"Pan ministr slíbil, že naše námitky a výhrady prověří," uvedla Jitka Kantová z Lubence, která se za Mládkem vypravila do Prahy. Aktivisté z Lubence například opakovaně tvrdí, že koncept ukládání ještě není celý připravený, a proto je zbytečné tlačit na výběr území, kde má úložiště být.
Úložiště ČertovkaLokalita Čertovka je jedním ze sedmi míst, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Další tři jsou na Vysočině, dvě v Jihočeském a jedno v Plzeňském kraji. Čertovka leží na hranici Ústeckého a Plzeňského kraje, celkem v ní trvale žije tři a půl tisíce lidí. Úložiště v lokalitě Čertovka se však netýká jen obyvatel Podbořanska, kteří se bojí snížení ceny svých nemovitostí, ale i stovek chalupářů z Mostecka. Když stát zahájí průzkumy, třeba i proti vůli obyvatel, dostane každá obec v lokalitě finanční náhradu podle katastrálního rozdělení. Blatno má nárok během průzkumů ročně na 4, Lubenec na 3,5 milionu. Tisu u Blatna náleží dva a Žihli jeden milion korun. |
Správa úložišť radioaktivního odpadu má zatím vybraných sedm lokalit, kde se mají dělat další průzkumy a z nichž se má připravit užší výběr dvou možných míst pro úložiště. Jedním z nich je Čertovka u Lubence a Blatna.
"Panu ministrovi jsme připomněli, že nikde ve světě ještě nefunguje úložiště podle představ. Jsou s nimi problémy v USA, Německu, Finsku. Tady navíc není udělaná EIA, posouzení vlivu na životní prostředí, ale už se dělají průzkumy," vysvětlovala Kantová.
Její manžel Richard Kanta připomněl, že se lidé v Lubenci nedávno v referendu vyjádřili proti průzkumům. Ty se ale přesto dál připravují. "Pan ministr přiznal, že žil v domnění, že se přípravy nebudou dělat proti vůli obcí. A že se na to podívá," řekl Kanta.
Rozhodně ale nelze říci, že všichni lidé z několika obcí u Podbořan jsou proti záměru státu zkoumat žulový masiv, který byl před 10 lety vytipován jako vhodný pro podrobnější průzkum. Například část obyvatel Lubence nechce úložiště, ale souhlasí s průzkumy. Za ně totiž obce dostanou řádově miliony korun, které mohou využít pro své zvelebení.
Starostovi se nelíbí výměna šéfa správy úložišť
Zcela jiný názor než Kantovi má také starosta sousedního Blatna Václav Beneš. "Podle mne by se měly průzkumy dokončit a transparentně vybrat nejvhodnější lokality. Předejde se tím napětí na všech vytipovaných místech," řekl Beneš.
On sám se navíc domnívá, že právě Čertovka se nakonec do nejužšího výběru nedostane, neboť žulový masiv, do nějž chce správa případně úložiště umístit, je nejspíš narušený tektonickým zlomem.
Přestože má Beneš na průzkumy jiný názor než manželé Kantovi, i on v minulých dnech ministra Mládka oslovil. Dopisem reagoval na personální změny ve Správě úložišť radioaktivních odpadů, z níž byl odvolán šéf Jiří Slovák.
"Změna je myslím ke škodě pracovní skupiny, která se k plánům vyjadřuje a je v ní i veřejnost. Pan doktor Slovák byl odborník a uměl vše vysvětlit. Sníží se důvěra a zhorší komunikace. V tomto duchu jsem slušně psal panu ministrovi svůj názor," poznamenal Beneš.
Slovák například uváděl, že není třeba spěchat. "Největší zárukou je čas, který říká, že není třeba hledat násilné řešení," říkal před časem Slovák v rozhovoru pro MF DNES a připustil, že v budoucnu se může pro jaderný odpad z elektráren najít využití. S ukládáním do země se počítá až v roce 2016.
Výhrady lubeneckých odpůrců skládky souvisí i s novou myšlenkou, že by hlubinné úložiště jaderného odpadu nemusela mít každá evropská země, ale byly by jen tři v Evropě. Česko by ho tak možná mít vůbec nemuselo.
