Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po dlouhé době bouchly saze, říká o jednáních o dotaci šéf Činoheráku

  8:37aktualizováno  8:37
Čihoherák Ústí během uplynulých dvou týdnů zažil radost z dvanáctimilionové dotace i rozčarování, když jim ji radní zase vzali z obavy před střetem zájmů. Jednání skončila kompromisní dohodou až po dlouhých a emotivních jednáních. „Byly to vyčerpávající dny,“ říká šéf spolku Filip Nuckolls.

Šéf spolku Činoherák Ústí Filip Nuckolls před budovou Činoherního studia v ústecké čtvrti Střekov | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Původní varianta financování Činoheráku zněla milion do konce roku a od ledna dotace 12 milionů. Kompromis počítá s tím, že milion platí, v lednu a únoru město objedná jednotlivá představení a dotace bude s velkou pravděpodobností od března. Je to o hodně horší řešení, než to původní?
Z našeho pohledu je to samozřejmě méně jisté řešení. Ale nejsem politik, který potřebuje něco takzvaně zprocesovat. Nicméně po několika středečních jednáních se zástupci města můžeme říci, že v toto řešení máme důvěru. Byť nám nezakládá úplnou jistotu.

Myslíte, že se dohodou o financování spolku do konce roku a na rok 2015 ztotožní i herecký soubor?
Myslím si, že ano. Protože se všichni chtějí vrátit a my už jsme to od středečního večera prezentovali jako rozumnou a v současné chvíli možná jedinou možnou domluvu.

Jak jste ustáli ten obrat, kdy jeden den jste měli na příští rok 12 milionů a za pár dní to neplatilo?
Zpočátku hodně špatně. Od pondělního večera do středy tam byla obrovská frustrace z toho, že jsme znova v době nejistoty. Že rada jednou něco schválí a za týden je to jinak a my nevíme, na čem jsme. Myslím, že od města to nebylo nejšťastněji vykomunikované. Už od 31. ledna žijeme v nejistotě a na tu člověka nikdo nenaočkuje. Každá další nejistota je těžší a stojí více sil.

Vzpomněl jste si při tom na krizi, kterou odstartovala bývalá radnice v čele s ČSSD? Měly ty dva momenty něco společného?
Na tom jsme se všichni shodli, že člověk má takový přiškrcený pocit v žaludku. Po strašně dlouhé době uvnitř divadla bouchly obrovské saze a došlo na přehnané emoce. Samozřejmě to bylo čistě z nedorozumění, které jsme si vysvětlili ve středu. Ale naše reakce byla pochopitelná, protože po těch svým způsobem vítězných volbách (vítězná hnutí ANO a PRO! Ústí slibovala záchranu Činoheráku - pozn. aut.) přišel dojem, že si můžeme oddechnout a bude klid. A v pondělí najednou přišla prudká změna, na kterou jsme nebyli připravení.

Bál jste se, že to je konec spolku?
Bál jsem se dvou věcí. Za prvé jsem se bál, že to je konec Hraničáře. V úterý na radě města mi přišlo, že se vůbec neví, co s Hraničářem bude. Pak jsem přestal vidět horizont, kdy skončí ta překlenovací doba, která běží už skoro rok. Najednou se období, které mělo začít 1. ledna 2015, kdy měla přijít jistota, a na které jsme se upínali, posunulo na neurčito. Nás ta doba od počátku letošního roku stála strašně moc sil a děsila nás představa, že to nejisté období potrvá dál.

Považujete dohodu s magistrátem za ukončení té etapy napětí, v kterém žijete už od letošního ledna?
Bude ještě záležet na zastupitelstvu města. Ale rád bych věřil tomu, že se dostáváme z doby krize a boje do doby koncepčního budování a stabilní situace.

Výbor spolku se rozpustí a vznikne správní rada, jež bude mimo jiné složená ze zástupců města, ministerstva kultury či asociace divadel. Jak se tato proměna podepíše na fungování souboru?
Pevně doufám, že se díky tomu budeme moci soustředit na čistě uměleckou práci.

