Budovu kina Hraničář pomáhaly před rokem proměnit desítky dobrovolníků na zázemí pro spolek Činoherák Ústí. Od té doby se Hraničář stal svébytným multikulturním centrem s vlastním programem.

Budovu kina Hraničář pomáhaly před rokem proměnit desítky dobrovolníků na zázemí pro spolek Činoherák Ústí. Od té doby se Hraničář stal svébytným multikulturním centrem s vlastním programem. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Zkusíme přežít i bez peněz od Ústí, říká šéf Hraničáře po odchodu herců

  • 2
Rozhodnutí ústeckého zastupitelstva přidělit dotaci místo spolku Činoherák městské organizaci, do které herci přejdou, dostalo do finanční nejistoty kulturní prostor Hraničář. Zavřeného kina se spolek ujal v době krize, aby měli herci kde hrát. Vytvořil z něj fungující univerzální kulturní centrum.

„Schválený návrh nedává spolku, a tedy ani Hraničáři, který je součástí spolku, moc možností financování,“ upozorňuje ředitel Hraničáře Ondřej Klein (o přechodu souboru pod město zde).

Náměstek primátora Jiří Madar řekl, že si pro Hraničář můžete podat samostatnou žádost o dotaci. Uděláte to?
Ještě jsem se definitivně nerozhodl. Asi bych byl špatný hospodář, kdybych o takové peníze nepožádal, nicméně morálně s tím mám problém. Nechce se mi být placen z peněz současného vedení města.

Proč?
Protože navzdory tomu, že divadelní soubor Činoheráku je v podstatě zachráněn, tak se mi nelíbil způsob, jakým se současná koalice dostala k moci (o převratu v Ústí zde). Nejprve budu sondovat, jestli je vůbec nějaká šance získat už ze schváleného rozpočtu na letošní rok nějakou mimořádnou dotaci. To všechno si zmapuju, a pak to zvážím. Ale říkám, že je pro mě zásadní morální stránka věci a budu spíše usilovat získat peníze z jiných zdrojů.

Je vůbec možné zajistit stabilní provoz Hraničáře bez stálé finanční podpory města?
Myslím si, že to možné je. Budeme usilovat o to, abychom dosáhli 65procentní samofinancovatelnosti a zbytek chceme získat z jiných zdrojů. Letos se zaměříme na evropské dotace, abychom je už od příštího roku mohli čerpat. Měly by nám pomoci dosáhnout téhle hranice samofinancovatelnosti a v delším horizontu pokrýt právě těch 35 procent. A pak to znamená malinko změnu provozu, kdy se zaměříme více na pronájmy prostor, které máme k dispozici.

Roční rozpočet Hraničáře je přibližně tři miliony korun. Kde budete hledat peníze mimo městskou kasu?
Pro dokončení tohoto roku budu shánět peníze od sponzorů, nějaké přísliby tam už jsou. Nicméně nejsou to peníze, se kterými lze stoprocentně počítat. Je tam například podaná žádost na dotaci ČEZ a zkusíme i další nadace velkých podniků. To jsou spíše menší granty v řádu maximálně stovek tisíců. Na příští rok pak budeme zkoušet získat větší peníze z evropských dotací, podáme například projektovou žádost do dotačního programu Cíl 3/Ziel 3. Peníze z něj by nám mohly pokrýt jak investice do rozvoje domu, tak i proměnu kulturního programu na dva až tři roky.

Mají se tedy Ústečané obávat, že Hraničář zavře, nebo ne?
Budeme usilovat o to, aby se nezavřel. Protože energie lidí, která do toho domu byla vnesena, by se měla časem zúročovat. Pozoruju na návštěvnosti, že divácká obec se pomalu rozšiřuje. Proto budeme usilovat o to, abychom fungovali. Ale pokud nechceme po městě žádat peníze na celý provoz, což nechceme, tak nejistota bude vždy.