠ.

Neznámé střípky z historie vydala tato část památky už v létě, kdy tu v souvislosti s položením elektrických rozvodů do podlahy proběhl částečný archeologický průzkum.

Archeologický průzkum odhalil další náhrobky

„Přinesl velmi zajímavé nálezy – další čtyři náhrobky, o kterých se dosud nevědělo. Komu patří, bude předmětem dalšího zkoumání,“ upozornil Liebscher s tím, že náhrobky jsou značně poškozené.

Jak zmínil, není to první nález náhrobků v kostele. Už v roce 2017 odborníci po odstěhování dřevěných barokních lavic a zpovědnic objevili náhrobní kameny členů někdejšího rytířského rodu Fictumů.

Do projektu obnovy památky za více než 50 milionů korun je zahrnuto nejen zrestaurování maleb, ale i kompletní obnova mobiliáře. Na něm odborníci pracují v restaurátorských dílnách. Varhany, lavice a další vybavení se má vrátit v příštím roce. Restaurátoři pak budou v chrámu pracovat ještě další rok.

I přes probíhající práce není kadaňská památka zavřená a turisté ji mohou navštívit. „Je přístupný celý klášter včetně presbytáře, pouze ta část kostela, kde se pracuje, přístupná nebude,“ dodal Liebscher.

Stejně jako restaurátorské práce se posunul vpřed i plán, kdy město už několik let usiluje o zapsání kláštera na Seznam světového dědictví UNESCO. Předloni podalo poprvé žádost na ministerstvo kultury o zařazení kláštera na český indikativní seznam „kandidátů“.

Klášter je dokladem pozdně středověké spirituality

Na doporučení Národního památkového ústavu teď tým odborníků pracuje na jejím doplnění. Znovu by ji měla radnice odeslat v součinnosti s Biskupstvím litoměřickým v příštím roce.

„Pokud budeme úspěšní, pak nás čeká ještě dlouhá cesta k nominaci na seznam UNESCO,“ poznamenal koordinátor projektu Kadaň – UNESCO a historik z Univerzity Karlovy Petr Hlaváček.

Šance však je. Podle odborníků je klášter unikátní nejen díky dochovaným sklípkovým čili diamantovým klenbám. „Je navíc svou koncentrací odkazů na Jeruzalém unikátním dokladem pozdně středověké spirituality křesťanského Západu zhmotnělé v architektuře,“ dodal Hlaváček.