Diskuze

Z Ústí jsme odejít museli, říká žena, která pracovala na atomové bombě

Čtyřiadevadesátiletá Američanka Lilli Hornigová patří mezi poslední žijící vědce z legendárního projektu Manhattan, projektu, jehož náplní byl vývoj první atomové bomby světa. V rozhovoru s historikem Martinem Krskem vzpomíná, jak se k němu jako rodačka z Ústí nad Labem dostala.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

V Los Alamos byl problém, jak vyrobit dostatečně strmý impuls k zapálení reakce. Vyřešen byl vývojem vodíkového thyratronu se studenou kathodou, první vzorky z nich vyrobili 1944 v laboratořích E&EG. Tento krytron, jak se nazývá v literatuře, má jako zdroj volných elektronů izotop Ni, alfazářič, umístěný blízko katody. Tím je zajištěna základní ionizace, po zvýšení potenciálu zapalovací elektrody dojde k lavinové ionizaci vodíku s velmi strmým náběhem impulzu.

Dr. Hornig pracoval právě na tomto zapalovacím zařízení, jak víme, s úspěchem. V USA to ovšem vedlo k politické kariéře- stal se poradcem prezidenta Lyndon B. Johnsona.

Celý vývoj byl podmíněn vyřešením mnoha dílčích úkolů- v době ještě nevyvinuté elektroniky a teprve začínající jaderné chemii  jistě obtížných.

0 0
možnosti
PK

P94a48v38e96l 80K36u44r46a65l

20. 8. 2015 10:27

tak především to byl také vývoj plastických trhavin...

mne se líbilo vědecký projek kdy se studovala dynamika výbuchů... cílem bylo jakýmkoliv způsobem udělat z rovné trubky rovnou tyč pomocí exploze.

tím se bavil jeden tým vědců 3 roky... nutno podotknout že se nakonec ukázal jako nejpodstatnější část celého projektu. I Fermi jednou řekl že bez ohledu na to kolik plutonia jeho reaktory vyrobili, bez tohoto kusu by prostě nefungovalo nic.

a nutno podotknout že "implozivní cestu" všichni na začátku programu zavrhovali.

0 0
možnosti