Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vypluli jsme do nejistoty jako Kolumbus, říká umělecký šéf Činoheráku

  8:04aktualizováno  8:04
Filip Nuckolls byl posledním uměleckým šéfem Činoherního studia, jak ho veřejnost znala. "Městu jsem někdy za směšné peníze odevzdával to nejlepší, co ve mně bylo," říká v rozhovoru MF DNES. Nyní pokračuje jako umělecký garant spolku Činoherák Ústí, který chce tradici úspěšného souboru udržet.

Umělecký šéf původního souboru Činoherního studia Filip Nuckolls | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Zánik Činoherního studia byl vyústěním vztahu města a divadla. Proč se mezi nimi nezdařilo vytvořit fungující vztah?
Studiové divadlo ve městě jako Ústí je v podstatě nesmysl, byť krásný. To je základní neporozumění a kvůli pár dalším věcem to začal být problém. Už když jsem v roce 1997 přišel na DAMU, tak jsem slyšel, že Činoherák má s městem potíže. Když se otevřel po rekonstrukci po povodních 2002, tak bylo podezření, že se tam utopilo víc peněz, než se oficiálně řeklo. A tehdy šel Achab (Jaroslav Haidler, tehdejší šéf divadla - pozn. aut.) proti městu. A tohle napětí mezi městem a námi trvalo. Primátoři Gandalovič s Kubatou jakž takž na premiéry chodili, ale s nástupem nového vedení města se situace neustále horšila. V tu chvíli jsme mysleli, že status quo je daný jasně: žijeme vedle sebe, oni nechodí na nás a my přijímáme, co nám dají. Tenhle stav trval tři roky. Ale mám obavy, a ta krize to potvrdila, že by se stejně hledala společná řeč s městem velmi těžko.

Filip Nuckolls

Jeden z nejzajímavějších divadelních režisérů své generace (*1979) pochází z Ústí nad Orlicí.

Obor režie na Katedře činoherního divadla DAMU absolvoval v roce 2004.

Působil mimo jiné v brněnském HaDivadle, Národním divadle moravskoslezském v Ostravě či v pražském Divadle Komedie.

S ústeckým Činoherním studiem začal spolupracovat v roce 2003, od roku 2005 zde působil jako kmenový režisér, později jako umělecký šéf.

Takže to zkrachovalo na tom, že město nepochopilo, k čemu je mu dobrá studiová činohra?
Myslím, že ano. Hlavně se tu na Činoherní studio dívalo, že je to banda nevyzrálých lidí, kteří si užívají, dělají divadlo a berou za to městské peníze. Přitom jsme se za posledních 8 let po všech stránkách profesionalizovali, připravili jsme marketingovou strategii a udržovali jsme základ souboru. Navíc vždy jsme deklarovali, že chceme v Ústí žít a čím dál víc lidí ze souboru si tu nacházelo bydlení i partnery. A je zvláštní, že ani tohle nepomohlo a že i během krize kolem financování nás radnice vnímala jako pankáče, kteří si za veřejné peníze dělali radostný život. Což tak nikdy nebylo a je nepochopitelné, že se nám nepodařilo tohle vnímání zlomit.

Dost možná také došlo k nepochopení toho, proč společnost potřebuje umělecké divadlo a proč je třeba ho podporovat z veřejných peněz. Mohl byste to vysvětlit?
"Veřejný" model financování divadla čerpá své kořeny z antické tradice divadla, kdy divadlo nemá primárně formu zábavy, jako dnešní divadla komerčního typu, ale především spoluprožívání, výchovy, vzdělání, sebenahlížení, přinášení krásy. Krásou ovšem nemůžeme myslet kýč, tedy to, co je bohužel jako krása vnímáno dnešní mocenskou elitou, bavíme se o kráse nápodoby, jak o ní hovoří Aristoteles ve své Poetice. Proto se tehdy osvícení mocní usnesli, že bude dobré jí malinko finančně pomoci, protože je pro obec prospěšná. Dnes je nastaveno paradigma změřitelnosti, ale život změřitelný není a dlouho asi nebude. Můžeme vypočítat finanční (ne)prospěšnost takového divadla, ale změřit jeho lidskou a obecnou prospěšnost lze jen stěží. Nicméně evoluční teoretici mají za to, že právě schopnost vnímat krásu, spoluprožívat příběh, je to, co z nás primárně dělá lidské bytosti.

