Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hlasování o nejhezčí rozhlednu vyhrál v krajském kole Děčínský Sněžník

  13:38aktualizováno  13:38
Kamennou věž na vrcholu Děčínského Sněžníku zvolili čtenáři iDNES.cz nejhezčí rozhlednou Ústeckého kraje. Postupuje tak do celostátního finále, které začne ve čtvrtek. Spolu s ní bude Ústecký kraj reprezentovat rozhledna Jedlová u Chřibské, která v krajském kole skončila druhá.

Děčínský Sněžník | foto: Martin Adamec, MAFRA

Hlasování bylo tajné, takže čtenáři v průběhu ankety nevěděli, kolik hlasů už která stavba dostala. Rozhledna na Děčínském Sněžníku nakonec získala 548 hlasů. Druhá Jedlová u Chřibské skončila s 273 hlasy. Celkem jich čtenáři v Ústeckém kraji rozdali 1 495.

Které rozhledny se dostaly do celostátního finále

Celostátní kolo začne ve čtvrtek. Hlasování bude opět tajné. Jméno nejkrásnější rozhledny se dozvíte v úterý 9. srpna.

Výsledky hlasování v Ústeckém kraji najdete zde

V Ústeckém kraji byly těžké už nominace, se kterými iDNES.cz pomohl odborník na rozhledny Jan Nouza. V Ústeckém kraji totiž stojí rozhleden čtyři desítky, z toho třicet přístupných. Tolika rozhlednami se v Česku nemůže pochlubit žádný jiný kraj.

"S Ústeckým krajem jsem se opravdu trápil, protože má pěkných rozhleden hodně. Je mi třeba jasné, že některým Ústečanům bude scházet Větruše, ale chtěl jsem zase dát prostor Mostecku, a proto jsem vybral Hněvín, jako zástupce městských honosných rozhleden, mezi které patří i Mostka v Litoměřicích či Letná v Teplicích," ilustruje Nouza nelehkou nominaci rozhleden v Ústeckém kraji.

Děčínský Sněžník

Děčínský Sněžník

Kamenná rozhledna z roku 1864 původně vznikla jako jeden ze základních bodů trigonometrické sítě, na které se dohodly Rakousko, Sasko a Prusko.

Majitel děčínského panství hrabě František Antonín Thun tehdy vyšel zeměměřičům vstříc velkoryse. Místo obvyklé stavby dřevěné vyměřovací věže povolal z Drážďan významného saského architekta Karla Moritze Haenela, a ten navrhl 33 metrů vysokou kamennou věž v tehdy módním alžbětinském slohu.

Jak se vybíralo

Jan Nouza vybral pro každý kraj sedm rozhleden.

Snažil se, aby byly zastoupeny rozhledny reprezentující různé stavební typy, epochy a pokud možno i různé okresy v rámci kraje.

Přednost dostaly rozhledny, které jsou unikátní v rámci celé České republiky, případně které mají zajímavé okolnosti vzniku.

Věž od počátku vzbuzovala zájem výletníků, takže hrabě Thun brzy najal strážce, který za mírný poplatek na rozhlednu pouštěl zájemce.

Od 70. let minulého století rozhledna chátrala a nakonec byla uzavřená. V roce 1992 se jí podařilo opravit a zpevnit pomocí ocelových obvodových spon uvnitř zdí, takže rozhledna si uchovala svou původní podobu.

Studenec u České Kamenice

Rozhledna na Studenci z roku 1888 je po Slovance v Libereckém kraji druhou nejstarší železnou rozhlednou v České republice. Děčínský Horský spolek pro České Švýcarsko zahájil její stavbu už dva roky před stavbou pařížské Eiffelovy věže.

Studenec u České Kamenice

Na Studenec bylo třeba dopravit devět tun železa. Dostat je na vrchol pomáhali staviteli Gustavu Dittrichovi dobrovolně lidé z okolí, protože to pokládali za čest.

Stavba trvala pouhé tři měsíce. Od poloviny července, kdy byla dokončena, pak na rozhlednu do konce roku vystoupalo pět tisíc lidí. Výletníky na rozhlednu pouštěl knížecí hajný za deset krejcarů.

Jan Nouza

Vysokoškolský profesor na Technické univerzitě v Liberci. Jeho koníčkem je turistika, zejména pak poznávání rozhleden.

Je autorem televizního seriálu Rozhlédni se, člověče a publikací Rozhledny Čech, Moravy a Slezska a Rozhledny na prahu 21. století.

Vytvořil i nejstarší české stránky mapující naše a zahraniční rozhledny (stránky najdete zde).

Od konce druhé světové války rozhlednu nikdo neudržoval, začala se rozpadat a v květnu 1996 měla být stržena. Zachránili ji místní lidé, kteří prosadili její zapsání mezi kulturní památky, snesení do údolí a následnou opravu.

V roce 2009 vrtulník přivezl po dvouleté rekonstrukci opravené části zpět na Studenec a rozhledna opět přivítala turisty.

Jedlová u Chřibské

Masivní kamennou věž na vrchu Jedlová u Chřibské otevřela roku 1891 jiřetínská sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Třiadvacet metrů vysoká rozhledna je z místního znělce, jen ochoz a římsy jsou cihlové.

