Tento případ jasně dokazuje, že v případě mnoha vražd (nikoli všech, ale mnoha) je oběť vraždy tako částečným viníkem. On již dříve měl problémy s násilím, měl za sebou i podmíněný trest, avšak přesto ona s ním žila. Nabízejí se pouze dvě možnosti: Buď též neměla daleko k asociálnímu způsobu života, nebo byla totálně zvrácená.
Lidé mají tendenci všechny konflikty vidět jako boj jednoznačného dobra proti jednoznačnému zlu. A protože vrah je zlo, tak si lidé myslí, že oběť musí být jednoznačné dobro. Ale v praktickém životě s asociálem žije často zase asociální žena, stejně jako vraždy v uzavřených komunitách bývají většinou takové, že jeden asociál zavraždí druhého.
To není omluva pro samotný trestný čin, ale lidé by se na podobné případy neměli dívat romanticky, jako že chudák vzorná ženská byla zavražděna asociálním druhem. S již soudně trestaným agresivním člověkem asi nebude žít družka, která by byla abstinentka, vzorná matka, vynikající odbornice nebo pilná studentka a navíc vzor dalších ctností, které jsem tady ani neuvedl.
