Rypadlo na lomu ČSA, který by při prolomení limitů zničil Horní Jiřetín a...

Rypadlo na lomu ČSA, který by při prolomení limitů zničil Horní Jiřetín a Černice. | foto: Tomáš Kassal, 5plus2.cz

Chceme jistotu před těžbou, říkají Jiřetínští. Jakou, už se neshodují

  • 13
Obyvatele Horního Jiřetína a Černic na Mostecku berou s rezervou prohlášení ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, že Česko nejspíš nebude potřebovat uhlí z velkolomu ČSA, který ohrožuje jejich domovy. Požadují řešení, které jim dá jistotu.

„Tohle nic nezmění. Musí říct, že limity neprolomí. Do té doby se pro mne nic nemění a je to stejné jako celých čtyřicet let, co tu žiji. Dál nevíme, jestli tu něco budovat, nebo ne,“ říká třeba Tomáš Končel.

Patří k odpůrcům další těžby, chce ve svém domku v Horním Jiřetíně žít dál. Ale už normálně, bez nejistoty. Stejně jako Ivana Prošková, které ale nebude stačit ani prohlášení, že vláda limity neprolomí.

„Aby to pro mě znamenalo jistotu, musí to uhlí i odepsat. Ale tyhle řeči jsou zatím k ničemu,“ uvádí Prošková.

S odstupem berou ministrova slova i někteří lidé, kteří jsou naopak pro prolomení limitů. Například manželé Lehcí by těžbu za současnými hranicemi lomu ČSA uvítali. Dostali by peníze od těžařů a mohli by se odstěhovat jinam.

„To uhlí tady je, je kvalitní. Myslím, že stejně jednou bude potřeba a limity se prolomí,“ tvrdí Vladimír Lehký. Takže i když právě s manželkou ve svém domě vyměnili okna, raději by šli pryč. „To by pro nás byla největší jistota. Bydlet jinde, na jistém místě,“ říká Lehký.

Po stanovení limitů se Jiřetín začal rozvíjet

Ve stejném duchu mluvil při návštěvě Jiřetína i ministr Mládek. Stanovení limitů, o němž má rozhodnout vláda zhruba za měsíc, je podle něj politické rozhodnutí. „Stoprocentní jistotu lidé mít nebudou, ani když se současné limity potvrdí. Jiná vláda může mít jiný názor,“ upozornil.

To už Jiřetín i sousední Černice zažily. Současné limity platí od roku 1991 a lidé je považovali za jasné. Několikrát ale byla hranice těžby zpochybněna. Přesto starosta Jiřetína Vladimír Buřt nepovažuje vládní usnesení z roku 1991 jen za obyčejnou politickou proklamaci.

„Mělo to velký praktický význam pro obyvatele, protože přestala platit stavební uzávěra a Horní Jiřetín se mohl rozvíjet,“ zdůraznil Buřt.

Stejný názor mají i někteří obyvatelé městečka. „Když jsem sem před třiceti lety přišla, Horní Jiřetín vypadal úplně jinak. Bylo to tu neupravené, neuklizené. Po roce 1991 se ale lidé začali o své domy starat, opravují je a udržují, starají se o zahrady a pozemky,“ popsala rozdíl Prošková.

Uhlí pod Jiřetínem zůstane

Její slova dokládají opravené a zateplené domy v různých částech podhorského městečka. Jenže nejistota bude nejspíš obyvatele Horního Jiřetína a Černic trápit i dál. Uhlí i při případném odepsání zásob pod zemí pořád bude. To stále znamená naději pro těžaře a horníky.

„Pan ministr Mládek potvrdil, že Česká republika jednoznačně uhlí potřebuje a chce své zásoby v budoucnu využít. Je plně v kompetenci vlády rozhodnout o pokračování těžby na ČSA,“ řekla mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová.

Aktuálně se zdá být jisté prolomení limitů těžby na dole Bílina. Není ale jasné, zda vláda zavrhne, či povolí pokračování těžby na dole ČSA, nebo zda rozhodnutí odloží na rok 2020. Ministr Mládek to doporučuje kvůli nejistotě ohledně dalšího fungování jaderné elektrárny Dukovany.

Pokud by stát nedostal povolení pro budoucí provoz všech jaderných bloků, bylo by víc uhlí potřeba pro větší výkon uhelných elektráren.