Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Historici už vědí, proč architekt Mocker opustil stavbu kostela v Ústí

  9:19aktualizováno  9:19
Český architekt německého původu Josef Mocker byl roku 1898, po téměř 15 letech, co pracoval na ústeckém kostele Nanebevzetí Panny Marie, vyměněn a stavbu dokončil jeho žák Anton Weber. Dlouho nebyl znám důvod jeho vyhazovu z Ústí nad Labem. Teď ho ale historici objevili.

Stavitel Josef Mocker na dobové kresbě. | foto: Jan Vilímek – Humoristické listy, roč. 1881

Josef Mocker byl přitom slavný stavitel. Projektoval děčínskou hrobku rodiny Thunů, byl jedním z nejvýznamnějších stavitelů dokončujících katedrálu svatého Víta v Praze, navrhl plány na rekonstrukci Karlštejna. Měl zásluhu i na úpravách Konopiště či Křivoklátu (psali jsme o tom zde).

Fotogalerie

Až dosud se nevědělo, proč ústečtí konšelé nenechali Mockera ústecké dílo dokončit. Historici teď zjistili, že důvodem byly nacionalistické třenice Čechů a Němců na konci devatenáctého století.

„Netušili jsme, co stálo za výměnou architekta městského kostela. O jeho přestavbě se napsalo hodně, dokonce mu bylo věnováno i zvláštní číslo prestižního odborného časopisu Allgemeine Bauzeitung, ale o tomhle nebyla nikde ani zmínka,“ říká historik Martin Krsek.

Odpověď teď našla kunsthistorička Věra Vostřelová. Ta objevila při svém bádání krátkou zprávu v novinách z června 1897. Text Mockera vinil z toho, že se jako čelný představitel památkové ochrany v Praze neohradil proti osekání německého nápisu z historické kašny na tamějším Betlémském náměstí.

Bylo to v době, kdy panovaly nacionální boje mezi Čechy a českými Němci. A protože vedení ústecké radnice bylo tehdy německé, rozhodlo se úspěšného architekta kvůli jeho postoji a nečinnosti vyměnit.

Jeho postoj radní označili jako pročeský

Roku 1897 se vyhrotil spor mezi Čechy a Němci o tzv. Badeniho jazyková nařízení, která prohlubovala zrovnoprávnění češtiny na úřadech. Pro úředníky z řad českých Němců by znamenala povinnost rychle se naučit česky, anebo přijít o práci.

„A v této vypjaté atmosféře vedení ústecké radnice označilo Mockerův postoj za nacionální, pročeský, a proto musel odejít,“ nastiňuje Vostřelová.

Nebyl to přitom jediný případ, kdy nacionalismus zasáhl do jeho života. Narodil se v severočeských Cítolibech do německy mluvící rodiny, ale necítil se být ani Čechem, ani Němcem, nýbrž Rakušanem. V národnostních rozepřích proto nikomu nenadržoval – ale znepřátelil si tak vlastně všechny.

Mocker byl odborníkem na památkovou péči, a když se řešilo, jestli budou na opravených budovách německé, nebo české nápisy, přistupoval k tomu neodvisle.

„To mu ale nepomohlo, jednou naštval Čechy a podruhé zase Němce, takže ho nakonec neměla ráda ani jedna strana,“ podotkl další ústecký historik a ředitel zdejšího muzea Václav Houfek.

Snaha o dominantu v novogotickém stylu

Na přestavbu ústeckého kostela si přitom Mockera vybrali sami radní. Věřili, že z jejich kostela udělá městskou dominantu v novogotickém stylu.

„V devatenáctém století se Ústí nad Labem rozvíjelo a rostlo. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl symbolickým místem, pro jeho přestavbu chtěli toho nejlepšího a Mocker byl dobrá volba,“ říká Houfek.

Se stavebními pracemi se na kostele začalo počátkem 80. let devatenáctého století. Jako první byla odstraněna a nahrazena střecha věže a zbouraly se přístavby, jako třeba ochoz pro věžného nebo schodiště na jižní straně věže.

Mockerovi se totiž tyto novější přístavby nelíbily a rozhodl se, že vrátí kostelu jeho původní gotický ráz. Jeho největším zásahem do podoby svatostánku pak bylo zvýšení věže, na niž nechal posadit ohromnou jehlancovou střechu.

„Učinil tím z ústeckého kostela majestátní stavbu, jak ji známe dnes,“ doplnil historik Houfek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Piramovský u řopíku poblíž výstaviště v Lounech.
Bunkr v Lounech před válkou postavili za den, jeho oprava potrvá déle

Pouhý den trvala před 80 lety výstavba řopíku na výstavišti v Lounech. Uvedení bunkru do původního stavu však potrvá mnohem déle – několik týdnů. Opravy...  celý článek

Bývalá sladovna v Žatci je jednou z řady místních objektů, které by se mohly...
Žatec se příští rok v létě dozví, jestli jeho památky budou v UNESCO

Radnice v Žatci oznámila, že se v létě 2018 dozví, jestli se místní chmelařské památky dostanou na seznam světového dědictví UNESCO. Do té doby organizace...  celý článek

Bezdomovecký příbytek pod Wilsonovým lesem v Brně.
Bezdomovec nechtěl odejít zpod mostu, na policisty vytáhl nunčaky

S pouty na rukou odváděli ve čtvrtek policisté bezdomovce, který nechtěl opustit své obydlí pod mostem v Teplicích. Muž přitom sám policii přivolal, aby...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.