Bylo podle vás vyhlášení grantu uprostřed sezony na již probíhající období záležitostí nekompetence, nebo záměru zlikvidovat divadlo?
Myslím, že to je mix obojího. Nemám pocit, že v původní verzi byla likvidace záměrem. Podle mě grantem jen město bouchlo do stolu a řeklo, že se bude hrát podle jeho pravidel. Přišlo tím na způsob, jak nás přidržet pod krkem, ukázat, kdo je tu pánem, a obstruovat vydání peněz na následující sezonu. Domnívám se, že když jsme se do grantu nepřihlásili, trošku to radnici překvapilo. A protože je před volbami a radnice si nemohla dovolit, aby chyba byla na její straně, začala se tvrdě bránit, čímž v důsledku činohru zabila. Ale podle mě to jejich prvotní záměr nebyl.

Během krize Činoherního studia se aktivizovala velká část občanské společnosti, která se postavila za soubor. Má tahle občanská energie potenciál změnit atmosféru dlouhodobého nihilismu, o němž jste v souvislosti s Ústím v minulosti hovořil?
Na začátku jsem si říkal, že se pár lidí naštve a bude konec. Ale že tolik lidí přijde na demonstraci na Lidické náměstí a že tolik Ústečáků podepíše petici na naši podporu, to bylo krásné překvapení. Že krize divadla, kdy počet jeho návštěvníků je ve statistické chybě ve vztahu k počtu obyvatel města, najednou může měnit náladu města a takhle vyprovokovat veřejnost, nikdo nečekal. Aktivní veřejnost tu vždy byla trochu roztříštěná, ale najednou podporovala jednu věc a ráda bude podporovat změny na radnici. Volby v říjnu budou velmi vzrušující. Tohle město má šanci se změnit a najít svou tvář, vůle tu je. Je nakročeno k tomu, že Ústí nebude mít pověst noclehárny námezdních dělníků, ale že to bude suverénní město, které bude mít kořeny, může být na co hrdé a bude mít možnost budovat občanskou komunitu.

V tradici Činoherního studia má ambici pokračovat spolek Činoherák Ústí. Jsou lidé kolem něj připravení i na to, že tento projekt neuspěje?
Jednoznačně, taková myšlenka je jasná. Když jsme měli první ustavující schůzi, bavili jsme se také o tom, že je nutné všem říkat, že spolek je jediná možná cesta, ale že je nebezpečná a že může každým dnem skončit. Samozřejmě čím víc dní má spolek odžitých, tím víc se zdá, že by nějakou dobu fungovat mohl. Ale příští rok a půl člověk nemůže vědět, kdy to může skončit. Jsme jako Kolumbus, který pluje přes moře a neví, jestli tam hledaná země bude, či ne. Jedeme přes moře, na kterém nikdo před námi nevytyčil plavební cestu.

Co je největší překážkou, na níž může spolek ztroskotat?
Finance. Protože producentsky jsme manažerské divadlo komerčního typu, takže jediné, co potřebujeme, jsou finance. Nicméně jestli po prvním týdnu sbírky bylo na účtu 500 tisíc (nyní už přes milion - pozn. aut.), tak to při chytrém manažeringu stačí k tomu, aby se sezona rozjela. Zřejmě budeme trochu méně než zaniklé Činoherní studio hrát v Ústí, protože budeme muset jezdit na zájezdy, ale může tu vzniknout stálá scéna nezávislého divadla, která bude do budoucna potřebovat veřejné peníze. V ideálním případě postavíme divadlo, jež bude z části financováno z veřejných peněz, které by ale poskytlo více měst. Kdybychom byli divadlo regionálního významu, obhospodařovali bychom Teplice, Litoměřice a třeba další města a pro ně by bylo nejvýhodnější platit nás poměrnou částkou do našeho rozpočtu tak, abychom s ní mohli hospodařit dopředu.

