Jaký olej tam z toho Německa přesně měl? Topných olejů je několik druhů, liší se podle rozmezí bodů varu. Nejlehčí je v podstatě petrolej (v UK "kerosene"), dále směs petroleje a nafty ("marked gas oil"). Obojí postrádá aditiva předepsaná pro motorovou naftu, naopak obsahují barviva (viditelná i neviditelná). Topné oleje jsou levnější, protože na ně není uvalena motorová daň. Podle obsahu neviditelného UV barviva se stanovuje při případném trestním/celním řízení obsah směsi (přesně se detekuje i stopové množství). Existuje i daňově zvýhodněná barvená nafta pro zemědělce, to je plnohodnotné palivo, a barvený lehký topný olej ("Extra Light Heating Oil"), což je nafta bez motorových aditiv.
Některé nákladní automobily mají nástavbu poháněnou právě spalováním oleje. Takové mají dvě nádrže - jednu na zdaněné a druhou na nezdaněné palivo.
Petrolej má nízké okt. číslo (asi 20), takže není použitelný do zážehových motorů ani nouzově. Má i nízké cetanové číslo. Některé vznětové motory, které jsou tolerantní k palivu (zpravidla staré typy) jsou schopné na tento olej nebo směs jet, ale vytvářejí se v nich karbonové úsady a produkují horší emise. Existují dvoupalivové konstrukce (lodní, stabilní motory apod.), které pro zahřívací fázi využívají motorové nafty a pak přejdou na levnější olej, případně samočinně paliva mísí. Jediným typem motoru, které je schopen s těmito látkami fungovat, je turbína.
Jak jednoduché řešení. Licencovat a kontrolovat prodej zneužívaného produktu a ne obráceně
