Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Staví historické kluzáky, na nichž létá. S jedním drží světový rekord

  8:48aktualizováno  8:48
Jiří Leník z Aeroklubu Raná konstruuje repliky kluzáků meziválečné éry, na kterých i létá. S jedním dokonce drží světový rekord. Letouny bez motoru uchvátily devětašedesátiletého pilota téměř před půl stoletím. Dnes už tak má „papíry“ na neuvěřitelných 62 větroňů.

Před lety se kromě létání pustil i do stavby unikátních kluzáků z meziválečného období. Teď má v plánu do léta příštího roku dostavět Šedého vlka.

Fotogalerie

Jde o dvoumístný kluzák, který byl zkonstruovaný v roce 1933. Vyrobilo se ho jen několik desítek kusů, poslední dochovaný je součástí expozice Leteckého muzea ve Kbelích.

„Před šesti lety mě a kolegy z aeroklubu oslovil jeden nadšenec, že má původní výkresy a že začal s jeho stavbou, ale nemůže ji dokončit,“ říká Leník, jak k nápadu přišel.

Od té doby strávil u kluzáku stovky hodin. Dnes stojí v dílně hotový trup a konstrukce křídel. „Samotná stavba není technicky náročná, ale nemám moc času,“ vysvětluje Leník.

Rád by ho dokončil do července příštího roku, kdy Raná bude hostit setkání britského Vintage Glider Clubu, který sdružuje fandy historických kluzáků.

Stroje podle původní dokumentace

Při stavbě vychází z původních technických výkresů. Stroj ale dozná několika vylepšení.

„Na systém řízení a vybavení trupu se dochovalo nejméně výkresů, takže vymýšlím, jak to mohlo být. Zvnějšku tak bude kluzák identický jako v roce 1933, ale řízení vylepším, aby měl dokonalejší letové vlastnosti,“ přibližuje.

Mezi piloty bezmotorových letadel je Jiří Leník pojmem. Je podepsaný pod stavbou stroje Hol’s der Teufel. Kluzák, který se v překladu jmenuje Vem to čert, je jediným svého druhu na světě, který smí do vzduchu.

Je postavený podle původní dokumentace z roku 1932. Do jeho stavby se spolu s německými kolegy a ranskými příznivci Leník pustil v roce 2002. O dva roky později už plachtil nad krajinou.

Předtím postavil školní kluzák SG-38 Schulgleiter, na kterém se kdysi učili létat budoucí piloti německé Luftwaffe. Pojmenoval ho podle Erwina Primavesiho, který jako první letěl na Rané v roce 1932.

Dalším unikátem pak je Zlín Z-24 Krajánek, první větroň vyráběný v poválečném Československu, ten je ale dnes mimo letový provoz.

Z kilometrové výšky plachtil přes dvě hodiny

I přesto, že byly letouny konstruované jen na krátké lety nad svahem, mají Leníkovy stroje úctyhodné výkony. S letounem SG-38 plachtil z výšky jednoho tisíce metrů přes dvě hodiny a vytvořil tak světový rekord.

„Strach má člověk kdykoliv. Ale když víte, do čeho jdete, tak je to normální strach, který vás neblokuje,“ usmívá se Leník.

Jeho láska k bezmotorovému létání na historických strojích ho přitom málem stála život. Před devíti lety se při letu v Německu zřítil právě s SG-38. Měsíc ležel v kómatu. Z velmi těžkých zranění se léčil dlouhé měsíce.

„Když jsem se po několika měsících postavil o francouzských holích, pustil jsem se do opravy trosek, a kluzák má proto dnes název Ervin II. Necelé dva roky od nehody jsem se do vzduchu vrátil,“ dodává s optimistickým úsměvem Leník.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sražení divočáci v Ústí nad Labem.
Vlak naráz srazil devět divokých prasat, padala z náspu až na silnici

V Ústí nad Labem vlak srazil naráz devět divokých prasat. Některá těla po nárazu dopadla z železničního náspu až na silnici. Na mrtvé divočáky pak upozornili...  celý článek

Ilustrační fotografie
Městem pobíhalo bezradné dítě, na služebnu si pro ně přišel opilý otec

Po parkovišti v centru Chomutova zmateně pobíhal nikým nehlídaný dvouletý chlapec. Dítěte se ujala kolemjdoucí žena a odvedla ho na služebnu městské policie....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Pronásledovaný řidič vybržďoval policisty, zátaras z aut prorazil

Mostecká policie obvinila z násilí proti úřední osobě čtyřiadvacetiletého muže z Teplicka. V autě ujel silniční kontrole a následně svou nebezpečnou jízdou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.