Dag emigroval do USA,kde se třicet let živil jako popdvodník,pracoval pro řeckou mafii,kradl a nic svinského mu nebylo cizí.Je to profesionální lhář a podvodník.

Otec skutečně nic netušil.Byl to pořád syn.

Dag si počkal až shrábne majetek a poté začal s likvidací nepohodlných lidí.Dvakrát jsem volala Policii České republiky,ale nepochodila jsem ani u Linek bezpečí.

Zatím se nám-rodičům nic nestalo....žijeme sice jako v getu,ve stálém strachu....

Zničil rodiny poctivých sedláků Valentových a Lahovských,krade sedlákům pole a úrodu,ale stále má na to,aby si vlivné lidi podplatil.

Co se musí stát,aby to někdo zastavil?

Výchova?

Tak jsem syna rozhodně nevychovala.Je mi to odporné.Zlomilo mi to srdce a nikdy se z toho nevzpamatuji.Odešla mi víra,naděje i láska navždy.

                                                  Světla Najmrová-matka

Ten "vesnický příběh" zde není úplný.

Především je třeba zdůraznit, že genetický sedlák (pan Najmr starší) nutně k životu potřeboval mít tzv. "následovníka", tedy pokračovatele -sedláka, který by pokračoval v jeho díle. Tato potřeba je u sedláků daleko naléhavější, než u jiných profesí, to bylo  popsáno i v řadě psychologických prací.

A tak tedy pan Najmr všechen majetek převedl nejprve na svého nejmladšího syna ze druhého manželství RUDOLFA  (víc synů už nemá). Ten se hospodářství chopil se vší vervou, ale vždycky je nějaké ale... Onemocněl  a musel na doporučení lékařů hospodaření nechat a odstěhovat se do lepšího životního prostředí. A věřte nevěřte - on ten MNOHAMILIONOVÝ   MAJETEK  CELÝ OTCI  VRÁTIL !!! To lze snadno dohledat v katastru nemovitostí. To vše vím naprosto přesně, jsem totiž Rudolfova matka.

A tak se pan Najmr domníval, že všichni jeho synové budou stejní a zcela bezelstně ten osudný majetek převedl na syna Daga. Další už znáte.

A musím ještě dodat, že ani já ani on, vlastně nikdo z nás netušil, jak obludná a zkorumpovatelná je justiční masinérie v Čechách.

Z toho plyne velké poučení pro všechny potencionální dárce

Poprve jsem byl v Cechach odsouzeny v roce 1985 komunistickym soudem za ilegalni prekroceni hranic v dobe vojenske sluzby a podruhe jsem byl "souzen"  samosoudkyni Litomerickeho okresniho soudu v minulem roce. Moje vypoved byla slovo za slovem diktovana do zvukoveho zaznamniku samotnou pani soudkyni, takze ji vsichni u soudu slyseli dvakrat. To by bylo v poradku, kdybych za par tydnu neobdrzel uredni pisemny zaznam me vypovedi, ve kterem, k memu udivu, chybely dulezite pasaze. To jsem vse pisemne oznamil pani soudkyni, ale v konecnem rozsudku vse zase chybelo. Obratil jsem se stiznosti na Ministerstvo spravedlnosti Ceske republiky, ktere mi velmi slusne odpovedelo, ze jsem mel moznost svou vypoved opravit u soudu, kdyz se zive nahravala. Ministerstvu jsme pritom zdlouhave a detailne vysvetlil, ze nahravana slova se neobjevila v pisemne podobe a zadal jsem ministerstvo, aby porovnalo zvukovy zaznam me vypovedi s pisemnym zaznamem. Odpovedeli, ze je vse v poradku a ze se takove veci resi jedine pri odvolani ke krajskemu soudu. Znovu jsem tento prosty fakt pisemne vysvetlil krajskemu soudu, ale tam se ""zahadou" nikdo nezabyval a primo se preslo k hrube lzi pred odvolacim soudem poprve uvedene pravnim zastupcem meho bratra. Podle teto lzi se tady zbytecne po 3 roky soudila osoba s osobou podle obcanskeho zakoniku, ale ted se najednou jedna o souzeni podniku s podnikem podle zakoniku obchodniho. Nic takoveho nebylo u okresniho soudu uvedeno. Zadna prodejni smlouva neexistuje. Existuje pouze smlouva darovaci. Jak je tohle mozne? Je mozne, aby soud odvolaci rozhodl na zaklade nicim nepodlozene lzi? Rozsudek krajskeho soudu je absurdni a neuveritelne nelogicky. Tato pre nikdy nebyla o majetku ale o spravednosti. Spravedlnosti se muj otec zatim nedockal. A pokud jde o moji osobu, tak jsem si zcela jisty, ze ten prvni soud, ktery nade mnou probehl byl tenkrat mnohem spravedlivejsi, nez tahle "demokraticky" absurdni svejkovina!