Rozhledna od války chátrala a na konci 60. let minulého století se v ní zřítilo schodiště, takže byla desítky let nepřístupná.

Jedlová u Chřibské

Záchrana přišla v roce 1992, kdy rozhlednu navštívil podnikatel Josef Krejčí z Rumburku a rozhodl se rozhlednu opravit. To se mu s pomocí oddílu Slovan a města Jiřetín pod Jedlovou o rok později skutečně podle starých plánů podařilo.

Hněvín u Mostu

Hněvín u Mostu s 34 metry vysokou vyhlídkovou věží vypadá jako středověký hrad, ale je to jen novodobá replika. Původní hrad, ve kterém byl mimo jiné vězněn alchymista Edward Kelley, lákal dobyvačná vojska, a tak Mostečtí v roce 1651 vymohli u císaře Ferdinanda III. jeho zboření.

Hněvín

O stavbu dnešní rozhledny se zasloužil spolek přátel Zámecké hory, jak se tehdy vrchu říkalo. Dokončená byla v roce 1900 a o několik let později přibyl dřevěný ochoz. To už rozhlednu obklopovala i honosná restaurace.

Od války se rozhledna dočkala velkých oprav dvakrát. Poprvé v roce 1969, podruhé v roce 2001.

Erbenova vyhlídka v Ústí nad Labem

Erbenova vyhlídka v Ústí nad Labem nese jméno někdejšího ústeckého Spolku pro České středohoří a Krušné hory Alexandra Erbena. Původní osmimetrová kamenná věž s otevřenou vyhlídkovou plošinou stojí od roku 1933.

Erbenova vyhlídka v Ústí nad Labem

Výhled z ní však postupně zarostl okolními stromy a obvodní radnice se ji proto v roce 2004 rozhodla zvýšit. Radní nejprve schválili avantgardní projekt pražského architekta Libora Čížka, který na původní hranolovou věž navrhl umístit odlehčenou kovovou konstrukci ve tvaru písmene E s točitým schodištěm.

Proti tomu se ale postavil Klub českých turistů a vypsal protestní petici, kterou podepsalo 1 368 lidí. Zastupitelé pak odsouhlasili historizující návrh místního architekta Zdeňka Havlíka, který spočíval v navýšení rozhledny o sedm metrů v původním stylu.

Varhošť u Litoměřic

Varhošť u Litoměřic

Patnáctimetrová ocelová věž na čedičovém vrchu Varhošť u Litoměřic je jednou z mála českých rozhleden postavených za komunistického režimu.

Vznikla na místě dřevěné rozhledny z roku 1927, která byla stržena začátkem 70. letech minulého století. Už v roce 1973 přivezl vrtulník z chomutovských železáren na původní kamenný podstavec třináct tun těžkou originální konstrukci se třemi vyhlídkovými plošinami.

Pravidla ankety

Do celostátního finále postupují z krajského kola dvě rozhledny s největším počtem hlasů. Finálové hlasování začne ve čtvrtek 4. srpna. Vyhlášení vítěze bude v úterý 9. srpna.

V roce 2003 byly dřevěné podlahy nahrazeny kovovými rošty a opravy se dočkala i kamenná podezdívka.

Strážný vrch u Merboltic

Dřevěná rozhledna na Strážném vrchu vznikla v roce 2006 díky nadšení několika lidí a radnice v Merbolticích. Přípravy se táhly od roku 1999. Tehdy Jiří Novák z Verneřic vypracoval návrh věže, která měla nahradit kamennou rozhlednu zničenou při bouřce v roce 1963.

Pila v Ludvíkovicích pak připravila ze dřeva z merboltických obecních lesů části věže. Na Strážný vrch se přijelo postupně podívat na patnáct firem, zakázku ale kvůli nepřístupnému terénu vždy odmítly.

Strážný vrch u Merboltic

Nakonec se stavby ujal Jan Kneifl z Horní Police, v roce 2005 vybudoval příjezdovou cestu a železobetonovou základní desku a o rok později s děčínským tesařem Karlem Martínkem vztyčil i dřevěnou část osmiboké patnáctimetrové rozhledny.

Výsledky hlasování v ostatních krajích





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krajský soud v Ústí nad Labem.
Bývalé vedení Úštěku před soudem čelí obžalobě z dotačního podvodu

Ústecký krajský soud projednává případ dotačních podvodů za 16 milionů korun. Obžalovaný je bývalý starosta Úštěku Bohumír Jasanský, jeho místostarostka a...  celý článek

Jihočeské máslo od Madety bylo téměř vždy dražší než Alpenbutter od bavorské...
Policie dopadla zloděje, kteří ukradli a nejspíš prodali přes sto másel

Policie stíhá za krádež sto dvaceti kostek másla dvaatřicetiletou ženu z Litvínova a jejího o dvanáct let staršího komplice z Moravy. V říjnu společně ukradli...  celý článek

Václav Morava u Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Za zapálení bytu v Jirkově, v němž uhořeli dva lidé, dostal muž 15 let

Ústecký krajský soud poslal na 15 let do vězení Václava Moravu, který v únoru zapálil dveře bytu na sídlišti v Jirkově. V plamenech tam zemřeli dva muži,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.