„Pokusíme se zvednout zájem o technické obory, snad se to podaří. Pokud stát nechce jakýmkoli způsobem podpořit obrat ve školství a vrátit ho k tomu, aby vychovával lidi, kteří umí počítat a umí fyziku, v Děčíně to zkusíme,“ říká primátor Jaroslav Hrouda.
Podle něj je nejvyšší čas, aby se stát začal bavit se zaměstnavateli, co mají školy začít vypisovat za obory. Stejně jako je to například v Německu, Švýcarsku, Rakousku či na Slovensku.
„Navíc u nás mezi školami chybí konkurenční prostředí, které tvoří kvalitu, kterou ovšem stát nepodporuje, protože všechny školy financuje stejně,“ míní Hrouda.
V osmdesátých letech děčínskou Střední průmyslovou školu založenou v roce 1925 studovalo tisíc studentů, museli sídlit ve dvou budovách. Dnes má průmyslovka sotva pětinu žáků.
Míst by přitom bylo 650, ale není zájem. A technické lyceum, které děti z průmyslovky připravuje přímo na vysokou školu obdobně jako třeba gymnázium, pro nezájem neotevřelo vůbec už čtyři roky.
Děčín je průmyslové město, kde sídlí fakulta ČVUT, zdejší technické firmy podle šéfa místní hospodářské komory Jiřího Štajnera zaměstnávají více než polovinu práceschopných obyvatel.
„A šedesát procent rozpočtu Děčína tvoří daně od těchto firem,“ říká Štajner.
„Průmyslové školy by tak měly mít nejvíce studentů. Kraj je postaven na technice, ale je tu druhá nejvyšší nezaměstnanost (po Moravskoslezském kraji) a úřady práce dlouhodobě vykazují ve statistikách pseudoobory.“
„Na co jsou nám animátoři cestovního roku nebo fotografové? Studenti, kteří mají schopnost logicky přemýšlet a postavit se k problému, chybí,“ přiblížil Štajner.
Jako první krok projektu firmy písemně oslovily rodiče deváťáků, kteří často o oboru svého dítěte rozhodují. Šéfové se vydají i do škol, představí své řemeslo a vezmou děti do firem. ¨
„Rodiče rádi slyší konkrétní příběhy uplatnění, pro děti hledají jistotu a perspektivu, takže firmy by měly prezentovat směrem k rodičům především tento druh argumentů,“ radí Miroslav Hřebecký, šéf firmy EDUin zaměřené na vzdělávání.
Děčín chce vytvořit fond pro šikovné děti
V plánu Děčína je také vytvořit fond pro šikovné děti. „Chceme, aby měly výhodu. Kapacita škol je patnáct let stejná, ale dětí je méně a všichni se tak dnes dostanou na gymnázia, což je problém,“ míní Martin Vošta, ředitel děčínské firmy Ryko na opravu železničních vagonů.
Podle něj je důležité, aby si děti i rodiče po základní škole dobře zvolili obor a nepodlehli stereotypu, že technika je „práce v montérkách“. ¨
„Nejde jen o to, aby bylo více dětí na průmyslovce, ale aby také na nich byla větší konkurence při přijímacích zkouškách. Chceme, aby na průmyslovce byly děti šikovnější, než jsou nyní. Chceme dobré studenty, které dobře zaplatíme a bude se jim dobře žít,“ přiblížil šéf firmy, kde zaměstnanci mají plat od 22 do 90 tisíc korun hrubého.
Studenti z průmyslovky mají nástupní plat 25 tisíc korun
A konkrétně zde studenti z průmyslovky mají nástupní plat 25 tisíc korun hrubého, a firmě stejně stále chybí dvacet zaměstnanců. Proto zde přijímají i číšníky či kuchaře, kteří ovšem po třech týdnech končí. Firma tak musí jako ostatní odmítat zakázky.
„Kapacitu máme vyprodanou na tři roky dopředu, letos opravíme dvě stě vagonů za 30 milionů korun,“ přiblížil Vošta. Motivací pro deváťáky a rodiče kromě mzdy by měla být podle radního Ondřeje Smíška i jistota zaměstnání do dvou měsíců po získání vysokoškolského diplomu.
Město jako zřizovatel základních škol chce žáky nadané na matematiku, fyziku či chemii také oslovovat. „Chceme je podporovat a soustředit je například do tří škol, kam by mohli docházet i technici z firem, a hrou jim techniku ukázat,“ dodal primátor.
Problémy s nedostatkem odborníků má většina firem v kraji. Například TOS Varnsdorf má vlastní učiliště, pražská Vysoká škola chemickotechnologická univerzitní centrum v areálu litvínovské chemičky. Studenti se dostanou i do laboratoří, kde probíhá výzkum.
„Duální vzdělávání má smysl především na učilištích, ale dovedu si představit úzké sepětí technologických firem i s průmyslovkou. Smysl má, aby firmy propojovaly odbornou výuku se svými pracovišti, poskytovaly své nejpokročilejší technologie, a na nich by se studenti měli učit,“ dodal Hřebecký.
