Nejtěžší je čumáček, říká výrobce miniaturních figurek z Krušných hor

V domácnostech po celém světě se objevují tradiční krušnohorské vánoční ozdoby a drobné figurky vyrobené řemeslníky z Teplic. V Česku se paradoxně nekupují. Výroba je totiž pracná a materiál drahý, takže ceny jsou vysoké. Přesto už za pár dní začne kvůli poptávce výroba kolekcí pro Vánoce 2014.

Luděk Forman zaměstnává špičkové řemeslníky, kteří vyrábějí tradiční krušnohorské hračky. | foto: Karel Pešek, MAFRA

"První týden v lednu je inventura a klid, v polovině ledna se začíná nanovo. Navíc do dubna přibudou i velikonoční postavičky," říká Luděk Forman, jehož teplická firma dřevěné ozdoby a malé hračky vyrábí od roku 1990.

Krušnohorské hračky a ozdoby

Výroba začala na obou stranách hranice v Krušných horách v 16. století, kdy si jí za dlouhých zimních večerů přivydělávali například skláři.

Centrem hračkářské výroby je dodnes saský Seiffen, kde se hračky vyrábí v každé chalupě a původní výrobu lze vidět i v muzeu.

Na české straně z tradice nezbylo téměř nic. S odchodem starousedlíků a po odsunu Němců tradiční výroba hraček z Čech zmizela. Dnes kromě firmy Luďka Formana funguje jediná malá továrnička v Nové Vsi v Krušných Horách.

Část výroby z Německa se však do Česka přesunula v důsledku ekonomické krize.

Pro Formana řemeslníci vyřezávají, kompletují, malují a lakují postavičky, které Češi mohou nejčastěji vidět na trzích v Sasku. Velbloudi, oslíci, ovečky, mašinky, saně plné sotva centimetrových miniaturních dárků, čtyřcentimetrové figurky andílků nebo babiček prodávajících na trhu, to vše tam k vánoční atmosféře neodmyslitelně patří.

Pro slavné krušnohorské hračky-scenérie, které jsou známé po celém světě, se v Teplicích vyrábí téměř 600 druhů postaviček. Každý týden odtud odjíždí 12 až 15 tisíc droboučkých figurek a součástí, které se za hranicemi kompletují.

Řemeslníci tu například malují ozdobné mašle na vánoční balíčky velké dva tři milimetry nebo sestavují z řady krabic tisíce tělíček, jejichž části jsou velké také jen pár milimetrů.

"Někdo ty věcičky dělat musí a my jsme šikovní," usmívá se Forman.

Dělat takovou práci nemůže zdaleka každý. Kdo je šikovný, může si při práci doma vydělat několik tisíc, kdo ale k hračkám a přesné práci nemá vztah a nevěnuje se jí osm hodin denně, může si odnést třeba jen pár stokorun.

Špatně rozmíchaná barva, a andělíček je zničený

"Pro tuto práci lidé musí mít kromě šikovnosti nadšení i cit. A musí to mít prostě rádi. Opravdu to nezvládne každý, tak jeden z padesáti," popisuje Forman.

Třeba ženy na malování našel v porcelánkách. Dnes pro něj figurky zdobí a vyrábí lidé z Teplic, Mostu, Ústí nad Labem, Přítkova, Kostomlat, Bíliny, Červeného Újezdu a Měrunic.

"Vše musí být na milimetr přesné, dokonale namalované. Nemůžeme si dovolit odevzdávat zmetky. Vše je pod přísnou kontrolou, ta každý detail objeví," uvádí Forman a ukazuje čtyři centimetry vysokou figurku andělíčka s trumpetkou. Na pohled dokonalá figurka je podle přísných kritérií zmetek.

"Ta zlatá barva na trumpetce není krásně hladká, to by neprošlo. Když ji paní malovala, zlatěnku si málo rozmíchala, byla moc hustá. A malovat zlatěnkou není legrace, jedna malá lahvička stojí 38 eur," líčí Forman.

Například sestavit centimetrovou ovečku, se kterou firma před 25 lety začínala, znamená slepit tělíčko, nožky, hlavu, ocásek a dvě ouška. Titěrné uši se přitom nedají pořádně chytit, a když už se to povede, s lepidlem zůstanou na prstu.

Dřevo se vozí ze severských zemí, kde roste pomaleji

"A ta ouška slabá jako papír si nejprve z dřeva musíte odkrojit. Když se na ně podíváte shora, musí být na hlavě v jedné linii. Když je vše přesně, malují se očka a čumáček. A tak, aby se ovečka usmívala," ukazuje Forman.

Vyříznout z předem namočeného lipového dřeva pusu zvířátek je podle něj nejsložitější. "Tou se musí začít. Kdo to nemá v ruce, tak po zaříznutí může spodní čelist čumáčku ulomit a rovnou celé zahodit," popisuje Formann.

Luděk Forman

Narodil se v roce 1951, vystudoval Vysokou školu zemědělskou, Fakultu strojní.

Dříve pracoval jako ředitel STS Hrobice, ředitel výroby Prefy Trmice nebo ředitel pojišťovny Generali pro Severočeský kraj.

Od roku 1998 je zastupitelem v Teplicích.

Přitom nejde o pár haléřů. Speciální barvy, zlatěnky, průhledná lepidla z Holandska i dřevo jsou velmi drahé.

"Používá se jen tvrdé dřevo z Norska a Švédska, které je nejkvalitnější, protože stromy tam pomalu rostou, mají hodně malé přírůstky, a tím pádem letorosty. Proto jsou figurky dokonale hladké," vysvětluje Forman.

I proto také třeba 20 centimetrů vysoký louskáček stojí od 750 korun a velký svícen do okna i sto tisíc. Kupují si je hlavně lidé v Německu a USA, vyvážejí se ale i do Jižní Koreje nebo Japonska.