Bláznivý otec.

Vazeny pane Koutecky, muj otec je skvely clovek, ktery se o nas o vsechny staral tak jako malokdo. Clanek je, bohuzel, napsany dosti obecne. Jedna se o darovaci smlouvu s velmi presnymi podminkami. Tyto podminky byly prijaty mym bratrem a nebyly splneny. Krajsky soud v Usti nad Labem, soud odvolaci, prekvapive zacal tvrdit, ze se jednalo o prodej a ne o darovani. Pritom okresni soud vzdy projednaval poruseni smlouvy darovaci. Kupni smlouva nebyla nikdy resena neb neexistovala a neexistuje. Je zajimave, ze krajsky soud, misto aby posuzoval jednani a rozhodnuti okresniho soudu, udelal konecne rozhodnuti na zaklade neceho, co neexistuje. To je to nejvetsi prekvapeni. Ja sam jsem u Okresniho soudu v Litomericich svedcil, ze jsem se vzdal dedickych naroku prvorozeneho syna ve prospech meho bratra Daga Najmra vymenou za to, ze se bude starat o oba nase rodice v Cechach. Muj otec zaplatil Dagovi Najmrovi a jeho zene stehovani z USA. Jakmile byla darovaci smlouva podepsana muj bratr se zmenil a prestal s nami se vsemi komunikovat. Rodicum oznamil, ze se mu hnusi a mne pred svedky rekl, ze odposlouchava veskere otcovy hovory. V USA pritom uvazoval, ze se bude zivit lovem a zil ve velmi skromnych podminkach. Bylo mi ho lito a doufal jsem, ze se mu v Cechach, s otcovou pomoci, povede lepe. Upozornil jsem Ministerstvo spravedlnosti, ze moje nahrana ustni vypoved se neshoduje s pisemnym zaznamem pani samosoudkyne. Otevrene mohu rici, ze se zde jedna o velmi netradicni a  diskutabilni postup justicnich organu. Za sveho bratra se stydim a lituji, ze jsem ho otci doporucil jako nastupce. Muj otec zachranil zivot mnoha lidem a mnoha lidem pomohl, protoze ma dobre srdce. Muj bratr nam vsem vytvoril peklo na zemi. Jiste jsme mohli byt opatrnejsi, ale jednalo se o syna a bratra, clena velke rodiny, kteremu bylo treba pomoci. Pozadal jsem Ministerstvo spravedlnosti, aby vysetrilo podle zakona c.6/2002 Sb jednani obou soudu a stojim za svym otcem. Nic jeste nekonci!

Držím vám palce!

Není nad dobře vychovaného syna.

Za života, ani h....o. Až tu nebudu, dělej si co chceš! Na to doplatilo už mnoho a mnoho seniorů. Jsou nepoučitelní. Zvláště v dnešní době, kdy úcta k rodičům je úplně v ... víte kde?

Presne tak, ale ona i pomoc rodicu je dnes uplne jinde. Pamatuji si, jak se drive babicky snazili vypomahat, dnesni generace "babicek" lita po svete a kaslou na rodiny, vidim to vsude v praci. Me se to nastesti moc netyka, ale je to ocividny rozdil mezi generacemi

Ktere mame stoleti? Zapletka je hodna pera K.V.Raise.

Myslím, že k danému případe zcela jistě platí ono okřídlené: "Již staří Římané..."

Za ucinnosti stareho obcanskeho zakoniku jsem se bavil se soudcem Nejvyssiho soudu a ten mi rekl, ze rozhodovaci praxe je takova, ze se prakticky nikdy nevraci dar darujicimu, protoze je to prevod majetku a tezko se to vraci do puvodniho stavu.

Novy obcansky zakonik dava vetsi sance dar vratit. Ale zalezi opet jak se s tim vyporada Nejvyssi soud a zda bude mit chut a silu tuto dosavadni praxi zmenit.

To znam. Otec je ze 4 sourozencu. Kdyz deda zemrel, teta ukecala babicku at na ni prepise svuj domek. Tak to udelala, ale nedala si zadnou pojistku. No a ted jakmile se babicka jenom ozve, uz je ji vyhrozovano, ze ji vyhodi z baraku. Plati za ne vsechny ucty(elektrinu,plyn,vodu atd). Nesmi tam delat nic bez jejich souhlasu, ani premistovat lavicku na zahrade... Malo ji babicka mlatila, dokud byla mala

Za zivota se nic prevadet nema, doplatila na svoji naivitu. Muze nadavat jen sobe