Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jez na Labi bude stát čtyři miliardy, splavnost zlepší jen na 10 kilometrech

  16:07aktualizováno  16:07
Jez na Labi u Děčína se má začít stavět za čtyři roky. V současnosti už probíhá proces EIA, který hodnotí vliv projektu na životní prostředí. Jeho výsledek by měl být znám na podzim. Ministerstvo tvrdí, že stavbu jezu nařizuje Evropská unie. Ochránci přírody to ale odmítají a navrhují tzv. bezjezovou variantu.

Údolí Labe mezi Děčínem a Německem. | foto: Archiv Ondřeje Kůse

Ministerstvo pro místní rozvoj teď přesto stavbu zařadilo do nové červencové koncepce rozvoje státu jako jednu z priorit. Argumentuje tím, že s labskou vodní cestou počítají územní plány obcí, kraje i projekt transevropské dopravní sítě TEN-T. Ten ale po České republice stavbu jezu nevyžaduje.

"Tvrdit, že ho kvůli tomu musíme postavit, je blábol, EU nám nic takového nenařizuje," reaguje Miroslav Patrik z Dětí Země na zvěsti, které se objevily v některých médiích. "Nařízení k síti TEN-T definuje požadované cílové parametry vodních cest - požadavky na ponor či výšku pod mosty, nikoli způsob, kterým se jich má dosáhnout,“ potvrzuje i mluvčí Ministerstva dopravy Andrea Volaříková.

Podle plánů Ředitelství vodních cest (ŘVC) má ale největší vodní stavba v zemi za posledních 20 let i tak u Prostředního Žlebu vyrůst. "Bude stát 4,2 miliardy, malá vodní elektrárna pak 1,1 miliardy. Začne se v roce 2018 či 2019 a za tři roky bude hotovo," říká Jan Bukovský, mluvčí ŘVC. Projekt počítá s tím, že jez umožní lodím ponor 1,4 metru 345 dnů v roce a ponor 2,20 metru po 180 dnů v roce.

Splavnost se zlepší jen na 10 kilometrech řeky

Bezjezová varianta

Ekologové jezy odmítají, naopak navrhují tzv. bezjezovou variantu. Ta má mít nulový negativní vliv na přírodní ekosystémy, má stát dvakrát méně a zajistí splavnost až k Ústí i bez závislosti na umělých vlnách.
Ale ještě lepší je podle nich zajistit přístup ČR k moři spíš přes kanál z jižní Moravy na Dunaj. „Labe je a zůstane bídně splavné od Střekova po Magdeburg, což je 350 kilometrů. Z Břeclavi k Dunaji je to 70,“ dodává Marian Páleník ze sdružení Přátelé přírody.

Problém ale je, že jez to zajistí jen v úseku od hranic do Děčína, dál ne. "Úsek od Děčína po Střekov zůstane obtížně sjízdný i nadále. To se prý vyřeší tím, že z Vltavské kaskády budou hladinu zvedat vlnou. Ale při dlouhodobém suchu bude v přehradách vody tak na dvě tři vlny. Bohužel, jez není řešení," říká Jana Vinterová z dalšího ekologického sdružení Arnika.

Podle ní jez zlepší plavební podmínky pouze na 10 kilometrech. To připouští i Ředitelství vodních cest. Na zbylém úseku do Ústí nad Labem se ale podle něj počítá se zajištěním splavnosti jinou formou.

"Od Děčína do Střekova plavební stupeň stejné parametry nezajistí. Takzvané vlnování ale dnes musí pokrývat dvojnásobek délky obtížně splavného úseku řeky. S jezem bude vlna podstatně účinnější, a proto i podmínky dostupnosti přístavů ve vnitrozemí se vylepší," míní Bukovský.

Přípravy jezu už stály 400 milionů

Vodní doprava je levná a mohla by pomoci řadě firem. "Zájem o ni po zvýšení spolehlivosti plavebních podmínek má třeba Ferox Děčín, Vítkovice, Lovochemie. Nesmíme zapomínat na zemědělské a potravinářské podniky," vyjmenovává Bukovský. V roce 2012 bylo podle ŘVC po vodě přepraveno 416 tisíc tun zboží, dříve často i dvakrát tolik. "S jezem je reálné, že se přepraví 2 miliony tun ročně," míní Bukovský.

Nová vláda je tak jezu, který už stál na přípravných pracích téměř 400 milionů, aniž se koplo, nakloněna. Už probíhá proces EIA, který posuzuje vliv stavby na životní prostředí. Studie nově klade důraz na modernější řešení vodní elektrárny, která tak má obsahovat nejlepší technologii turbín v Evropě šetrnou i k rybám.

Ekologové si však stěžují, že proces neposuzuje i variantu bez jezu. "Na to marně čekáme 10 let. Pro zvýšení hladiny Labe stačí udělat několik dílčích opatření a ne tuhle stavbu," upozorňuje Patrik. S jezem je to podle něj stejné jako u dálnice D8, u níž se také neposuzovala varianta stavby s tunely a dodnes není hotová. "Chceme, aby se situace neopakovala," upozornil Patrik.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Společenstvo zvonu vzniklo v dubnu 2013 a hned o měsíc později koupilo za 380...
Policie přijala oznámení, že se v Krupce manipuluje s volebními lístky

Policie se zabývá údajnou manipulací s volebními lístky v Krupce na Teplicku pro nadcházející sněmovní volby. Podezření na obchodování s hlasy mají i sociální...  celý článek

Opravna železničních vagonů Ryko.
V nové děčínské hale dokážou opravit dvanáct nákladních vagonů naráz

Novou halu otevřela děčínská firma Ryko, která je jednou z největších evropských opraven nákladních železničních vozů. Hala stála přes šedesát milionů korun a...  celý článek

Jiří Piramovský u řopíku poblíž výstaviště v Lounech.
Bunkr v Lounech před válkou postavili za den, jeho oprava potrvá déle

Pouhý den trvala před 80 lety výstavba řopíku na výstavišti v Lounech. Uvedení bunkru do původního stavu však potrvá mnohem déle – několik týdnů. Opravy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.