Rakouský odborník Georg Holzer sestavuje inkubační schránku, v popředí připravené jikry. | foto: Jan Honzík

České Švýcarsko zkouší inkubátory pro návrat lososů, budou odolnější

  • 1
Rakouští biologové umístili v národním parku České Švýcarsko pět inkubátorů pro lososy. Je to první tuzemský pokus o uchování lososích jiker v uzavřeném prostoru přímo v toku řeky. Správa parku tím chce ověřit další z metod, jak lososům pomoci s návratem do Kamenice.

Každá schránka obsahuje dva tisíce jiker. Už za dva měsíce by se z nich mohly vylíhnout malé, zhruba centimetrové rybičky.

"Považovali bychom za úspěch, pokud se z jiker vykulí alespoň malé procento plůdků," říká mluvčí parku Tomáš Salov.

V přírodě si samice lososa vyhrabe ve dně díru a do ní jikry naklade. Pak je samec oplodní a zrají pod vrstvou substrátu ze dna. "Schránky jsou také zakopané ve dně řeky, jikry ukryté také v substrátu, což přirozené prostředí simuluje," popsal mluvčí.

Inkubační schránky jsou vyvinuté speciálně pro lososovité ryby. Konstrukci tvoří uzavřená dvoukomorová nádoba, která jikry chrání i před predátory. Nyní jsou jikry v horní části schránky, po vylíhnutí vplují do dolní. Plůdek je totiž světloplachý a instinktivně se stáhne do tmavší části.

Vysazení lososů je premiérou i pro rakouské odborníky

"V Česku to ještě nikdo nezkoušel. Rakouští odborníci Georg Holzer a Manuel Hinterhofer mají patnáctiletou zkušenost s inkubací lososovitých ryb, například lipanů a pstruhů. Ale s lososy je to i pro ně experiment, ty ještě nikdy neinkubovali. Protože jsou si ovšem lososovité ryby podobné, předpokládáme, že by to mohlo fungovat," doufá Salov.

Kdy se jikry začnou líhnout, lze určit přesně. Stačí každý den změřit teplotu vody v řece a každý den tyto hodnoty sčítat. "Když dojdete k hodnotě 420, kulení začíná," popsal Salov.

Líhnutí trvá přibližně dva měsíce, pak odborníci schránky otevřou a plůdek vypustí. Malí lososi z inkubátorů by měli být odolnější než ty z umělých líhní, které správci parku do Kamenice vysazovali dosud. Navíc je nebudou muset převážet, pytlovat a vypouštět do vody s jinou teplotou.

"V líhni vyrůstají v umělých podmínkách, nemusejí se moc starat o shánění potravy, proudění je úplně jiné, nemusejí si hledat úkryty v říčním dně. Rybičky ze schránek by měly mít mnohem lépe rozvinuté instinkty, které jim umožňují v přírodě přežít," poznamenal Salov.

Jikry pocházejí ze Švédska

Jikry jsou ze Švédska, kde stále žijí lososi, kteří jsou těm vyhubeným, labským, geneticky nejvíce podobní. Jikry byly oplodněny v listopadu v líhni v německém Langburkersdorfu, kde za 2,5 až 3 měsíce dorostly do stádia takzvaných "očních bodů".

Do inkubačních schránek je bylo možné dát hned po oplodnění, vedení parku ale raději zvolilo jikry v tomto stádiu. "Jednou už jsme vysazovali jikry lipanů hned po oplodnění, ale nedopadlo to dobře. Všechny zplesnivěly," dodal Salov.

Aby vedení parku riziko snížilo ještě víc, rozmístilo schránky s jikrami lososů na různých místech řeky. Teprve čas ale ukáže, nakolik je tato metoda účinná.

"Pokud by se metoda v praxi osvědčila, mohla by se stát zajímavou alternativou k dosavadním přístupům," sdělil ředitel parku Pavel Benda.