„Slavnostní otevření jezera proběhne, ale bude to zřejmě jen v komorní atmosféře,“ uvedl mostecký primátor Jan Paparega (ProMOST).
Původně radnice počítala s tím, že jezero, které vzniklo zatopením bývalého hnědouhelného lomu Ležáky na místě starého města Most, slavnostně zpřístupní v rámci velkolepých Mosteckých slavností. Ani ty se však letos konat nebudou.
V minulých dnech ještě město zhruba za 1,5 milionu korun dokončilo stavební práce na dětském hřišti v lokalitě budoucích pláží. V rámci lokality oddychové pobřežní zóny, kterou tvoří pláže i plovoucí mola, vznikly i převlékárny na plážích, plocha se stoly pro stolní tenis i tři hřiště na plážový volejbal.
Většina peněz na vybudování celého zázemí však pochází z takzvaných ekomiliard, které vláda vyčlenila na zahlazování stop po těžbě uhlí.
Původní plány o zpřístupnění jezera veřejnosti počítaly už s rokem 2017. Kvůli nečekaným komplikacím s podložím a delšímu termínu zhotovení veřejných zakázek došlo ale několikrát k posunutí konečného termínu.
Stavbaři například při stavbě inženýrských sítí a obslužné komunikace narazili na mokřad. Časový skluz nabralo i budování plovoucích mol a dalších plovoucích částí za 80 milionů korun, které nyní tvoří zázemí pro integrovaný záchranný systém.
„Posunutí termínu má i své pozitivum – všechno bude kompletně hotové. Nebude to tedy takové jako kdysi na Miladě u Ústí,“ okomentoval před časem prodlužování termínu zpřístupnění jezera mostecký primátor.
Právě kvůli neopakování situace jako u jezera Milada u Ústí nad Labem, které vzniklo také zatopením hnědouhelného lomu a které se veřejnosti otevřelo již v roce 2015, ale odpovídající zázemí mu zatím chybí a doplňuje se až během plného provozu, nechtěl Most příměstský areál otevřít již dříve.
Dokončovací práce na celém areálu budou pokračovat ještě v průběhu následujících měsíců. Kompletně hotovo má být až příští rok před zahájením letní sezony.
Jezero MostVzniklo rekultivací zbytkové jámy dolu Ležáky, v němž skončila těžba hnědého uhlí v roce 1999, na místě starého města Most. Napouštění vodou začalo v roce 2008, ukončeno bylo v roce 2014. Má rozlohu 311 hektarů, na délku měří 2,5 kilometru, maximální hloubka je 75 metrů. V posledních letech se jezero stalo významným zimovištěm ptáků, kterých tu ornitologové napočítali už více než 20 druhů. Celé území spravuje státní podnik Palivový kombinát Ústí. |
Již teď však jezero čelí i útoku vandalů. Naposledy podle vyjádření magistrátu zajeli vozem až k pláži a bezúspěšně se z vody pokusili vytáhnout ocelové pontonové plavidlo, které slouží pro instalaci plovoucích mol. Při pokusu o krádež způsobili na mole a jeho ukotvení předběžně škodu kolem 50 tisíc korun.
„V místě už je zvýšený bezpečnostní dohled. Věříme, že při odhalování pachatelů pomohou i záběry z kamer,“ doplnil Paparega.
Největší jezero v kraji s rozlohou 311 hektarů však trápí poslední roky kvůli suchému a horkému počasí i zvýšený odpar vody. Jezero totiž nemá přirozený přítok, ale ani odtok a výška jeho hladiny je tak závislá pouze na přírodních srážkách či na dopouštění vodou pomocí přivaděče z Nechranické přehrady.
Už za rok by ale tento problém mohlo vyřešit přečerpávání přečištěné vody ze dna nedalekého velkolomu Bílina. A to díky obří kořenové čistírně u Mariánských Radčic, kterou před měsícem zprovoznil Státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který je zároveň správcem celého území jezera Most.
Na Miladě jsou plovoucí molaŠestnáct plovoucích ekomol pro hnízdění a odpočívání ptáků rozmístil podél jižního břehu jezera Milada nedaleko Ústí nad Labem státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který je správcem území, jež vzniklo zatopením bývalého hnědouhelného lomu. Osm „ohrádek“ s plůtky a boudičkami doplněných rákosem je určeno pro klidné hnízdění rybáků, čtyři pro kachny a další druhy ptáků. Zbylé čtyři jsou zatím dočasně k vidění na vodní hladině u jižní pláže, odkud budou později převezeny k definitivnímu umístění na jezeře. Nových plovoucích mol v podobě desek se u všech čtyřech pláží dočkali i návštěvníci jezera. Primárně slouží pro odpočinek dálkových plavců a k potápění. „Plovoucí a příbřežní mola i ekomola vznikla v rámci projektu Rekreační území východ, ve kterém se také budují elektrické přípojky k jezeru. Žádáme návštěvníky jezera, aby na ekomola nevstupovali, co nejméně se k nim přibližovali a nerušili tak hnízdění ptáků,“ uvedl ředitel PKÚ Walter Fiedler. (men) |
„Nyní budou odborníci odebírat pravidelně vzorky, aby zjistili, zda rostliny a příroda pracují tak, jak mají, a že z areálu odtéká voda v požadované kvalitě. Pokud budeme chtít vodu přečerpávat i do jezera, které je bezodtokové, je nutné, aby voda splňovala ta nejpřísnější kritéria,“ řekl při nedávném slavnostním otevření největší přírodní čistírny důlních vod v Evropě Miroslav Seidl, vedoucí střediska Kohinoor, pod které čistička spadá.
Nedořešená zůstává otázka k vypořádání pozemků u jezera, které vlastní, stejně jako u ústecké Milady, stát. Vláda musí rozhodnout, komu budou jezera definitivně patřit. Převod tak velkého nově vzniklého území stát nikdy neřešil a český právní řád není na podobné situace připravený. Při bezúplatném převodu městům hrozí porušení zákona kvůli tzv. nedovolené podpoře.
