„Přestavba, která bude znamenat degradaci budovy, nebyla v programu žádného volebního uskupení a neproběhla prakticky žádná obecní debata o osudu nyní již šest let prázdného domu,“ říká Chmelík.
Dodává, že jako již mnohokrát v minulosti město opět neposuzovalo více návrhů koncepčních ani architektonických. „To nutně musí budit pochybnosti, zda je připravované řešení dobré,“ tvrdí historik.
Bývalá knihovna je součástí komplexu veřejných budov spolu s magistrátem a někdejší spořitelnou a hasičskou zbrojnicí. Celý areál byl postaven v letech 1929–1932, autorem projektu byl vídeňský architekt a podmokelský rodák Rudolf Perthen, stavbu pak zrealizoval místní stavitel Wilhelm Weber.
Vždy sloužila jako jedno z kulturních a duchovních center města. Chmelík by si tam i nyní představoval galerii, ve velkém sále by prý zase šlo pořádat další kulturní akce. Ve městě je podle něj dostatek jiných volných a pro úředníky mnohem vhodnějších domů.
„Úředníci z úřadu práce se nastěhovali do nově zrekonstruovaného objektu polikliniky a zbyly po nich domy, jež by se pro nastěhování sociálky hodily,“ míní Chmelík.
Objekty však patří státu. Ten by je za určitých podmínek mohl na město převést. Děčín však zatím podle mluvčího Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Jana Ležatky zájem neprojevil.
„Aktuálně evidujeme jediný zájem, a to finančního úřadu o budovu po úřadu práce v Hudečkově ulici,“ uvádí Ležatka. Doplnil, že převod na město by případně byl možný i bezúplatně, a to ve veřejném zájmu.
Město zatím výzvu Chmelíka a dalších neřeší. „Vzhledem k prázdninovému režimu se bude podnětem zabývat rada města v druhé polovině srpna, kdy je nejbližší termín řádného jednání,“ podotýká mluvčí děčínské radnice Markéta Lakomá.
