- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nemohu se nevyjádřitk některým problémům, zmíněným ve výše uvedeném rozhovoru a týkajících se mé osoby:
1) Pan Formáček zapomíná, že v době, kdy já jsem bylředitelem Severočeského divadla opery a baletu bylo toto divadlo příspěvkovouorganizací města. O všech nákladech na opravy a investice tedy rozhodoval nášzřizovatel. Každoročně jsme podávali soupis toho, co je třeba opravit čipořídit (včetně nové opony), vyhověno nám však bylo pouze v maličkostech.Ano, " pětadvacetlet se tady na nic nesáhlo“ - v tom má pan Formáček pravdu. O technický stav divadla se město Ústí nad Labem staralo velmi špatně.
2) Pan Formáček „by se nerad vracel...“ k možnosti méspolupráci s divadlem, kde bych býval mohl působit nadále jako režisér.Nedivím se mu. Má-li totiž pan Formáček v sobě alespoň špetku slušnosti asvědomí, musí vědět, že mé „rozloučení“ s divadlem po pěti letech působeníve funkci ředitele proběhlo přinejmenším nedůstojně. Poslechl totiž pokyn z radnice a urychleněse mne zbavil. Nechal zlikvidovat hotovou scénickou výpravu k připravovanéinscenaci Rusalky, kterou jsem měl režírovat (tím se spláchly do nenávratna desetitisícekorun - takové plýtvání veřejnými prostředky bych si já nikdy nedovolil) a přizval jiné inscenátory. Mépůsobení v Ústí tím definitivně skončilo, k další spolupráci mne panM.F. nepozval.
3) Pan Formáček si pochvaluje ekonomické výsledky, kterýchdosahuje. Už ale nedodává, že tyto výsledky jsou umožněny trvalým sníženímplatů všech zaměstnanců o 10 procent oproti státem stanoveným tzv. tabulkovýmplatům a otrokářským zneužíváním umělců při náročných zájezdech.
Uvítal bych, kdyby tento můjpříspěvek byl otištěn ve vašich novinách. Tomáš Šimerda