Krajští hygienici letos prověřovali několik případů, kdy lékaři měli podezření na onemocnění spalničkami. Ani jeden z nich se naštěstí nepotvrdil. Doktoři jsou opatrní, podezření posílají rovnou hygienikům, protože v roce 2014 postihla kraj epidemie spalniček – onemocnělo tehdy 200 lidí, což bylo nejvíce za posledních 10 let v celém Česku.
Epidemie navíc ukázala, že toto nebezpečné onemocnění se zdaleka netýká malých dětí, jak si většina lidí myslí. Situace není v některých zemích vůbec pod kontrolou, přitom očkování dvěma dávkami zajistí spolehlivou ochranu.
SpalničkySpalničky jsou vysoce nakažlivé a inkubační doba viru je kolem třinácti dní. Mezi první projevy patří kašel, zánět spojivek a rýma. V ústech se mohou objevit bílé skvrny, pak přijde vyrážka. Začíná za ušima a postupně se šíří na celé tělo. Z celosvětového pohledu jsou spalničky nejčastější příčinou úmrtí dětí do 5 let. |
Kvůli zvýšení účinnosti očkování u dětí se chystá změna v očkovacím kalendáři. V Česku virové infekční onemocnění provázené vyrážkou nyní postihuje i dospělé, především narozené v letech 1968 až 1980.
„Je těžké dospělým vysvětlit, že mohou onemocnět. Po epidemii jsme očkovali profesionální hasiče ve zmíněné věkové kategorii. Častá reakce byla, že na stejné očkování chodí manželka s jejich dítětem a jak je možné, že se mají očkovat i dospělí,“ sdělila lékařka Eva Jílková z očkovacího centra ústeckého zdravotního ústavu.
„Pokud ovšem dospělí onemocní, mohou spalničky šířit i na své malé, ještě neočkované děti. Bohužel spalničky se opravdu bleskově rychle šíří a je nutné udržet v populaci proočkovanost na 95 procentech, jinak bude docházet k lokálním epidemiím a může nastat obrovský problém,“ doplnila Jílková.
Nemoc do kraje přivezl cestovatel z Indie
Spalničky jsou závažné onemocnění, které potlačuje imunitu i na dlouhou dobu po prodělání nemoci. Může tak dojít k následným komplikacím, jakými jsou třeba bakteriální zápal plic, tuberkulóza či zánět mozku, a může dokonce dojít k úmrtí.
Do kraje je před třemi lety přivezl cestovatel, který se nakazil v Indii a nemoc se začala šířit. „Onemocnění bylo potvrzeno u 189 osob, dalších 50 mělo známky onemocnění, ale sérologické vyšetření nebylo pozitivní. Nejvíce nemocných bylo lidí ve věku 35 až 44 let,“ řekl krajský hygienik Josef Trmal.
Na začátku minulého století se v zemi ročně vyskytovaly tisíce až desetitisíce případů a například v roce 1930 na spalničky zemřelo 294 osob. V roce 1968, kdy se s očkováním začalo, bylo ještě hlášeno 89 712 nemocných, v roce 1980 byl zaznamenám poslední případ úmrtí na toto onemocnění.
Problém je, že v začátcích očkování nebylo dokonalé a hlavně se očkovala pouze jedna dávka. Až od roku 1982 děti dostávaly pro zvýšení ochrany po 6 až 10 měsících i druhou.
„A na začátku očkování byla v jedné ampuli látka pro pět dětí, ne vždy se okamžitě celá spotřebovala a mohla ztratit svoji účinnost. V populaci ročníků 1968 až 1980 tak dnes mohou vznikat lokální epidemie. Rizikové mohou být i ročníky 1965 až 1968, lidé narození těsně před zahájením očkování,“ varovala Jílková.
Nemocní byli i zdravotníci
Při epidemii v kraji v roce 2014 se od nemocných nakazilo i 88 zdravotníků, většina v ústecké Masarykově nemocnici. „Proto jsme okamžitě nechali naočkovat 186 zdravotníků, kteří měli jen jedno očkování nebo žádné,“ vysvětlil Trmal.
Podle Jílkové by měly být kromě zdravotníků přeočkovány všechny rizikové ročníky. Nebo alespoň lidé, kteří hodně cestují, protože spalničky se šíří v celé Evropě.
Například v roce 2014 bylo zaznamenáno 1 694 případů v Itálii, předloni 2 466 nemocných v Německu. Letos růst pokračuje, v Rumunsku je jich 7 tisíc, ve Francii 295, Belgii 300 a třeba v Itálii 3 tisíce.
„Situace se začíná vymykat kontrole, ministerský předseda Francie Édouard Philippe už proto nařídil, že v zemi bude očkování proti spalničkám od příštího roku povinné. Když vidím situaci v Evropě, plán Světové zdravotnické organizace (WHO), že v roce 2020 budou spalničky ve světě potlačeny, se zdá být nereálný. To nelze stihnout,“ obává se lékařka.
V Česku je toto očkování zdarma a je povinné. První dávka čeká děti v 15 měsících, druhá přichází za 6 až 10 měsíců. Od příštího ledna však nastane změna, druhá dávka se bude dětem očkovat až po pěti letech.
„Výsledky ukazují, že při podání v současném rozmezí nevydrží protilátky celoživotně a v dospělosti ochrana může klesat. Spousta západních zemí už takto očkuje. Přemýšlet by se mělo i tom, že první očkování by děti mohly dostat už v roce,“ vysvětluje Jílková
„Dnes se totiž rodí generace, jejichž matky byly proočkovány, nemají protilátky po divokém viru, ale slabším, vakcinálním, a ty v těhotenství svým dětem předávají. Tyto protilátky nemusí ale jejich děti chránit tak dlouho. Ve světě už mnohé země takto očkují,“ dodává.