Vedle Činoheráku Ústí je tu ještě příspěvková organizace, již založilo město. Zatím je to prázdná schránka. Co s ní podle vás bude, podaří se v ní vybudovat divadlo?
To je velmi vzrušující otázka. Velice se těším na to, kdo se do výběrového řízení přihlásí. Přihlášky se dávají do konce května, v červnu se má vybrat vítěz a umělecký šéf má být od 1. července. Je tu však jedno velké ale: ačkoliv opravdu nejsem největší hvězda českého divadla, tak v současné době už mám plný diář na sezonu 2015/2016. Takže pokud sem město bude chtít přitáhnout někoho skutečně dobrého, tak ten už má stejně na příští rok plno. A i kdyby náhodou měl volno, tak nový umělecký šéf tu nemá produkci, technickou složku, nemá tajemnici divadla, nemá nic. Kde tohle město sežene? Jinými slovy výběrové řízení v květnu je úplně stejný nesmysl, jako byl pro nás vypsaný grant v únoru. Rozumný člověk se do toho přihlásit nemůže, protože bude bojovat proti veřejnému mínění i proti spolku.

Jakou by takové městské divadlo na bázi příspěvkové organizace mělo mít uměleckou formu?
Vůbec netuším, jaké by tu mohlo vzniknout divadlo po umělecké stránce. Nicméně umím si představit, že by sem jednoduše jiná divadla dovážela svá představení. Nebo do Ústí budou jezdit agentury jako Háta, které nemají své divadlo a budou tu dělat komedie. Stejně si ale myslím, že radnice budovu prodá na komerční účely. Což bude nedozírná hrůza, katastrofa a hřích, protože to je nejlepší divadelní budova, kterou znám. Můj odhad je, že na adrese bývalého Činoherního studia už divadlo nikdy nebude. A k té městské příspěvkovce bych chtěl říct ještě jednu věc. Že vznikla, tak tím radnice osvědčila, že tomu absolutně nerozumí a že nikdy s Činoherákem nic dobrého nezamýšlela. Protože kdyby ředitel udělal jakoukoliv chybu a městu by záleželo na divadlu, tak ho okamžitě odvolá a dá tam nového. Vždyť město drželo celou správní radu v čele s předsedou, který byl přímo v radě města! Současně tím porušili loajalitu vůči svému divadlu, když neodvolali ředitele, který podle nich hrubě chyboval. A kdyby ředitele odvolali, přišel by nový, ten by odvolal mě, zbavil se Achaba, Jirky Maryška, o což jim stejně šlo nejvíc. Tím by to navíc bylo elegantní a nikdo by jim nemohl nic říct. Že na tuhle variantu radní nepřišli, je známkou buď jejich tuposti, nebo zbabělosti. Anebo znakem toho, že to tu vážně chtěli celé zlikvidovat kvůli osobní mstě vůči několika lidem.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vchod problematického děčínského paneláku v Zelené ulici, jehož součástí je...
Nemáme kam jít, žehrají sociálně slabí nájemníci z domu hrůzy v Děčíně

Několikrát zde hořelo, před dvěma lety tu měli štěnice. Panelový dům v Zelené ulici je nejproblematičtějším domem v Děčíně. A ze tří městem vytipovaných domů...  celý článek

Kateřina Vacková
Učím lidi, aby o zdraví pečovali, říká žena, která porazila rakovinu

Kateřina Vacková připravuje kampaně zaměřené na prevenci rakoviny a nově i osvětu týkající se srdce. Mladá žena se rozhodla pomáhat na základě vlastního boje s...  celý článek

Pohled z věže kostela sv. Štěpána na centrum Litoměřic.
Litoměřice se v dosud největším dopravním průzkumu ptají, jak lidé cestují

Radnice v Litoměřicích se pustila do zatím největšího průzkumu zaměřeného na dopravu a její budoucnost. Během podzimu navštíví tazatelé stovky domácností ve...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.