Pro vás asi nejsladší částí dohody je, že se vrátíte do svého sídla na Střekově, odkud vás v dubnu bývalá radnice vyhodila. Ale mezitím jste zakotvili v Hraničáři, který jste opravili za pomocí sbírky. Jaký bude poměr, podle kterého budete hrát na Střekova a v Hraničáři?
Větší procento představení budeme odehrávat ve Varšavské na Střekově, protože to je čistě divadelní dům. Hraničář byl od začátku budovaný jako multikulturní centrum, takže z toho logicky vyplývá, že bude mít menší procento představení. Na Střekově je arénovitá scéna, v Hraničáři kukátková. Takže když teď zkoušíme novou hru Kopanec, tak víme, že tenhle záměr je lepší pro Střekov. Ale třeba Kafkův Zámek, který budeme dělat potom, je naopak lepší pro kukátko, takže bude mít premiéru v Hraničáři. Ale je důležité říct, že Hraničář zůstává scénou Činoheráku a i nadále tam budou v určité pravidelnosti uváděná jednotlivá představení. Kontinuita nebude narušena.

Co od návratu na Střekov očekáváte?
Moc se těšíme a očekáváme, že budeme moci znovu stabilně pracovat a Činoherák zas bude moci být tím, čím byl. Činoherákem.

Autor:


Nejčtenější

Protestujeme proti zvýhodňování nepřizpůsobivých, říká lídr krajní pravice

Shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti proti násilí a rasismu (18....

Dělnická strana sociální spravedlnosti uspořádala u budovy městského úřadu v Dubí protest „proti násilí, rasismu...

Koupaliště zavádějí dvojí ceny. To je diskriminační, varuje inspekce

Za napadením nestojí naši Romové, říká starosta Dubí. Na koupališti proto...

Teplice a Krupka nemají plovárnu, a tak se zdejší lidé jezdí koupat do okolí. Tam je pak ale nával a mnozí přespolní...



Odsouzený za zneužití 160 dívek zůstává ve vazbě. Soud ho nepropustil

Obžalovaný Jaroslav Půlpán u Vrchního soudu v Praze (16. 8. 2018)

Dvaadvacetiletý Jaroslav Půlpán se na svobodu hned tak nepodívá. Vrchní soud v Praze ve čtvrtek prodloužil jeho pobyt...

Děda umřel, kluci šli z bytu. Družstvo ho teď vydraží a peníze jim dá

Dominik (vlevo) a Daniel našli po smrti dědy nový domov u Zdeňka a jeho...

Bytové družstvo Krušnohor prodává v Mostě byt, ve kterém žili dva nezletilí chlapci se svým dědou, jenž ovšem před...

Lidé se rozloučili s prvním z trojice vojáků zabitých v Afghánistánu

Pohřeb padlého vojáka Martina Marcina v Chomutově.

S veškerými vojenskými poctami se v poledne konal v Chomutově pohřeb Martina Marcina, prvního ze tří českých vojáků,...

Další z rubriky

Podnikatel Třešňák kupuje pozemky po bývalých kasárnách v Krupce

Pozemek, kde měla okupační vojska po srpnu 1968 kasárna, získá Jaroslav Třešňák...

Společnost JTH Holding známého teplického podnikatele Jaroslava Třešňáka se brzy stane vlastníkem dvou lukrativních...

Národní park České Švýcarsko zakázal kvůli riziku požárů vstup do lesů

V Národním parku České Švýcarsko vypukl požár. Na místě zasahoval hasičský...

Až do 15. září nemohou turisté vstupovat do lesů Národního parku České Švýcarsko. Na vině je velké riziko vzniku požárů...

Lounské muzeum láká na legendy počítačových her, lidé si mohou i zahrát

Kurátorka výstavy Retrogaming Lenka Macová u jedné z nejúspěšnějších her...

Legendární počítačové hry Prince of Persia, SimCity, Mortal kombat, Tetris a stovky dalších si mohou zájemci v těchto...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz