Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nikomu už se za vtip s Lidicemi omlouvat nechystám, říká herec Maryško

  8:09aktualizováno  8:09
Herec Jiří Maryško je skvělým komikem a také rád provokuje. Naposledy si za to vysloužil několik trestních oznámení i veřejné pranýřování na ústeckém zastupitelstvu. Od oponentů se na internetu dočkal pojmenování homosexuál, iluminát, havloid, židofašista či obřezanec a osočení, že je na drogách.

Jiří Maryško | foto: Vladimír Mayer, 5plus2.cz

„Drogy neberu, jen si sem tam dám jointa trávy, ale třeba ani neumím pít alkohol. Kdybych si nyní dal malé pivo, tak bych se složil,“ říká čtyřiatřicetiletý rodák z Varnsdorfu.

Poslední rozruch jste způsobil, když jste na Facebook vložil fotografii z filmu Lidice se jmény politiků a dalších lidí. Čekal jste, co se kvůli tomu strhne?
Je to přefouknutá aféra. Dnes mi připadá, že virtuální svět berou lidé často vážněji, než ten reálný (o facebookovém vtipu zde).

Svůj facebookový příspěvek Jiří Maryško umístil jako komentář pod událostí...

A jak jste na tento „vtip“ přišel?
To bylo jednoduché: přišla mi facebooková pozvánka s názvem „Úklid PRO Ústí“. Já jsem se tam přihlásil a chtěl jít dobrovolně na brigádu. A napadla mě nevinná asociace, že když jde PRO! Ústí uklízet město, tak nejdřív uklidí své politické oponenty. Sáhnul jsem tedy po první fotce popravy z nějakého filmu, nadepsal jmény svých „oblíbenců“ a bylo to. Musím přiznat, že černý humor používám mezi kamarády běžně a rád. Ale druhý den jsem zjistil, že se to dostalo i mimo okruh „Přátel“ a začala se nafukovat mediální bublina, že hanobím památku Lidic, což je kravina. Chvilka neopatrnosti a oponenti se hned mají čeho chytit a už je ze mě nacistický zločinec. Chtěl jsem jít na veřejně prospěšné práce dobrovolně a teď na ně půjdu možná nedobrovolně.

Pak jste napsal i omluvu, jaká byla reakce na ni?
Už mi napsal předseda lidických dětí, že to bere a nikomu jinému se za vtip omlouvat nechystám.

O Maryškovi bude jednat ústecké zastupitelstvo:

Když jsme spolu domlouvali rozhovor, opět jste měl smazaný profil na facebooku. Proč?
To už je poněkolikáté. Někdo neustále útočí na můj profil, ale nakonec mě Zuckerberg vždycky oživí.

Kdy jste naposledy od někoho dostal facku?
Facku dostávám pravidelně na jevišti při Klubu rváčů, ovšem na tu opravdovou si nevzpomínám. Pěstí naposledy na střední, od chlapce spolužačky. Kvůli vtipu na její adresu.

Jak vzpomínáte na facku, kterou jste loni uštědřil radnímu Janu Eichlerovi?
Facka exradnímu už je pryč. On si ji zasloužil, já zaplatil pokutu a nemusím se v tom dál pitvat. I když mi to často připomínají (o facce zde).

Těžko se takového cejchu budete zbavovat.
Já bych byl rád, kdyby se spíš mluvilo o tom, proč ta facka padla. Nemělo by se zapomenout na to, co se tady dělo v minulých letech, kdo všechno stál například za likvidací divadla a co tím sledoval. A to nebude zdaleka jediný kostlivec v ústecké skříni. Jinak, jak už jsem řekl několikrát, facka není ideální řešení, také to byla moje první a zatím poslední. Ale také není normální krást, lhát a podvádět.

Takto dal Maryško po zrušení Činoherního studia facku radnímu:

Kde jste vůbec hrál po zrušení Činoherního studia vloni na jaře? Jak jste se živil?
Bylo to těžké období pro všechny zaměstnance Činoheráku. Já už naštěstí zkoušel hru v Národním divadle a měl z čeho platit složenky. Pak jsem ještě zkoušel v Praze další projekty. Ale museli jsme se všichni uskromnit.

O jiném stálém angažmá jste neuvažoval?
Dostal jsem nabídku, ale v Ústí máme zatím ještě nedodělanou práci. Činoherák se musí stabilizovat a postupem času předat dalším, čerstvým. Teď se ale ještě utíkat nesmí, není úplně dobojováno.

Nezdá se vám, že po volbách je Činoherák opět trochu odstrčený? Byli jste hrdiny, lidé za vás sepisovali petice, demonstrovali a najednou jste ve většině diskuzí za „žebráky, kteří jen prosí o peníze“. Vrátili jste se na Střekov a vaši příznivci si myslí, že už je vše v pořádku.
To se mi nezdá, možná to jen tak vypadá. Politiku máme za sebou a konečně jsme se začali soustředit na divadlo, hodně zkoušíme, a to je nenápadná činnost, kterou lidé nevnímají. Také je třeba říci, kde jsou ti odpůrci slyšet. V divadle ne, tam je pořád narváno a diváci jsou spokojení. Odpůrci jsou slyšet hlavně v anonymních internetových diskuzích. Nespokojenci jsou vždycky hlasitější, než ti spokojení, ale musíme to ustát.

S návštěvností jste tedy spokojeni?
Ano, mám pocit, že si vedeme dobře. Míváme plno a chodí na nás i diváci, kteří dříve nechodili. Jistě, že se vždycky najde někdo, kdo bude křičet, že nechce kulturu placenou z veřejných peněz. Přitom, když si to spočítáte, Činoherák stojí každého Ústečáka pouhých 120 korun ročně. Kdybychom skončili na pracáku, vyjdeme město nakonec dráž a divadelní diváci si pak můžou akorát tak pustit televizi.

Co vás tedy drží u divadla, když tam jsou tak špatné finanční podmínky?
To je ten zásadní rozdíl mezi námi a našimi oponenty. Oni používají jinou hemisféru a nepochopí, že člověk může dělat něco jen pro radost i když je v práci často od rána do večera, za minimální peníze a v permanentním stresu. To je rozdíl mezi zaměstnáním a povoláním. Nám stačí, když divákovi něco předáme, vezmeme ho na chvilku do jiného světa a on nám pak za odměnu zatleská. Tlusťoši z magistrátu, co nic neumí, tohle nikdy nepoznají. Tak to bylo a bude vždycky.

Fotogalerie

Už jste se vrátil do svého bytu v divadelní budově, za který jste podle bývalého radního Eichlera platil 15 korun?
Zatím ne. Ještě jsem tam nebyl, ale doufám, že mi tam pořádně vymalovali. Nejspíš si tam teď založím pěstírnu marihuany. Budu jí prodávat divákům před představením a nebudu závislý na městských penězích. (Jedná se o služební místnost o osmi metrech čtverečních na přespání po večerních zkouškách. Využívali ji dva herci, každý platil včetně služeb 400 korun - pozn. red.)

Současně hrajete i ve svém one man divadle Demago, vrátíte se také na Střekov?
Budeme hrát v Hraničáři i na Střekově. V Demagu hraju sám a mám k sobě osvětlovače a hudebníka. Je to vždy čistá improvizace. Jedná se o asociační divadlo, jedinou domluvenou věcí je, že deset minut před koncem mi hudebník pustí zvuk vlaku, abych věděl, že musím končit. Jednou z velkých inspirací bylo divadlo Vizita od Jaroslava Duška, kterého jsem poznal v divadle Archa, kde jsem dělal kulisáka. Už tehdy jsem psal, ale chyběla mi zpětná vazba. Tak teď to píšu rovnou na jevišti, bez papíru.

Od Duška si berete i inspiraci v podobě života v přírodě?
To už byla náhoda. Pocházím z Varnsdorfu a nyní bydlím v jedné vesnici u Děčína. Když jsem nastoupil do Činoheráku, tak jsem se tam odstěhoval na naši rodinnou chatu. Slavný pokojíček „za patnáct korun“ jsem využíval jen v nouzi.

Prý chováte hodně zvířat. Kolik máte například koček?
Jejich počet je kolem deseti, pořád odchází a přichází. Pak chovám čtyři ovce a jednoho berana, slepice a kohouta.

Byl jste už ve škole za třídního baviče?
Už v první o mě říkali: „Není vidět, ale je slyšet.“

Zaregistroval jsem vás i v jedné malé roli stěžovatele u zubaře v seriálu Svatby v Benátkách.
Ano, hrál jsem tam malou roli pacienta. Ze seriálů to pak byla ještě Kriminálka Anděl nebo Soudce A.K., chystá se seriál Mattoni a Četnické Trampoty. Spousty lidí seriály rozčilují, ale já nemám televizi, tak mi to nevadí.

Vtip Jiřího Maryška reagující na slova Miloše Zemana o inkluzi převzala na svá...

Zahlédl jsem i vaše kreslené vtipy a vypadaly povedeně. Kde jste se to naučil?
Studoval jsem polygrafku a je to můj starý koníček z dětství. Facky už dávat nesmím, ale obrázky se u nás zatím nezakazují. Nedávno jsem si obnovil výtvarnickou výbavu a hned jeden z nových vtipů na téma „prezident Zeman a jeho inkluze“ si vybrala kapela Tap Tap jako motiv na trička. Takže až přestanou chodit lidi do divadel, mám pořád co dělat.

Maryško v ukázce ze vzdělávací grotesky přibližující středoškolákům vývoj nacionalismu od středověku až po současnou neonacistickou scénu:





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Piramovský u řopíku poblíž výstaviště v Lounech.
Bunkr v Lounech před válkou postavili za den, jeho oprava potrvá déle

Pouhý den trvala před 80 lety výstavba řopíku na výstavišti v Lounech. Uvedení bunkru do původního stavu však potrvá mnohem déle – několik týdnů. Opravy...  celý článek

Testování buggyry na autodromu v Mostě.
Spory kvůli protihlukové vyhlášce v Mostě skončí pravděpodobně u soudu

Protihluková vyhláška v Mostě platí více než půl roku, přesto si lidé dál stěžují na hluk hlavně z místního autodromu. Město už uložilo kvůli porušování...  celý článek

Bezdomovecký příbytek pod Wilsonovým lesem v Brně.
Bezdomovec nechtěl odejít zpod mostu, na policisty vytáhl nunčaky

S pouty na rukou odváděli ve čtvrtek policisté bezdomovce, který nechtěl opustit své obydlí pod mostem v Teplicích. Muž přitom sám policii přivolal, aby...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.